Mám se vrátit tam kam mne srdce táhne?

Laky
díky moc za názor, já právě podvědomě tuším, že patřím tam na ty louky a do těch lesů, mezi ty svoje zvířátka všechny , tady tzo nejsem já, tady se nervuju při každé cestě autem, že se ztratím, celou zimu jsem se nervila, že mi to na dálnici někde klouzne a že se zabiju, tam né, i když tam máme sněhu hafo...jedu si tam jak plž, všude se vyznám, kdyby něco, mám za zády pojízdnou ségru, jejího přítele, tátu a tetu na které je narozdíl od mého přítele spoleh, kteří mi vždycky vezmou telefon, když jsem náhodou v průseru...v Liberci jsem vyklidněná , v pohodě, šťastná[
quote=Laky]Navíc v 29 letech někde v podnájmu bez perspektivy a ještě v anonymní Praze[/quote]
tak přesně jax tohle napsala takhle se taky cítím, jen mám prostě obavy, abych tam našim na krku nevisela dlouho / nedejbože navždy

já vím jak to chodí, nechci jít pracovat do baru kvůli chlapům, ale kvůli tomu, že mě to tam dost bavilo....

podnájem jó, ale tady v Praze už asi né, zbytečně vyhozený peníze oknem..

víte co, já mám prostě jen takovej pocit špatnej z toho, moje kamarádky se dělí na 3 sorty - jedny jsou vdané, mají vystudovanou školu kterou si přály, mají hodného manžela a přinejmenším jedno děcko, 2- jsou sice svobodné, většinou s přítelem s kterým si začínají budovat hnízdečko, 3. je jim přes 30 jsou bez chlapa a už tak 5 let tvrdí, že jim to absolutně nevadí a že chlapa nepotřebují...a já k té třetí skupině nechci, jako víme všichni že nejsem nějaká miss nebo tak, ale teď to asi napíšu trochu hloupě, vdávaj se a maj rodiny ai hloupější a méně hezké (nemyslím si, že jsem mc hezká, jen jsem to chtěla formulovat) holky a na mě je asi něco blbě...

Proč bys jim měla viset na krku?Však i v Liberci se dá sehnat podnájem když už bys měla pocit,že bydlení u rodičů je špatně.

No a dost!!Zabal lyže a mazej na sever....bude krásnej víkend,sjezdovky plný kluků,tak otevři oči a vzhůru do nových zážitků.

Vidíš to totiž špatně...ty nejsi neudatelná,ale táhneš si za sebou celou tu nespokojenost a tím pádem nemáš moc šancí vidět kolem sebe to lepší.Ztrácíš čas s klukem,který jak jsi sama psala není až tak OK......máš ho jen proto,abys nebyla sama?Pokud ano,tak je to špatně.Bere ti šanci na perspektivu s někým jiným.

zbytečně se podcenuješ....

Malacek
Ahoj. Nevím jestli poradím, ale....přistěhovala jsem se do Prahy před 8roky- tehdy mi bylo 24let a měla jsem 4leté dítě. Šla jsem za klukem, neměla práci, kamárády. Vůbec jsem to tady nedávala. Našla si práci a jen tak přežívala a trpěla- měli jsme i krize- tisíckrát jsem se chtěla vrátít zpět na Moravu. Nikdy jsem to neudělala. Krize nějak pominuly. Dnes jsem šťastná- vzali jsme se, máme 3letého kluka a utekli jsme 20km za Prahu- do přírody, domeček, klid. Nikdy bych nevěřila, že tady budu doma a šťastná. Nevzdávej to. Pokud to nevyjde, třeba si najdeš někoho jiného. Opravdu můžu říct, že doma jsem v Praze.

to ovšem, že dá, jenže to tam budu muset mít tu práci. Laky ty si teda myslíš, že to nemám vzdát a vrátit se tam....jsem srab, ale vím, že mě to tam táhne a vím že už hodně dlouho. Praha bohužel se mi nezdá, že by někdy mohla být mým domovem, je u na mě moc lidí a málo přírody

asi vlastně už jó, jako měla jsem ho fakt ráda, byly doby, kdy jsem si tu budoucnost s ním vyloženě malovala... ale teď už vím, že když s ním zůstanu, budem se spolu plácat v podnájmu, on mi bude říkat, že hypotéku se mnou si NIKDY nevezme a další a další věci...jenže já si pořád říkám, kde já bych mohla někoho potkat, ty šance mi přijdou v podstatě absolutně mizivé....

sebevědomí nebyla nikdy moje silná stránka, podkopávala mi ho od mých 15 let systematicky moje vyšší, hubenější a hezčí sestra... takže i psych. problém

já se bojím, že u nás nepominou...

Malacek
Ani se ti nedivím, že chceš zpátky do Liberce, je to dle mého druhé nejlepší město v Čechách (hned po Praze ).
Pokládám to za dobrý nápad, ale být tebou, tak bych si určitě nejdřív našla pořádnou práci v Liberci, nemusíš přeci nikam spěchat, vždyť nehoří, ne.

Myslím,že bys neměla být někde nerada jen proto,že můžeš chodit do práce a dostáváš za to výplatu.
Bere ti to energii.
Netuším,co máš za VŠ,ale ve tvém rodném kraji je dost turistický ruch,jsou tam hory a řekla bych,že práci si člověk najde.Udělat nějaký kompromis........žít tam,kde jsem šťastná je přece fajn.I na severu jsou firmy,které potřebují lidi s VŠ.
Ať si říká kdo chce co chce,severočeská města mají prostě určité kouzlo.

Chudobka
ve skutečnosti nehoří, ale v mé hlavě a moje psychika - täm už jsem dost na dně...

no, to si právě taky myslím, jsem t teď už oprvdu jen kvůli té práci, kvůli ničemu jinému

¨mám vystudovanej zootechnickej obor na ČZU, ale právě, že už 3,5 roku sedím na prdeli v kanclu, do přímého kontaktu s lidmi se v pracovní době dostanu jen málo a přitom já jsem tvor dosti společenský, někdy snad až možná i otravně společenský a tu jsem zakopána, sama a je to blbý, ale hlavní co mě teď tak nějak drží nad vodou je ten můj jezevčík Maybík, je mi 29 a jediný kdo mě na světě tak nějak akutně potřebuje je asi jen ten pes...

Tak to si vůbec neumím představit,co přesně konkrétního by člověk měl dělat,aby využil vzdělání.Snad jen ředitel ZOO nebo tak něco.
Ale sama vidíš,že i v Praze se zoo oborem je v kanclu práce.Tak proč by nebyla někde jinde.

No fajn,tak na co čekáš?Zabal kufr a šupajdi kam tě srdce táhne.
Život je moc krátkej na to,abychom čekali až zahřmí.

Malacek
to nemsíš tak brát....každá jste jiná....co je to krása? Pro někoho jsi hezčí ty, pro někoho sestra....pro někoho jste hezké obě a pro někoho ani jedna...

krása je strašně subjektivní....

podívej se kolem se, kolikrát se Ti líbí někdo a kámošky nechápou, co na něm vidíš a nebo vidíš po ulici holku a kluka a říkáš si, co ejden na druhém vidí? ale to je Láska....tak to bylo, je a bude a je to správně....nepodcenuj se....jsi originál a každý originál je nádherný....ojedinělý....právě proto, že je to originál....Já bych zatím do Liberce nešla....

Co se týká vzahů, já mám přítele tři roky spolu byldíme a loni jsme měli krizi, kterou jsem myslela, že nikdy nepřekonáme....že už to nikdy nebude dobré...a dnes, nikdy bych tomu nevěřila a jsme v pohodě....

Musíš si ujasnit základní hodnoty v životě a co chceš ty, co partner, jestli si s ním dokážeš představit rodinu a taky zda se ti líbí nejen jako partner, ale jako člověk....jak se k Tobě chová, zamyslet se i na svým chováním, zda můžeš něco změnit....

mě se líbil jeden úryvek od Jana Schwarze v maléknížečce O lásce a manželství...

že muž se má ženit ne proto, aby byl štastný, ale aby učinil štastnou svou ženu a naopak...a to ej i o bydlení a vztazích....jsi s partnerem proto, aby byl štastný a naopak....a když si tohle budete dělat navzájem, tak si vlastně budete vycházet vstříc a budete se mít rádi...

v každém vztahu jsou hádky, krize....ale to je dobře....vyříkáte si věci a poznáte se, snažíte se najít řešení....

v každém vztahu hádky budou a opakovaně a to ej dobře, protože to ukazuje, že si nejste lhostejní, že vám na sobě záleží...že hledáte společnou cestu....že se snažíte domluvit....kdyby mu to bylo jedno a tobě taky, tak to ej smutné....kdyby mu bylo vše jedno...

krize jsou součástí života a každá krize bolí, ale bud vás rozdělí a nebo to zvládnete a budete silnější....

žádný vztah není bez oblak.....

nejlepší je začít u sebem aby jsi měla dojem, že jsi pro vztah udělala naximum-...po dleší dobu se maximálně snažit, aby partner byl štatsný a když vidíš, že to nejde, tak pak bych ten vztah odepsala....

samozřejmě toto nelze s nemocnými psychiatricky, gamblery a alkoholiky....

klidně mi napiš do SZ, jestli budeš chtít znám můj názor,,,

jinak hodně štěstí...

Docela ti rozumím. Myslím, že to co cítíš je prostě správné a odešla bych. Jen bych nebyla zbrklá a neodešla z Prahy, dokud nenajdeš v Liberci práci. Normálně projeď internet a zjisti si všechny firmy v Liberci. Začala bych jim posílat životopis s nějakým průvodním dopisem. Třeba i s tím, že bys měla zájem i o jinou práci mimo obor, bla bla...