Našly jste toho pravého (nebo si nejste jisty)?

Maaya:přesně tak, ve vztahu je třeba vidět budoucnost, jinak nemá tento vztah cenu..

Maaya

Musím souhlasit .

Ono se právě ten vztah taky změní tím, když začnou dva spolu bydlet. Když je vztah tak nějak jak píše sendiik tak to je fakt krásné, ale jakmile přijde společná domácnost (myslím jako i bez děti, bez svatby...), tak se to kapku změní. Jedna kámoška mi jednou řekla, chceš vědět zda je ten pravý? Bydlete spolu.

pumpkin
Tak v tomto případě s tebou souhlasím. Taky bych nešla bydlet s někým u koho bych si nebyla tím vztahem jistá.

E3len
Taky mi to hodně kámošek říká. Zjistíš tak prý o tom dotyčném mnohem víc.

Musím teda přiznat, že do letošních letních prázdnin jsem toho o příteli věděla mnohem méně. Celé prázdniny jsem u něj prakticky bydlela a musím říct, že to hodně upevnilo náš vztah, ale je pravda, že jsem se docela bála, jestli si nepolezem krkem, ponorka a tak..ale vše v pohodě, příští rok máme v plánu společné bydlení a už se ničeho nebojím..jenom rodičů, jak to vezmouAle je mi 20, tak snad v pohodě...

Taky se říká, že společná dovolená hodně prozradí o vztahu..

Tak s tímhle naprosto souhlasím, ještě před 2 týdny jsem si myslela, že jsem konečně potkala toho pravého, věřila jsem tomu vztahu tak moc, že jsem si říkala, nám se nemůže něco takového stát, milujeme se, jsme dokonalý pár, všechno klape, naprostá harmonie a spříznění duší.. mýlila jsem se, před 12.dny jsem dostala kopačky.. zřejmě si našel jinou holku.. nevím, nedokázal mi říci důvod, ale chtěl vztah ukončit a to také udělal..

Sice je krásné věřit, plánovat a milovat.. ale nikdy nevíte, co se může stát.. koho potkáte ať už vy nebo vaši partneři.. je to hořké koření života..

sendiik
Tak to ti držím pěsti, hlavně až to budeš říkat rodičům. Já mám totiž rodiče docela dost konzervativní, takže když přítel přespí u nás, tak musí spát v jiném pokoji než já. Nejde jim to prostě vysvětlit a to je mi 25.

Jà snad doufàm, ze jsem toho pravého snad uz konecne nasla, kdyz jsem si pro nej letela az za oceàn. Nikdy jsem nemela vàznej vztah, porad jsem stridala partnery jako ponozky
Byla jsem z toho fakt zoufalà. Poràd jsem si rikala, ze to neni mozny, ze ten muj princ urcite nekde existuje, nekde na me cekà. Mela jsem sny, kdy jsem ho videla, teda jen postavu ( vypracovanou). Navic uz od mala, jsem nasim rikala, ze budu zit v zahranici, ze v cesku nezustanu, vzdycky jsem milovala Francii a fràninu. V 17 letech jsem se zamilovala do romànu od francouzskeho spisovatele STENDHALA - le rouge et le noir ( cerveny a cerny), muj hrdina byl JULIEN SOREL. A pak jednoho dne se mi naskytla prilezitost letet do Karibiku, nekde uvnitr jsem mela pocit, ze se neco stane, a taky ze stalo. Potkala jsem sveho pritele, ktery je francouz, jmenuje se Julien a jeho telo presne odpovidalo tomu co jsem videla ve svych snech. Nàhoda nebo osud? Jsme spolu uz skoro 4 roky, zacatky nebyly snadné, byl to muj prvni vazny vztah, ale myslim, ze si spolu hodne rozumime a jsem i nejlepsi pratele, muzeme si rict cokoliv, nelzeme si a rikame si pravdu, ja vim uplne o vsem co muj pritel dela a zase obracene, nekdy je to tezky,ale myslim,ze nas to drzi pri sobe. Navic, mam v nem velkou oporu a vim, ze se na nej muzu 100% spolehnout. Od zacatku vztahu bydlime spolu, jinak to ani neslo, jsme spolu 24h denne, prace, doma, sport, nakupy, kdyz uz jsem chvili od sebe, tak si aspon volàme. Prozatim jsme si poridili jen pesana, na deti se moc necitim, jsem jeste mladà, ale mluvime o nich. Pokazde kdyz nastane situace, ze je nas vztah v krizi, nakonec nas to natolik posili, ze mam pocit, ze jsme jeste vic zamilovani nez na zacatku naseho vztahu. Jinak muj pritel, mi taky tvrdil, ze vedel, ze nekde ta prava je, a pry kdyz me videl, tak mu bylo jasny,ze jsem to jà. Pry v ten okamzik prosil boha ( i kdyz je neverici),ze si me vezme, kdyz bude moct byt semnou. A prosba byla vyslysena. Jo jen tak na zaver, pritel mel 3 skodovky, nejak ho to k tem ceskym autum tahlo, ted uz pry chape proc. Vsem holkam drzim palce a myslim, ze nekde na vas urcite ta pravà làska cekà.

u mě je to stejné doma občas nemůžu usnout, ale jakmile spinkám vedle něho (slintám mu na rameno ) tak spím hned

Mau
tak to ti až závidím

proč by se jako nedalo???to dost dobře nechápu...taky žiju se svým přítelem skoro pět let v jedné domácnosti,ale jsem si jistá že to ten pravý není...

no to možná né,ale když to zjištuješ postupně....myslím tím že jste začali spolu bydlet v ranné zamilovanosti...

Rozpíšem sa o tom svojom, o ktorom som si istá, že je ten pravý. Nikdy som na lásku neverila, brala som to vždy ako poblúznenie, ktoré nemože vydržať celý život. A na prvý pohľad už vobec nie (to neverím doteraz). Nikdy som ani nezažila niečo hlbšie k niekomu. Aj keď som s niekom bola, tak som nemala pocit že ho milujem. Ani ten pubertiaky pocit, že ho milujem. Až som sa spoznala s tým mojim. Je taký nemasný, neslaný, ani sa mi nepáčil. Tak nejak sme sa dali dokopy, bol dobrý v posteli, tak to neskončilo len u jednej noci.Potom som postupne zistila, že bez neho nemožem byť. Potrebujem ho pri sebe a je to niečo, čo ku mne patrí. Prišlo to tak postupne. Postupne som prehodnotila svoj postoj voči láske (som bola strašne nesvoja z toho, že sa mi to stalo a že sa mi to može stať, bola som presvedčená, že takého citu niesom schopná) a aj voči láske na celý život. Lebo toto je na celý život. Je to založené na priateľstve, ktoré prerástlo v neuveriteľnú potrebu byť spolu a na iskrení medzi nami. A inak ako som písala že sa mi nepáčil.Je to najúžasnejší človek akého poznám. Je inteligentný, triezvo uvažujúci, rozkošný, má krásne telo (je vychrtlý a hrudnú kosť má prepadnutú dovnútra ) a celkovo je to niekto, s kým sa rada chlubím, že mám to šťastie povedať, že je moj. A celkovo máme bezkonfliktný vzťah, ktorý je až podozrivo bezproblémový.

emko
Hneď na začiatok: prečo si si vymazala fotky z galérky! Už strašne dlho chcem prepichnúť nos a vvždy keď sa na teba pozriem, tak mi to dodá odvahu, že je to dobrý nápad! A okrem toho taká pekná ženská! Ja by som sa tam teda vycapiť nemohla, ale ty sa tam pekne krásne dodaj a aj s tou inšpiratívnou postavou čo si ju už pred časom stiahla!

Ďalej: rozíď sa ním. Nieje to fér voči nemu takto ho ťahať za nos. A nieje to fér voči tebe žiť s niekym s kým nechceš. Pokiaľ sa bojíš samoty, tak ver tomu, že aspoň niečo prechodné si určo nájdeš. Kdo nechce byť sám, tak hľadá všade niekoho a kdo hľadá, nájde. Asi je to ľahké povedať, hlavne od tak necitlivého človeka čo sa vzťahov týka ako ja. Keď ufňukaná známa dojde čo má robiť, hneď ju nainfikujem rozchodom, aj keď všetky ostatné to chcú urovnávať. (Ale nakoniec sú nešťastné, alebo neskor usúdia, že som mala pravdu)

vlastně jsem to po něm nikdy nechtěla, o odchodu od rodiny začal mluvit on. Doma to na něm po našem 2měsíčním vztahu jeho partnerka poznala a začal kolotoč. Jednou ANO miluju tě odcházím už takhle žít nemůžu za týden Ne nemůžu kvůli dceři (2roky) odejít.. Takže sem mu pořála hodně štěstí a rozchod, ale zanedlouho opět - miluju tebe, jsi to nejkrásnější co mě potkalo.. blablabla pořád dokola. Vlastně nás trápil obě, skončil u psycholožky a rozhodl se zůstat s rodinou.