Lze zvládnout psychicky ztrátu práce?

Vloni jsem se zásobila aspoň nějakou kosmetikou, věděla jsem, že bude zle. Ale to všechno jednou spotřebuju. A letos narozeniny a Vánoce - buď se vzdám dárků, protože jsem nezaměstnaná, anebo můj díl utratím za autoškolu.

raději si udělej tu autoškolu, je to docela žádaný. I když já si ji udělala a do auta se bojím vlézt. Co mám řidičák, tak jsem jela 2x a to jsem ještě málem nabourala. Nedovedu si moc předtavit, jak bych ho v práci použila. Ale určitě nejsi takové kopyto jak já.

Budeš se divit, ale jsem, a asi i větší než Ty.

Pythagoras
To se tu snažím stále holky dokopat k jinému myšlení, též jsem to tak použila a práci dle toho, co jsme chtěla mám
Kniha Tajemství i ostatní by vám k tomu mohly dopomoct, ne já jsme kopyto, já si to nezasloužím-naopak!

vosmajda
Ty se tu věčně kritizuješ a přitom Ti to pálí víc než zbytku rodiny - třeba s tím řidičákem. Prostě si ty kondiční jízdy zařiď. A to, že Tě mažel sepsul, že blbě jezdíš - to je úplně běžná reakce Často se zmiňuješ, že Tě rodina kritizuje - a Ty to přijímáš. A mně se zdá, že Ty jsi u vás jediná, která to má fakt v hlavě srovnané ...
A jak tu někdo zmiňoval - ten vyhazov ber i z té lepší stránky, kolegyně za moc nestály

Už jsem to tu rozebírala nechutně dlouho, ale přece jen ještě: Myslíte, že je velké štěstí mít práci okamžitě - a muset ji vzít, protože je o práci nouze, nebo že trocha odpočinku po vyčerpávajícím roce nejistoty mi prospěje?

to záleží na tom, jak moc práci potřebuješ. Já si život bez práce představit neumím a do teď jsem dělala to, co bylo, co jsem musela. Peníze jsou holt potřeba. A neber si všechno tak osobně.Ztráta práce postihne dnes kde koho, i mě postihla, asi před rokem a něco, naprosto nečekaně, měla jsem to tam hrozně ráda a taky jsem se s tim musela dlouho vyrovnávat. Ale jak jsem šla do nové, bylo to už lepší. A každej někdy lituje, že si tohle a tamto neužil víc, že radši fňukal a teď teprve zjišťuje, že najednou má fakt proč fňukat. Ale nikdy neni pozdě se zvednout a říct si, že ode dneška bude vše jinak, abych už kvůli dalším dnům nemusela litovat.

To je tedy pravda, teď teda mám proč. Ale možná by byl lepší náhlý vyhazov, než když se k tomu rok schyluje. Nevím, jestli si někdo umíte představit rok spekulací a dohadů - prý toto a prý tamto, prý to bude takhle, a prý tohle. Některé kolegyně mi připadaly jak zlomyslné spolužačky, které rády oznamovaly špatné zprávy, že například jdeme se třídou k zubaři.
A ještě to doufání, že se to rozjede znovu, to se prostě nějak nemůžete od firmy odpoutat.

Jo, to se mi taky stalo, sice vyhazov z další práce trval jen půl roku, ale taky se spekulovalo o tom, že se to zavře, každý den někdo neprošel branou, měl zablokovanou píchačku, páč ho vyhodili, každý den jsme se báli, kdo z nás dneska neprojde.pak se továrna půl roku zavírla a zavírala, až se zavřela. Mě to ale extra nevadilo, protože jsme dostali odstupné a jinou práci jsem měla během 14ti dnů, zase další továrna, ale příjem jsem měla..

a o tom, jak bývají ženské v práci zlé a podlé vím taky svoje. ale přestala jsem si jich všímat, ať jim ta vnitřní hniloba sežere jejich nervy, ne moje.

a s tím fňukáním jsem na tom stejně, tři měsíce jsem profňukala a teď teprve mam proč !

Založila jsem toto téma v květnu, jako bych věděla, že to nezvládnu. A taky nezvládám. Přes den spím a k ránu to nejde, někdy se ani nemůžu podívat na žádné jídlo, spím v době, kdy by se to nemělo, a dělám toho míň, než když jsem práci měla. Připadá mi, že není proč se obléct, učesat, dokonce i umýt. A to rodina očekávala předvánoční gruntování. A to je to teprv týden.

vosmajda
Vosmajdo, odpočívej, kdy si tělo řekne, ne kdy se to "má", časem se srovnáš. Vždycky je být pro koho hezká a upravená, minimálně pro sebe !Pro hezký pocit ze sebe sama. A pro manžela, děti, ty, které potkáš. Život nekončí ztrátou práce, prosím tě, říkej si, že tě něco hezkého čeká, odpočívej, čti si, ale nelituj se, jak to nezvládáš, nejsi s tím problémem sama, museli to zvládnout jiní a bylo jim třeba i hůř!Jsi zdravá baba, mladá, tak se zvedni a šlapej!

Jdu do práce, aspoń v rámci brigády a jsem za to vděčná. Mnohem víc, než jsem byla před časem, jako zaměstnaná. Člověk to ocení, až když to nemá. Opravdu mám najednou chuť pěkně vypadat, být vyspalá na práci. Ta otrávenost někam zmizela.

Jupí, hurá, tak to je super!