Má cenu přetrvávat ve vztahu, kde odešla láska díky bolestným zážitkům?

Mayci
Ahoooj. Holka zlatá, je to těžký s tou mámou, já to chápu. I já bych měla výčitky nechat ji být napospas. Tady je fakt každá rada drahá. Odkud jsi říkala, že to jsi? Z Ústí nad Labem? Teď si nejsem jistá...no jestli je to tam u vás s prací, jako tady u nás, tak to nemáš žádnou výhru. Na druhou stranu ale, když neutečeš, uteče ti mládí...budeš život přežívat, místo prožívat a to je na nic. Vidím to sama na sobě, i když z trošku jiného úhlu. V jakém oboru jsi vlastně vystudovala nebo ses vyučila? To, že pracuješ ve fabrice není vůbec nic špatného a nevidím důvod, proč by tě kvůli tomu neměli zvát na pohovory, máš pracovní návyky, snažíš se a říkalas, že ses přihlásila i na školu (a ještě i můžeš protože UJEP dělá i druhé kolo přijímaček na hromadu oborů). Chce to jen tě prezentovat v tom správném světle.

Ps. Proč jsi měla z Anglie trauma?

To není normální! No já valím bulvy, s jakým andělem jsem to chodila já!! My musíme něco vymyslet a dostat tě od něho, to je opravdu hulvát nehoráznej! Já bych tohle už považovala za agresi, i když byl u toho nalitej, tak na takové chování vůči tobě nemá právo - on ani nikdo jiný!

Lentilko

Jsem z Chomutova, s prací je to tu hodně na nic, tu továrnu, kde jsem dělala, zavřeli, ale znovu ji otevřela jiná firma, takže kdybych fakt chtěla, můžu za měsíc zase stát u pásu a přebírat tam šroubky. Jenže to už nechci ani náhodou, radši půjdu v krajním případě dělat prodavačku než tohle. Jo dělala jsem ještě v jiný továrně, tam to bylo náhodou super, žádná otročina, že by nad tebou někdo stál a koukal jestli náhodou nežvýkáš žvýkačku a tak, super parta tam byla, tam jsem dělala ráda a bylo mi jedno co, taky jsem si myslela, že když jsem tam jediná s maturitou v malý fabrice, tak mě musej povýšit, tim jsem si byla skoro jistá ale pak začala ta krize a já měla smlouvu na dobu určitou...někde v Německu si usmysleli že prostě každýmu komu ta smlouva končí, tak už neprodlužovat...

Ale už nechci jít nikam dělat někoho kdo musí jen držet ústa a krok...každej den tam hloupnout a nemuset se o nic snažit.... Teď zatím ještě beru podporu a mam i malinkou brigádu, takže se fakt snažim najít si něco lepšího, dokud mi nepoteče úplně do bot.Jinak jsem dělala školu v Mostě, obor management strojírenství a teď mě možná vezmou na tu vejšku...no vidíš, kdyby mě vzali, šla bych snad i do tý fabriky, protože bych aspoň bokem na něčem pracovala a měla se i čím ohánět a chlubit při hledání té lepší práce. Zatim to zkoušim takhle, že jsem na pracáku a nutí mě to dělat maximum, mam kdykoliv čas, nemam odpolední a noční a tak...

Jó a s tou Anglií, to byl takovej dlouhej příběh... Já tam chtěla hned po škole, ale byla jsem zamilovaná...tak jsme si jednou řekli, že tam pojedem oba. Rok a půl jsme o tom mluvili, já šetřila peníze, zapřísáhlá, že aupairku dělat nebudu protože mam dětí plný zuby (moje ségry) A chtěli jsme odjet prostě společně, do podnájmu a sehnat si tam práci, nebo jet přes nějakou agenturu... Ale on se moc k práci neměl a tak jsem ho z peněz co jsem vydělala skoro živila a samotný se blbě šetřilo pro dva (byla sem blbá já vim). No a pak už to zašlo tak daleko že jsem byla zoufalá a chtěla tam už bejt, ne o tom jenom mluvit a snít...tak jsem si našla na netu rodinu, během měsíce jsem byla tam. S tim že ten můj "drahoušek" za mnou přijede pak, že aspoň někdo z nás tam už bude. Byla jsem u rodiny jako aupairka jen měsíc, jako střídačka za tu kterou měli na stálo (ta musela odjet za rodičema) no a po měsíci si najít podnájem. Tak jsem taky učinila, nastěhovala jsem se (podotýkám k čechům!) hodně daleko od města kde byla ta rodina, bohužel, ta bydlela skoro na vesnici. No a milí češi mě tam nechali přes noc, ráno si vypadli do práce a mě tam probudil nějakej starej angličan a ječel na mě ani nevím co, přeci jen jsem ještě pořádně nerozuměla, natož abych něco vysvětlovala nebo se hádala. Prostě mě vykopl a já měla peněz po skromnu, protože jsem těm čechům zaplatila kauci a nájem. Měla jsem vybitej mobil, mokrý hadry protože den před tim pršelo jak blázen..Tak jsem prostě utekla zpátky domu, byla to taková jistota, abych neutratila peníze a neměla pak žádnou možnost.

Jo a ještě v ten den kdy jsem se stěhovala od tý rodiny ( oni zrovna letěli na dovolenou ) tak mi přišla smska od toho mýho, ale ne pro mě, taková erotická, která mi rozhodně nepatřila. Tak jsem z toho byla hotová, ale řekla jsem si že už to dotáhnu do konce a tak jsem šla. Kdybych se na to vyprdla a s tim stěhovánim počkala ( rodina mi nabízela ať s nima jedu na Tenerife ale já to odmítla, že teď nemůžu mít nějaký prázdniny když toho mam tolik na zařizování) a jela s nima, mohla jsem si válet šunky u moře místo toho abych se vrátila jak zmoklá slepice zpátky domu a ještě kvůli klukovi co mě tady klidně podváděl, zatim co já jsem mu zařizovala hnízdečko někde daleko a sama.

Nó to je můj anglický příběh Myslím že na vině je moje zbrklost, i když kdo mohl vědět, že naletí zrovna svým krajanům a že dělá chybu. Já jsem si z toho dělala ještě srandu, protože byl pátek 13. a já si řikala jak asi vypadá takovej pátek v Anglii, ha ha

Ty češi se mi teda pak přes mail omlouvali a poslali mi zpátky peníze i nějaký odškodný, protože jim to bylo pak hrozně líto...aspoň že tak.

Já měla to samé, bydlel u maminky, která vše zařídila, vše koupila, on se o nic nestaral a vlastně kdyby přišlo tvrdé na tvrdé ani by to neuměl. To mě štvalo také. Nikdy sám od sebe nic neudělal, nikdy ho nic nenapadlo udělat. Jediné co uměl je chodit do hospody a bavit se s přáteli. Po práci si vždy skočil na "jedno od cesty", někdy se to zvrtlo a už ve středu se zlil jako žok, pak se to táhlo i čtvrtek, no a samozřejmě v pátek to byla konečná. Jezdilo se vždy na vesnici k jeho babičce, tam měl spousty dalších kamarádů - notorů, co lili den co den. Takže buď jen co jsme vyleli z autobusu, šlo se do hospody, přišli jsme k babce až večer, nebo někdy brzy ráno. V sobotu jen co otevřel oči musel jít na "vyprošťováka" k nápojce, tam už samozřejmě seděli místní ochmelky. V půl 12 otevírali hospodu, šlo se tam, skončili jsme zase pozdě v noci. Někdy se ještě koupilo pivo a víno a šlo se k jeho kamarádům na byt, nebo k babce, která má velký barák, obří zahradu a tam se pod záminkou opékání buřtů chlastalo. V neděli se dával trošku do kupy a najednou měl ihned chuť jet "k mamince", e musí na počítač, shánělo se auto, nebo se jelo taxikem, zbytečně vyhozené peníze, nemohl počkat pár hodin na autobus. Doma sedl k pc a hrál. Bylo mu 25! Při každém nasávání jsme se pohádali, někdy víc, někdy míň, x krát jsem šla s brekem zhruba 10 km lesem domů, nohy bolavý, v srdci šrámy, s přesvěčením, že teď už to bylo naposledy, vždy sliboval, párkrát i brečel, abych se vrátila, že nebude pít. Vracela jsem se rok a půl. On vždy po čerstvé hádce vydržel třeba pondělí až pátek nepít, ale zase přišel víkend a i když se snažil být hodný a doma, vždy se stavil nějaký kamarád s flaškou. Jendou jsme se dohodli, že alespoň nebude pít kořelku, po které byl agresivní a nevěděl co dělá. Jenže ejhle místo 10 piv si jich dal potom třeba 15 i víc. Téměř jsme spolu nespali, možná 1 za 2 nebo 3 měsíce a to ještě když byl nalitý, to měl chuť, jenže..jediné co dělal je, že ležel na zádech, ani se nesvlíknul, jen si rozepnul zip, nebo si stáhnul spodky a kalhoty pod zadek, začal se mi hnusit. Pak už jsem třeba řekla, ať vydrží, že musím na wc a celou dobu se modlila, aby už spal až se vrátím. I pusy mi byly odporné, uslintaná smradlavá "pusa", brr. I přesto jsem věděla, že ho miluju, nebo si namlouvala, teď vím, že to byla síla zvyku. A nechtěla se rozejít, protože bych se musela vrátit domů, kde se naši rozváděli a já u nich již 5 let nebydlela a nechtěla. Jenže už se to nedalo vydržet, jednou když se opil a ujel s kamarády na diskotéku jsem odešla, pracoval u taťky na baráku, ten byl na dovolené a on měl vše na starosti, já blbka jsem se rozhodla, že mu dám ještě jednu šanci, ale o víkendu mi psal, že nestíhá na baráku a že musí pracovat, že to odsuneme. Což bylo divné, protože já celý rok a půl chodila do té práce s ním. Ten víkend mi jedna dobrá duše prozradila, proč mi napsal, že má moc práce, že se neuvidíme. Protože asi 5 dnů v kuse chlastal s kamarády a jeli někam do pryč, napsala jsem mu sms co si o něm myslím a už se k němu nikdy nevrátila. Teď si za to tleskám, jsem šťastná a divím se jak jem s ním mohla být.

Kiki20

Tak to je přesně ten muj, uplně celej on. I s tim spaním, taky když je nalitej, si lehne na záda, sundá si kalhoty...taky jsem se vždycky modlila ať je tuhej než příjdu. Pak mi na posteli chrápalo zpocené prase s kalhotama na půl žerdi. Prostě nechutný. Ještě aby mě přitahoval, to jo. Teďka teda už měsíc a něco tolik nechlastá, jenomže ty svoje piva má denně, smrdí to z něj furt a já mu řikam že takhle mě přitahovat nezačne. Myslim že i kdyby byl jednou úplně i bez toho piva, bude to pro mě jen horda zpocenýho masa, co se po mě sápe. Zrovna včera jsme se pohádali kvůli tomu, že já neměla na "nic" náladu, dělala jsem že spim. Ale on mě furt tak osahával, už jsem to nevydržela a vybouchla, ať už na mě takhle nešahá, že snad spim copak je slepej a tak dál..že mě nemůže do ničeho nutit, načež on "jo tak já tě musim nutit abys se mnou spala" !

Ty jsi se teda vrátila k rodičům? Nedivim se že si tleskáš, já bych to taky už ráda měla za sebou.

Lentilko

oni nás dali do spalovny tak já ti moooc děkuju za tvojí podporu a za pochvalu, no víš že mě se docela uleví když nejsem ta co rady nebo podpory dostává ale taky někdy dává ?

Mayci
To nevadí, tak jsme ve spalovně, byly jsme asi off topic. A to, co jsem si přečetla výš...no opravdu, pryč od něj, to není chlap, to je na entou! Měla bych svému ex poslat kytici bílých růží, že se ke mně vždy choval tak slušně a vyjma jednoho konfliktu v posteli jsem nikdy žádný takový "zážitek" zažít nemusela ani odpálkovávat ho, natož neustále cítit, jak z něj táhne pivo (to já bytostně nesnáším).

Lentilie

No aspoň máš příklad, jaký plemeno chlapů taky existuje Ale víš jakej byl dřív? To byl galantní, furt mě zval do Pizzérky, smáli jsme se, koupil mi každej měsíc náramek, prstýnek nebo řetízek, vždycky mě zval na všechno on, jezdil pro mě, vozil mě, prostě jsem si připadala jako v nebi po tom co jsem živila tamtoho s tou Anglií. Pak jsme si našli podnájem, hned druhý měsíc co jsme spolu byli, koupil mi ten den krásnej mobil ! Já jsem byla uplně na větvi, měla jsem všechno na co jsem pomyslela, k tomu byteček, poprvé pryč od mámy, šťastnější holka v tý době snad nemohla existovat

No jo, ale takhle to dopadlo, proto jsem z toho byla ze začátku tak mimo, teď už to beru normálně, nemohla jsem věřit, že jsem se zase spletla.

A co ty, zlatí, píšeš na svého ex samou chválu a podle mě se k tobě choval fakt krásně Ale nechci do toho šťourat ... jestli je to už úplně ztracený...? Nezlob se nechci se tě nějak dotknout...

Mayci
Maycinko to je ale zvláštní. Když byl předtím tak v pohodě, tak co se stalo, že se tak změnil? Pátralas po tom někdy? Je pravda, že zamilované oči jsou slepé, takže možná takový byl pořád, jen se možná víc snažil, aby tě zaujal, ale i tak....

A to, že ses spletla...tak to prostě chodí, i já jsem se už spletla, nemysli si, málokomu se podaří najít toho opravdu pravého poprvé a na celý život. A až tady tohohle odkopneš, třeba se ti ten pan pravý postaví sám do cesty.

A co se mého ex týče, napíšu ti to do schránky, ju? Ať nás nemusejí zase vyhazovat do spalovny nebo hůř.

Sto pro

No, on takovej dřív byl. Já si myslim, že to bylo proto (když to už teď vidím zpětně), že byl tenkrát po rozchodu a on je takovej typ, že potřebuje někoho vedle sebe. Kdo na něj doma čeká, s kým se o něco dělí, prostě neni rád sám. Proto jak byl asi přede mnou sám a viděl ve mě potencionální "novou manželku" tak měl radost a snažil se dohnat to, co předtim zkazil. Kolikrát mi řikal, né že je rád že mě má, ale že je rád, že může zas pro někoho něco dělat, pak jsem pochopila, že je mu vlastně jedno s kým je, hlavně že s někym je a ten někdo na něj doma čeká.

No a když ho tohle přešlo, to snažení a radost a nabyl tu jistotu, upadlo to do všednosti a já jsem se pro něj stala skříní, nebo něčim, co si prostě ulovil a má to doma. Jasně, něco z toho co byl dřív zůstalo, pořád je velkorysej a obětavej. Ale abych se ještě vrátila k tomu začátku, jak mě lovil a snažil se dohnat co zkazil-pak to spadlo asi tam, kde to bylo před tím s tou hokou a to on asi taky chtěl. Připadam si tak jako by na něco jenom navázal a my teď nežijem jako bysme spolu byli jen rok a půl, ale jako třeba pět šest let. Snad se to dá ode mě takhle nějak pochopit Já totiž tu holku znam, takže vim jakej byl i to že pil, jenomže tak jak jsem ho znala pak já, mi nepřišel vůbec tak hroznej

No jo, zlatko, ale co pro tebe dělá? Řekla bych, že velké houby...

další almara - o jéje...tohle přirovnání jsem taky používala v posledním roce.

Jak říkám, přicházíš s ním o svoje mládí.

Taky si myslim, že mě nemiluje. Podle mě je mu fakt jedno s kym je, kdybych odešla, tak na tom bude stejně jako když jsem ho poznala po tom rozchodu. Bude to uplně v bledě modrým a stejně tak pozná další slečnu ...

Co pro mě teď dělá - no kromě takových těch "samozřejmostí" který dva lidi pro sebe dělaj automaticky, tak nic navíc. Ale ani já už nic nedělam - neměl mi nadávat. A to jsem se pro něj dřív taky div nerozkrájela, vydrželo mi to teda dýl než jemu, ale to proto, že já jsem taková a jeho to jen baví do určitý doby.