loopina:
ahoj jsem ráda, že sis to nechala projít hlavou...zvážila jsi to správně, takhle tedy postupuj a uvidíš, každopádně kdyby se nic nezměnilo a musela bys to stopnout, budeš mít aspoň čisté svědomí, že jsi mu dala šanci a snažila se zachránit váš vztah.
S plánováním miminka určitě počkej dokuď nebudeš mít jistotu, že si máte v budoucnu co říct a co by stálo za společný život. Přeju hodně štěstí a ať se přítel začne snažit, páč na společném životním standardu, by se měli podílet oba a né jen ty sama.
ses: jsi moc hodná fakt celkem jsi mi dodala sílu, kdyby někdy něco ráda též pomůžu zatím ahoj určitě dám vědět co a jak jsme si to s přítelem vyjasnili .......
E3len
...čerpej ode mě síly kolik budeš chtít, budu ti ji virtuálně posílat děkuju si též hodná, budu s tebou tedy počítat! Je fakt, že když má člověk problém sám si moc nepomůže a proto tu jsme my ostatní!..budu netrpělivě čekat na tvou odezvu, ničeho se neboj nějak to dopadne
Já věřím tak trochu na osud,co se má stát,to se stane.
Měla jsem spoustu let šťastné manželství,2 zdravé děti a myslím,že nám nechybělo skoro nic.A přece se stalo,že se naše plány,koníčky,životní postoj rozcházely,až jsme se rozešli i my.Byla jsem z toho špatná,bylo mi líto dětí a myslela jsem si,že už toho pravého nikdy nepotkám.
Pak se stalo,že jsem našla muže,kterého jsem obdivovala,strašně jsem si ho vážila,rozuměli si spolu,nikdy jsme se spolu nenudili a povídali jsme si spolu celé hodiny a hodiny.Bydlel však daleko dál od mého bydliště,měl náročnou práci a hlavně děti ve své péči.Oba dva jsme silné osobnosti, přesně jsme věděli co chceme a hlavně co nechceme a náš vztah se neměl kam vyvíjet.Byla jsem přesvědčená,že mě přítel dost nemiluje.Rozešli jsme se,ale nikdy jsme se neztratili z kontaktu.Psali si,volali si.občas zašli na kávu,večeři...Nakonec jsem potkala někoho jiného,někoho,kdo měl na mě vždy čas,děti měl velké a já byla u něho vždy na 1. místě.Ale já jsem na rozdíl od mého okolí měla pocit,že to není to pravé.Postupně jsem se začala smiřovat s tím,že už ta velká láska za mnou už nikdy nepřijde a i přes mé pochyby se rozhodla s tímto přítelem být.
Ale aby ten život nebyl moc jednoduchý,bývalý přítel,se kterýn jsme se asi nikdy nepřestali mít rádi,si vyjasnil co vlastně chce a dali jsme se dohromady.A já když se na to podívám spětně,vidím,že vše,co se stalo,bylo třeba v té chvíli bolestivé a nepochopitelné do sebe zapadá.Mělo se to prostě stát.Teď konečně mám pocit,že je přítel opravdu zamilovaný,že je to ono.Plánujeme,že v příštím roce budeme žít spolu.Nevím,jestli to vyjde,nebude to určitě jednoduché se čtyřmi pubertálními děti,fixovanými na svůj domov v jiném městě.Ale to,jestli se to podaří přinese až život......
Petina
...no možná si tím nejsi jistá i když píšeš, že určo ten pravý není... nebo jsi si jistá a bez něj nedokážeš být z nějaké určité závislosti. To je pak třeba zhodnotit, aby jsi se třeba v tom životě partnerském netrápila,víš...
Petina
...a ty myslíš, že je dobrá volba odejít s tím, že jdeš za jiným?..to je divné...to jako, že nedokážeš být sama?...a partner to ví? Nebo jsou to tvé pocity, které držíš v sobě? Nepřijde ti to nefér? být ve vztahu, kde jsi jen proto, že se od něj nedokážeš odprostit...to přece nemůžeš být šťastná...
Holky já měla vždycky pocit, že ten, s kterým jsem vydržela dýl než 3 měsíce byl ten pravý. Až se pak pokaždý něco posr.... Jak se vlastně pozná osudová láska? Neřekne si to člověk až ve chvíli kdy jí ztratí že to možná mohlo být ono?
Petina
aha..no, takhle se to asi nezlepší, nemoct trávit společně více času, to je ten nešvar vzájemných vztahů a když to tak trvá dlouho, tak se tím ten vztah prostě zhatí...ale nějak pořád nechápu, proč se od něj nemůžeš odprostit?..když máš pocit, že to nejde tím správným směrem..jak dlouho už se snaží, aby se změnil, v tom co ti na něm vadí?
Tatou
Jak se vlastně pozná osudová láska?...asi v tu chvíli nepozná, nebo jo..těžko říct, spíš bych řekla, že si to řekneš až po několika vzájemných prožitých letech, kdy můžeš v klidu říct..ano,stálo to za to...
Petina
tak jsem si tak zběžně přečetla cos psala a jak je tam nedůvěra, nějaký zklamání, nezájem z jeho strany, tak to ti určitě nestojí za to o tu lásku bojovat. Jestli se mají potkat dvě půlky jednoho celku, tak se asi potkají a pak už takovýhle věci řešit nebudeš. Ale to je těžký, vztahy jsou strašně složitý, ale pro každé zboží je nějaký kupec, který bude spokojený přesně s tím jak koupil, nebude chtít nic měnit, bude rád. Jednou takovýho najdeš. Jak si nejsi jistá, už to že to tady řešíš, tak to asi to pravé nebude...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.