Mozek psychicky nemocných

Holky já pevně doufám,že to půjde a bude se léčit.To by pro mě bylo za ty 2 krušný roky něco tak nádhernýho a pak bych měla sílu mo pomoct dál.Ale co,když to neudělá snad ano.

vanilinka

já vím, že se mi to lehce řekne....ale zkus se nad tím nehryzat...10. je už za chvilku. šílením nad tím, co udělá, se jen unavuješ, a moc to neovlivníš... nechceš třeba zavolat jeho lékařce a poradit se s ní? myslím teď, když je mu zle. podle mě by na něj měla (odborně) tlačit ona. na lékaře člověk většinou dá.

imoen
Z oboru jsem, dokonce mám za sebou v praxi spory a řízení s lidmi zbavenými způsobilosti, narozdíl od tebe vím tedy, o čem hovořím.

Bohužel jasno tady v tom neděláš, spíše naopak.

jataky

ok, mizím, nechci tu vanilinku stresovat. já jsem zaměřená na podnikové právo, a myslím, že jsem dala dost jasně najevo, že tohle úplně neovládám, ale jen myslím nahlas. doufám, že jí něco kloudného tedy poradíš. nevím...jen mě zaráží, že nerozlišuješ příčiny a zákonné důvody, a volíš nepěkný tón na někoho, kdo se snaží pomoct.

vanilinka

tak snad ti jataky něco poradí. drž se

Opravdu nechci žádné hádky kvůli mě.Každý názor,rada je pro mě velkým přínosem.Jeho doktorce ani zavolat nemůžu ona ordinuje jen v týdnu tedy mimo úterý to ordinuje jinde.Ale je fakt,že 10 je za rohem.Moc si holčičky přeju to už mít za sebou a díííííííííííky

Ani jedno z těchto slov jsem nikde nepoužila, o důvodech jsi psala ty v příspěvku pro glorini - předpokládám, že se tedy pleteš.

To, co říkám je, že primární je, zda je či není schopen činit právní úkony. Z toho, co psala vanilinka nikde nevyplývá, že schopen není (záleželo by samozřejmě na znalci).

Co se týká mé rady: za dané situace bych z její pozice návrh na zbavení způsobilosti nedávala, spíše si tím uškodí. Pokud bych zjistila, že nemá sílu se o něj starat (v jakémkoliv slova smyslu), rozvedla bych se.

imoen
pár lidí, kteří mají svého opatrovníka, znám. A jsou to lidé, kteří opravdu o sobě nejsou schopni rozhodovat. Z toho co jsem tady vyrozuměla, chápu to, že je to spíš psychický tyran, kterého k tomu dovedla jeho nemoc. Měl to v sobě i dříve - viz. ta šílená žárlivost. A nemoc to prohloubila. Spousta lidí tyranizuje svoje okolí i jako zdraví, lékaře nenavštěvují.
Manžel vanilinky na tom dobře není, zda ho zbavit svéprávnosti, to by opravdu posoudil nejlépe lékař.
Jen dedukuju, že by potom u nás v republice mohla být tak dobrá polovina populace zbavena svéprávnosti.
Možná bychom se kolikrát divili co se kde děje, mnohdy beztrestně.

Né zbavit svéprávnosti je asi to poslední co bych chtěla.Jen chci už konečně dospět k nějakému závěru.Snad by se ulevilo mě,jemu i dceři kdyby se začal léčit.Znám ze svého okolí pána,který se léčil v PL.Na rodinu kašlal,pil a nechodil do práce.Nebyl schopen jít mezi lidi.Ujížděl z domova a nesnášel své děti prý mu ta nemoc přišla z ničeho nic.Dnes je sice v pořádku dokonce chodí na částečný úvazek do práce,ale zdráv není trochu to poznat je.Ale i to risknu,když pro sebe a nás něco udělá.

vanilinka
V PL se určitě léčila spousta lidí, které znáš, jen jsi o tom třeba nevěděla. Opravdu to není nic tak neobvyklého A jak vidíš u toho pána, zlepšení to může přinést. Naprostou spásu bych od toho neočekávala, ale snad se tam nastaví dobrá léčba a oběma se Vám uleví, moc bych Vám to přála.

Vločka
Jenže teď zase dělá,že nás nezná a je to tak 10minut co mi volala ta tlustá bečka už jsem sprostá,protože stále otravuje.Nevím jestli vůbec příjde nebo se ozve.Buď se ozývá moc často a špatně nebo vůbec.Děkuju

vanilinka
asi bude rozhodující, v jakém stavu bude aktuálně 10. v čase, kdy má nástup. Na tu paní bych se nijak neohlížela, nemá Tě co obtěžovat, musíš jí brát telefon? Sprostá klidně buď

vanilinka
Být na tvém místě, promluvím si s lékařem o prognoze a výhledu v případě, že se manžel bude léčit - pak bych se rozhodla, jestli jsem schopná to unést a žít s ním dál. Pokud manžel na léčbu nenastoupí, nic jiného než rozvod ti stejně asi nezbyde, zejména pokud ho jeho okolí utvrzuje v tom, že je v pořádku (jeho rodina, jeho milenka alias tlustá bečka).

vanilinko, s tou tlustou bečkou vůbec nekomunikuj, akorát tě to ještě víc rozhodí. Nedá se nic dělat musíš se rozhodnout a sama sobě slíbit, že pokud nenastoupí na léčení, dáš od něj ruce pryč - ve svém vlastním zájmu a v zájmu své dcery. Nemůžete mu přece obětovat svoje životy - já vím, že to není jeho vina, že takto onemocněl, ale vaše vina to také není.
Vanilinko nechci přivolávat nic zlého, ale zkus si představit situaci, že tato prožitá traumata mohou v budoucnu vyvolat u tvé dcery také nějaké psychické problémy a ty si jednou budeš vyčítat, že jsi radikální rozhodnutí odkládala. (a nejen u ní ale také u tebe). Nedej Bože, aby se něco takového stalo - jen tím chci říct, že každý den prožitý v tomhle pekle se na vás podepisuje.
Prostě pokud opravdu nenastoupí na léčení, nech se rozvést - vždyť už jsi jednou byla tak blízko.
Pokud nastoupí, ještě chvíli tedy počkej, jak se bude situace a léčení vyvíjet.
Jakmile vtrhne k tobě do bytu a znovu tě fyzicky napadne, jak už si psala, že už udělal - volej policii, ať vše zaprotokolují - jednou se ti tyto záznamy mohou velmi hodit. Nebo dostane u tebe záchvat, teče mu krev, zvrací - volala bych záchranku, zase další záznam. JInak to takhle bude do nekonečna, on všechno popře, je přece zdravý, rodina si to myslí také...... a bude to tvrzení proti tvrzení...
A nedej Bože , aby měl u lékaře zrovna světlou chvilku..... (i když zkušený psychiatr by se tím asi neměl nechat ukolébat, ale nevím - nemám zkušenost).

Jojo,máte pravdu,ale proč mě to tak trápí stále jsem si za ty roky na to ještě nezvykla.A telefon jí beru a jen ho položím ať si taky plejtvá kredit.