snupalek
Manžel si nemyslí a ani já si to nemyslím, že tam sežene bůh ví co. To jsem tady nikde nepsala. Samozřejmě je soudný a ví, že s jeho mizernou angličtinou si nemůže vybírat. Proto zkusí více variant a využít své zkušenosti z letání. A je jasné, že policistu by tam nemohl dělat, to by ho ani nenapadlo. Takže je zbytečné to tady zmiňovat.
Vše je hodně individuální, slyšela jsem i názory, že se člověk může naučit i za kratší dobu, je to všechno o štěstí, vůli, snaze.....
mikkýsek
Vím, že to nebude jednoduché, ale alespoň to zkusíme a uvidíme jak to celé dopadne, třeba přijede dřív, třeba to bez něj také nebudeme moct vydržet a přehodnotím, to co jsem tady psala a pojedeme za ním. Nevím, sama se toho bojím a nevím jak to všechno půjde zvládnout. Můžu tady psát co chci, ale vše pak může být úplně jinak, to uvidíme, až to nastane.
markétta
Ano, ale jak sama píšeš, tak nemá cit na jazyky. Já jsem takový průměr. Nejlepší by bylo, ale je to dosti drahé, kdyby jel do UK, ale přímo na anglické kurzy. Zde platí pravidlo - čím dražší, tím lepší. Mám známého, který uměl anglicky hůř než já na střední a pak odjel do Oxfordu a byl zde na jedné drahé škole, kde se vyučovala jenom angličtina a tak za 3 měsíce uměl docela dobře mluvit.
Jen jsem vyjádřila svůj názor, tak se nemusíš hned vztekat. Jen vím, že každej si pobyt v UK představuje trošku růžoveji, než ve skutečnosti je.
snupalek
Neboj, nevztekám se .. vždyť ano, každý může vyjádřit svůj názor.
Ale opravdu si to manžel růžově nepředstavuje, spíše černě. Ostatně nebyl by první ani poslední, kdo chce odjet do UK naučit se jazyk. Spoustu lidí tam odjíždí, za jazykem, prací, a každý nějak začíná - i se slabými jazykovými znalostmi. Intenzivní jazykový kurz by byl nejlepší variantou, to ano, jenže problém je ve financích. jeho letecká škola stojí strašně moc peněz a tak si bohužel drahý jazykový kurz dovolit už nemůže.
Ahoj, úplně souhlasím s cani. Přikláněla bych se k čtvrtletnímu intenzivnímu jazykovému kurzu v Anglii. Má to několik výhod - 1. nebude to dlouhá doba odloučení. 2. pokud bude kurz intezivní, je velká pravěpodobnost, že se toho naučí víc, než kdyby chodil do práce, kde bude mluvit minimálně (nejčastější práce pro Čechy, Slováky, Poláky atd. jsou mytí nádobí, odnášení špinavého nádobí a sběr ovoce či zeleniny). 3. po absolvování kurzu by měl v ruce "papír", že umí anglicky, což je každopádně velké plus při shánění (jakékoliv) práce.
Myslím si, že samotný fakt, že by odjel pracovat do zahraničí nemusí znamenat, že se naučí dobře anglicky.
Na závěr jen malý tip. S leteckou společností Ryanair se do UK můžeš dostat třeba i za 5 E, takže se s manželem můžete popřípadě často navštěvovat..(smajlík)
Cituji bibik: Na závěr jen malý tip. S leteckou společností Ryanair se do UK můžeš dostat třeba i za 5 E, takže se s manželem můžete popřípadě často navštěvovat..(smajlík)
No, oni to sice uvádějí, ale pravda to není. Ale zkus wizzair. Teď jsem na to koukala a kdybych chtěla letět do ČR a zpět do UK, tak by mě letenka vyšla na 1500 kč. takže kdyby sis to objednala tak 2 měsíce předem, tak ani nechci vidět tu směšnou cenu.
Cituji snupalek: No, oni to sice uvádějí, ale pravda to není.
no, ja mam takovou zkušenost, že za poslední půl rok jsem u Ryanairu kupovala letenky za 5 E asi tak 10x, taky se mi podařilo koupit letenky z Frankfurtu do Porta za 2,50 E...stačí sledovat jejich stránky, kdy mají akce... samozřejmě je to taky o tom, že jsem více flexibilní v datu, a o tom, jestli mi na cestu stačí příruční zavazadlo, nebo ne.. faktem je, že se s nima můžeš podívat po celé Evropě ze bezkonkurenční ceny - a to mám vyzkoušeno na vlastní kůži..
bibik
Aha, tak to já jsem se vždycky koukala třeba 2 měsíce před mým odletem a vyšlo mi to ještě dráž než easyjet. Asi to chce fakt vychytat.
Nezlob se na mě, ale dle mého názoru je pro dítě důležitější otec než to že v ČR máte byt a babičky. Kdybych stála před takovým rozhodnutím, určitě bych jela s ním. Muž sice nebude celý den s tebou a dítětem, ale po práci ano a to je víc než jen pár návštěv za 1rok. Může se podílet aspoň trošku každý den na výchově dítěte aniž si to budete uvědomovat a užívat si těch každodenních "maličkostí", které mu, tobě i dítěti můžou připadat jako všední a těch by jste se kidně vzdali. Jenže z těch maličkostí se utváří celý život ... Možná to přeháním, ale mě by moc chyběly společně strávené chvíle. Pro mě to znamená i odloučení od nejlepšího přítele. Jestli jsi na mateřské,tak Vás to zatíží finančně možná i víc. Musí si platit nějaké ubytování + náklady na provoz domácnosti v Anglii a pak ještě tobě v ČR. Pro dítě bude Anglie taky přínosem . Můžete spolu chodit na kurzy AJ a to je určitě velké plus do budoucna . No a pro mě by bylo lepší navštěvovat párkrát za rok babičky než vidět jen párkrát za rok manžela.. To je můj pohled na věc, ale jsou ženy, které to vše zvládnou levou zadní a ten rok odloučení nebude mít vliv vůbec na nic . Každopádně ti držím palce
Znám právě konkrétní případ muže, který kvůli práci musel odjet do jiného města ( v ČR) a manželka s dítětem právě kvůli tomu zázemí zůstala doma. Prostě se ji nechtělo odjet s ním. Myslela, že manžela má jistého a to se ji nevyplatilo. Během roku si našel jinou ženu. Ale tohle manželství nebylo moc pevné z celkem závažných důvodů... Nechci tě strašit, jen bych se asi ještě bála právě toho, že se mi staně něco podobného. Může se stát, že se manželé odcizí..
Red_fire
Manžel se nedávno spojil se vzdálenou kamarádkou, učitelkou angličtiny a bude k ní docházet na soukromé hodiny, zkusí to takhle. Probírali jsme to mockrát a prostě jsme oba usoudili, že odloučení by nás mohlo stát naši rodinu, oba se toho bojíme. Takže to zkusí zatím s tou kamarádkou a uvidí se. A kdyby přece jen jednou odjel, tak by třeba odjel na pár týdnů, než by zjistil co a jak, zajistil se tak, abychom mohly přijet i já s dcerou.
Kathalin
Víš i když jsem mluvila o roce odloučení, tak stejně jsem dospěla k názoru, že ten rok, i když se to nezdá, je strašně dlouhá doba a myslím, že buď by se vrátil manžel za námi, nebo my za ním přijely. Spíše si to člověk chtěl nějak představit, kdyby tato situace odloučení nastala, ale ono to moc nejde, dokud to člověk neprožije. Samozřejmě, že společně strávené chvíle já - dcera - manžel , jsou nenahraditelné a babičky nám je nenahradí, ale sám by měl co dělat, kdyby tam odjel, alespoň začátek je vždycky těžký, a alespoň by ho trochu uklidňovala myšlenka, že já s dcerou jsme doma, máme tu zbytek rodiny, na kterou se můžeme obrátit, v případě jakéholiv problému, který by třeba nastal.
Uvidíme, třeba opravdu nikam neodjede, pokud mu něco dá výuka s kamarádkou a pořádně na sobě zamaká.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.