Lze zvládnout psychicky ztrátu práce?

dostala jsem se k tomu tak ze jsem si ještě při studiu udělala kurz průvodcovství a poté rozesílala nabídku do všech možných cestovek, až se dvě ozvali. jedna zkrachovala a t druha - s tou jezdim 8let. Ale od lonska jsem to omezila. Není moc času už. Idealni pro
studenty.
Průvodcovství není o penězích příliš. spíš taková sponzorovana dovolená. počítej tak 1000 kc den

cestovky se ozvalY s tvrdým... uhhhuh

Janice28

Šikovná holka!

To se povídá, ale pro všechny to neplatí. Než se člověk staně chirurgem...nebo překladatelkou ze sanskrtu...
vosmajda
Mám doma skvělou knihu "Nebojte se nepracovat", zkusím ji najít a napsat Ti autora, moc se mi líbí.Janice28
To, co vzýváš, je právě " in", jak jsem četla v knize "4 hodinový pracovní týden". Taky mi leze krkem, že pořád vězím v práci a život ubíhá...Máš svatou pravdu a o Tvém způsobu existence sním.
M.

Já musím souhlasit spíše s Janice28 - doba, kdy jediným způsobem obživy bylo od šesti do tří makat ve fabrice, je dávno pryč.... dostanete výpovědˇ? Konečně možnost dělat to, co vás baví!! Prostě napsat inzeráty, rozeslat nabídky, zkusit kurzy atd atd .... A věřím, a vím, že se tím dá vydělat mnohem lépe něž "normální" prací v kanclu, která vás ani tak nebaví....
Jsem studentka, taky si "jen" brigádničím, ale rozhodně neživořím.

A pokud má vosmajda dítě na vš - souhlasím, že živit by se mohlo samo, alespoň z větší části....jde to na všech školách,i na medině, takže to rozhodně neberte jako nějakej stres!
Držím palce, a věřte-hlavu vzhůru, zdravej člověk se může živit slušně tím, co ho baví, jen musí chtít, nestoupnout si na pracák a čekat jak chudinka co mi kdo dá...

Tak v práci se debatuje o případném konci stále víc. Už mě ničí poslouchat, kam se kdo půjde zeptat a koho jaký známý bude do práce vozit. Pokud něco řeknu já, že bych se někde zeptala, kolegyně mě uzemní: a tam na tebe jistě čekají s otevřenou náručí! Kdo jim dál právo takhle člověka srážet a brát veškerou naději?! Stále jen poslouchám, že třeba na uklízečku bývá tak 30 až 50 uchazeček apod. Už mi z toho hrabe. A přistihla jsem se, že některým lidem, za to, jak se chovají, nalezení práce ani nepřeju. Promiňte mi takový výlev, ale jsem rozčilená. Každou chvíli od nás někdo odcházel a tajemně se usmíval. Vím, že práci je možné sehnat, i když ženy-řidičky jsou ve velké výhodě. Proč by to nebylo možné, nebo proč ne pro mě?

ale je to možné a určitě práci najdeš....nevím přímo v jakém městě bydlíš a ajká je u vás nezaměstnanost, ale určitě jo možné novou práci najít. Někdy se člověk musí uskromnit a to jak čtu by Ti navadilo. Hlavně se člověk nesmí bát, že nic nenajde. Třeba to nebude hned, ale určitě neztrácej naději. Jde vidět, že o práci zájem máš a na nějakou pitomou kolegyni se vyklašly. Nakonec to třeba budeš ty kdo získá nějakou fajn práci a kde bude ona?Přeji ti hodně štěstí a jak už psaly holky před tím, než třeba novou práci najdeš, tak dělej něco pro sebe, odpočiň si, dělej věci na který si třeba jinak neměla čas.

Je to čímdál horší, ještě nedržím výpověď v ruce a už jsem s nervama na dně. Nebudu se moct dívat na ten úplný konec, jak se všechno bude z firmy někam odvážet, vyklízet. Navíc pořád více slyším od kolegyň, jak je nemožné najít práci, že mnoho dříve propuštěných se ještě nezaměstnalo. Prý i na hroznou práci, kde je hluk, špína a těžká dřina, se dostanete jenom přes známé. Vůbec si neumím představit ten bludný kruh, jako když nemáte práci, nemáte peníze, proto špatně vypadáte a díky tomu zase nemůžete sehnat práci. U kadeřnice jsem půl roku nebyla, jsem nucena mít úplně dlouhé vlasy o novém oblečení si můžu nechat zdát. Jsem sice stále zaměstnaná, ale v poslední době to není, co to bývalo, a ještě doma v poslední době bylo jedno vydání za druhým. Možná byste si řekly, že nalezením nové práce si můžu jen polepšit, ale já už tomu vůbec nevěřím, že bych se ještě do doby důchodu zaměstnala. Jedině, že by se u nás začalo vyrábět něco jiného, to je moje poslední šance. Asi to lze psychicky zvládnout, ale já už to nezvládám.

vosmajda

Já byla u toho, když jsme pobočku budovali a otevírali, těšili jsme se, že nám to půjde. Přesně za rok jsem stála v prázdné místnosti, odkud se odvezlo zboží, nábytek, počítače...všechno. Bylo mi z toho smutno,ale život jde dál, snažila jsem koukat dopředu.

Kašli na ně, kašli na to co se povídá, co čteš, nepřipouštěj si to. Všechny strachy a úzkosti jsou jen u nás v hlavě, já vím, je to těžké poslouchat tyhle řeči, jsou zbytečné, zbytečně se strašíte navzájem. Nějak bylo, nějak bude, třeba to chvíli potrvá, odpočiň si, naber sílu.

Vše se dá řešit, určitě je v okolí kadeřnictví třeba levnější, nebo si vzpoměň, jestli máš nějakou kamošku-kadeřnici, která by ti poskytla službu levněji. Co se týká oblečení, pořiď si každopádně ještě teď něco, v čem se budeš dobře cítit a v čem budeš moct jít na pohovor. No a na běžné nošení-třeba se to někomu nebude líbit, ale dnes se i u těch Vietnamců dají pořídit věci za pár korun, jsou některé moc hezké, splní svůj účel a i ti to psychicky pozvedne náladu.
Neklesej, prosím, do špatných myšlenek, přitahuje to další negativa.
Ještě ti posílám SZ
Hlavu vzhůru, bude líp!

Dík za podporu, určitě dám někdy vědět, jak to všechno dopadlo. Myslím, že teď je to nejhorší, to čekání na to, zvlášť, když se to táhne kolik měsíců nebo let a teď je to hrozivě blízko. Myslím, že ani situace, kdy už je člověk nezaměstnaný, není tak hrozná. To si doma uklidíte, vymalujete a už se můžete dostat jen nahoru, hlouběji už ne.

Ano, tohle je pravda. Jak už jsi v té situaci, tak se prostě přizpůsobíš, nic jiného totiž ani nezbývá. No a pak záleží, co z toho "špatného" člověk pro sebe vytěží.

Já vím, je krize, je to asi hrozně těžké, najít práci, ale přece jen, nevedou ty ženské ty řeči snad proto, abych se ani nepokoušela něco hledat a zůstalo to pro ně?
Podle mě je asi nejlepší jít i tam, kde momentálně nikoho nepotřebují, ale napíšou si vás. A pak, když odpočíváte někde na lehátku nebo v lese a nic nečekáte, zazvoní telefon, třeba jim zrovna někdo otěhotní. Určitě by se tak nestalo, kdyby to člověk nějak urputně vyhlížel a hypnotizoval telefon.

Připomínáš mi trochu sestru mého přítele - velmi fundovaná dětská psycholožka, která patří v kraji nezi nejlepší, ale šéfka, která je vyloženě blázen, si na ni zasedla (asi závist??), k ní se přidaly vlezprdelky a tak má sestra v práci docela peklo. Přemýšlela s jednou normální spolupracovnicí, že založí soukromou poradnu, ale mají strach v současné době něco rozjet, navíc přítelova sestra (včetně mého přítele a jeho další sestry) si s sebou nesou různé psychické problémy, které zapříčinila jejich matka a otec v dětství. Prostě někdy milá spolehlivá pracovnice může být šikanována dravými pracovnicemi, které třeba závidí, snaží si něco dokázat... Možná by pro Tebe byla vhodná i návštěva fundovaného psychologa. Já osobně se připravuju k psychologovi poprvé v životě. Od dětství nemám moc sebedůvěry, na což se nabalily i další problémy a chci se sebou něco dělat. Nakonec mi přítel od své kamarádky dal tel. číslo na dobrého psychologa a příští týden volám

TO JANICE: Ne každý má třeba štěstí na dobré rodinné poměry, partnera apod. Osobně si myslím, že v současné "moderní" době narůstá počet lidí s různými psychickými problémy, bloky, negativními životními zkušenostmi apod., kterým je třeba cizí současný svět plný násilí, přetvářky, kteří se sami nedokážou pozvednout na nohy a musí jim pomoci partner, rodiče, kamarádi, psycholog apod. Sice obdivuju lidi, kteří se sami dokázali zvednout na vlastní nohy, ale nezavrhuji ani ty, kteří so bojí nebo jim to prostě nejde.

Taky nemám tu sebedůvěru. A jako naschvál se ke mně v poslední době všichni tak pěkně chovají, tchán, manžel, matka, tchyně, opravdu se to velmi zlepšilo, ale ta minulost, to byla samá kritika. Kdyby byli pořád jako teď. Odpustit to jde, ale prostě trpké zážitky z mládí nevymažete, i když šlo o blbosti, jenomu se nelíbilo, že si něco přečtu, když je neumyté nádobí, dalšímu, že jsem špatně oblečená, že nevypadám dobře atakdál. Ty důvody proč je to lepší, možná budou:
1. možná jsem se jim trochu přizpůsobila a snažila se vyhovět
2. možná dostali rozum a nezabývají se prkotinama
3. možná vidí, co napáchali a litují mě

Janice28

Máš pravdu, že jako nezávislý člověk to máš víc v pohodě. Pro mě ta práce není - vyzkoušla jsem si to jako pojišťovák. Peníze dobrý,ale nebavilo mě to.
Kamarádka dělá průvodkyni v Praze, či Varach - umí bezvadně rusky - a tak vydržela žit cca dva roky a platila z toho i hypo. Teď nastoupila tedy do práce, asi ji to chybělo

A kamarád zase dělá masáže - 600 kč za hodinu je slušny