loopina
hlavně že je doma uvařeno,plná lednice
jinak my jsme ted na tom tak,že už ani nevařím ani nenakupuju
koupím si jen pro sebe,není malej kluk abych se tak o něj furt starala a pak při první hádce slyšela jak jsem hrozná a zlá,přitom ho zadarmo skoro pět let živím
ale jsem zlá
tak ted už jsem začala být zlá
Leo
svého partnera jako partnera své dcery,
sice dceru nemám,ale mojeho partnera bych jí v životě nepřála!Myslím že tohle je trefnější než to s tím olízáním
já se ho neštítím a klidně bych ho celého olízala,ale své dceři???NIKDY!
loopina
Měla jsem dlouholetej vztah, láska jako trám, občas nějaká krize a tak, ale milovali jsme se, pak zase krize a zrovna jsem potkala jednoho.. Svoji lásku jsem opustila, myslela jsem si, že budu s oním novým šťastná.
nelitovala jsi někdy toho, že jsi ten první dlouholetej vztah ukončila? Bylo mi hrozně smutno, když jsem četla, jak jsi psala, že svoji velkou lásku jsi už asi zažila a už ji asi nezažijes....
Já jsem se svým přítelem od svých necelých 18, dobrých 9 let jsem byla 100% přesvědčená, že on je ten pravý... Náš vztah byl tak ideální, že jsem si říkala, co může být víc. Pak jsem potkala chlapa, který mi představu o tom, jak vypadá ten pravý nahlodal... Najednou jsem začala srovnávat, začaly na povrch vyplouvat rozdílnosti mě i přítele, jiné hodnoty, vyvinula se z toho obrovská krize a vše šlo do kytek. Cítím hroznou lítost, že něco nádherného skončilo, a děsím se, stejně jako psala loopina, že jednou budu litovat, že jsem ho opustila, že třeba on byl ten pravý, jenom já to v ten moment neviděla...
Holky, prosím vás... Snad vám není 50 abyste psali, že jste už svoji životní lásku potkali a žádná další nebude. Vím o čam mluvím. Ja jsem se teď rozešla s přítelem, se kterým jsem byla 3,5 roky, pevně věřila, že je ten pravý a dokonce jsme byli i zasnoubený. Kvůli němu jsem se hádala s rodiči a dělala spoustu dalších věcí, co zamilovaný dělají. Ale ničeho nelituju. Berte to tak, že to byl zážitek. Láska vám má obohatit, přinést něco nového da života a pokud skončila.... No tak to asi tak má být. Prostě osud... Pokud je vám souzeno být spolu, tak budete spolu, i přes to že jste se teď rozešli. Ale každopádně jděte dál, život vás za to odmění...
allase
Láska vám má obohatit, přinést něco nového da života a pokud skončila.... No tak to asi tak má být. Prostě osud... Pokud je vám souzeno být spolu, tak budete spolu, i přes to že jste se teď rozešli. Ale každopádně jděte dál, život vás za to odmění...
souhlasím s tebou, taky věřím na osud. Jenomže mám ve svém okolí příliš mnoho známých holek, které jsou samy, je jim už přes 30 a nemají ani chlapa, ani dítě, a za žádnou cenu nemůžou najít chlapa, který by za něco stál (většina ve věku přiměřeném k nim jsou buď zadaní nebo exoti...). Taky znám pár ženských po 40, které jsou rovněž samy, nikdy se ani nevdaly, ani nemají dítě - a s ohledem na věk asi dítě už mít nebudou...
Nechci skončit zahořklá a sama jako některé z nich, jenom proto, že moje požadavky na to, jaký má být "ten pravý" byly příliš přemrštěné... Aby hledání toho pravého nebylo hledáním Atlantidy... Protože je to o tom, co tu už někdo psal - jak se vlastně pozná ten pravý?
Marge 1980
úplně s tebou souhlasím. Taky mám strach z toho, že bych zůstala sama. Nedokážu si to vůbec představit a myslím, ¨že nejsem jediná a právě proto spousta z nás zůstává ve vztahu, ikdyž už jim nepřináší to, co by měl..
Krapina
Přesně. Plus podle mě se k tomu ještě přidá to, že člověk fakt neví, jestli vztah po x letech, který má teď , je OK nebo ne, nebo jestli takto dopadne každý vztah po x letech, nebo dokonce jestli jiný vztah po stejné době by nebyl mnohem horší...
Opravdu mi mluvíš z duše.. Nemůžu než opět souhlasit.
Marge1980
jak se vlastně pozná ten pravý?
Já bych řekla že tak, že člověk už nemá tu potřebu hledat dál
MadaA
Jenže to určitou dobu máš u každého..
MagdaA
Já bych řekla že tak, že člověk už nemá tu potřebu hledat dál
to asi jo
Ale znáš úsloví o dobrém bidlu...
Marge1980
- jak se vlastně pozná ten pravý?
NO třeba já to poznala na sobě tak, že dřív jsem měla děsnou hrůzu ze závazků, ani nejmenší pomyšleni na dítě a natož svatbu... takhle jsem to měla se svým bývalým nepravým .Ted jsem zasnoubená, šílim z mimin a představuju si i svatbu... u mě je tohle asi to měřítko, že už proste nemám potřebu hledat někoho jinýho a plánuju s ním budoucnost, ale každej to má jinak.
Jita K
NO třeba já to poznala na sobě tak, že dřív jsem měla děsnou hrůzu ze závazků, ani nejmenší pomyšleni na dítě a natož svatbu... takhle jsem to měla se svým bývalým nepravým .Ted jsem zasnoubená, šílim z mimin a představuju si i svatbu... u mě je tohle asi to měřítko, že už proste nemám potřebu hledat někoho jinýho a plánuju s ním budoucnost, ale každej to má jinak.
Já si s přítelem hrozných let šíleně přála svatbu, pak dům a miminko. Ale protože to nepřišlo, tak to ze mě zmizelo. Je otázka, jestli třeba byl ten pravý a proč se změnilo to, že už ho tak nevidím, a taky je otázka, jestli se dá znovu zažehnout vyhaslý vztah. Ale to už je asi na jiné téma
Jita K
že už proste nemám potřebu hledat někoho jinýho a plánuju s ním budoucnost
Také jsem to takhle měla.. plánovali jsme.. byli jsme šťastný.. a najednou mi přítel oznámil, že to u něho vyhaslo a náš krásný vztah ukončil..
Marge1980
a taky je otázka, jestli se dá znovu zažehnout vyhaslý vztah. Ale to už je asi na jiné téma
Tak ho založ, ráda bych si na tohle téma přečetla jiné názory