Manžel chce odjet do Anglie

Nepíšeš co má momentálně manžel za práci a zda ho do té Anglie vyšle firma a bude tam pracovat nebo jen studovat?
Myslím,že pokud je potřeba se naučit jazyk a on má v budoucbu před sebou dráhu dopravního pilota,tak jeden rok není opravdu dlouhá doba.To v klidu přečkáte a pak pokud bude létat si to vynahradíte.

Pracuje u policie, kde pracuje už 10 let, tato práce ho nebaví, spíše ho deptá, takže tohle je cesta, jak odejít od policie a splnit si něco, co by ho naplňovalo. Školu si tedy platí sám a v Anglii by chtěl pracovat, nelépe mezi lidmi, aby komunikoval a naučil se tak mluvit.
Také si to pořád dokola opakuju, že rok je krátká doba, ale jsou chvíle, kdy je mi z toho smtuno, navíc budu na vše sama, protože i když máme babičky a dědy, tak za nimi dojíždíme, takže " po ruce " nebudu mít v podstatě nikoho.

Když to vezmeš rozumem,tak manžel jako policista je asi dost v práci a pochybuju,že ti nějak významně má čas doma pomáhat.
Holčina je už dvouletá,takže se dá vzít na běžné cesty - nákup,pochůzku po úřadech a podobně sebou.
Myslím,že na tom není až tak moc k nezvládnutí a navíc v době internetu si můžeš denně s manželem přes webcam popovídat i se vidět.

Laky

Asi máš pravdu. Je fakt, že s tou pomocí to nikdy nebylo nějak super, protože v práci je dost, takže domácnost, nákupy a malá jsou víceméně na mě.
Ale jde mi také o to, že dcera už si ve svém věku dost dobře uvědomuje, že má mámu i tátu a teď tady najednou táta dlouho nebude... ale budeme to muset nějak zvládnout.
Asi si všechno nějak moc beru....

Dcerka to zvládne asi daleko líp než ty.Tedy pokud před ní nebudeš ronit slzy a bědovat,že tatínek není doma.
Dětem čas utíká nějak rychleji než dospělým.

To doufám, že to zvládne. Mě spíš kvůli ní to nejvíc mrzí. Já to bez manžela vydržím, jsme spolu už dlouho a nejsem ta, co nedá bez chlapa ani ránu ( smajlík )
Jen když jsou potom ve vztahu děti, je vše trochu složitější.

To doufám, že to zvládne. Mě spíš kvůli ní to nejvíc mrzí. Já to bez manžela vydržím, jsme spolu už dlouho a nejsem ta, co nedá bez chlapa ani ránu ( smajlík )
Jen když jsou potom ve vztahu děti, je vše trochu složitější.

fandím, aby vám to vyšlo! Ale určitě to zvládnete!! Manžel si splní sen, novou prací si zřejmě i finančně polepší a hlavně tvrdou dřinou v Anglii si uvědomí, že má doma manželkou, která za ním stojí a která ho podporuje!
A jak psala Laky, díky web kameře se můžete vidět každý den.. Vím, že to není ono a že to bude těžký, ale doufám, že vás to oba posílí!

markétta
Laky má pravdu...

Ale já bych jela s manžou - znám spoustu párů co střídají země a žijí různě po světě... A to i s dětma ..
Já bych bez manžela rok nevydržela ( taky jsme spolu dlouho ( 11let ), ale rok je fakt dlouhá doba a pro mě by to bylo trápení a bála bych se, že se odcizíme... Nejsem žádná závislačka, máme normální vztah a taky chodím ven sama,ale prostě by mi chyběl...
A pro malou myslím, že by to taky bylo přínosem - učial by se jazyk, který se v cizí zemi učí nejlépe...

Za sebe - neváhala bych ani chvilku a letěla s ním, jednoznačně.

Stejně si to nebude v budoucnu pamatovat,takže půjde jen o tu přítomnost a to zvládnete.Rok uteče jak voda.

A co nějaký intenzivní kurz angličtiny, klidně i přímo v Británii? Napadá mě Student Agency, ale i jiné školy nabízejí studijní pobyty i pro začátečníky s délkou od dvou týdnů...
... to ale jen v případě, že ono

není spíše zástěrkou pro jeho svědomí a klid tvé duše - dovedu si představit, že i ten pobyt by mohl být jeho snem či touhou a v tom případě by vymýšlení jiného řešení bylo zbytečné.

(Napadá mě i jak jste došli k délce jednoho roku? Možná by stačilo i 6 měsíců a k tomu nějaké hodiny v kurzu. Myslím, že to už by mi, když si představím sebe samu na tvém místě, vadilo méně - odjel by třeba v létě a myšlenka, že "na Vánoce už bude doma" je lepší než hned odpočítávat celý rok...)

Edit: Přečetla jsem příspěvek Bruce - její nápad je ještě lepší než ten můj

Ono pokud tady rodina má zázemí,muž bude muset pracovat a chodit do školy.........trochu bych řekla,že finančně je to vyjde dost nákladně už tak a ještě aby jely obě s ním....to se mi zdá jako nesmysl.On sám se bude mít co ohánět.
Navíc dítě by mělo nejprve komunikovat ve své mateřštině a pak začít eventuelně další jazyk a to ve dvou letech je brzo.

Děkuju Laky a trinny za podporu! Hned je mi líp, když si o tom můžu s někým popovídat. A také slyšet jiné názory než jen ... jak říká jedna moje kamarádka, že by to tedy svému manželovi nedovolila, opouštět rodinu, akorát mě v tom donutila negativisticky přemýšlet. Řekla jsem jí, a co má jako dělat, mám ho tu přivázat nebo se s ním do nekonečna hádat a zakazovat? Tím bych ničeho nedocílila... Nikdy jsme mu to nezakazovalal, spíš se tím jen vnitřně trápila.

Ono je to vše jen o tom,jak se dohodnou ti dva.
Pokud tvůj muž má jasný cíl a k jeho splnění musí mluvit anglicky,tak doma za pecí se toho moc nenaučí..............to by měla pochopit i tvá kamarádka.