Láska versus štěstí

Carolinee
a s ním jsi o tom mluvila? jestli mu to takhle vyhovuje nebo jestli ne?

Snažila jsem se, neni to zrovna typ kterej by si uměl o věcech promluvit, věčně nechce nic řešit. Jediný čeho se dočkám, je, že mi pořád něco vadí a že je jasný že to takhle teď musí být, že je normální když lidi začnou pracovat....

Carolinee
A za jak dlouho tu školu dokončí - za 4 měsíce?

jj má končit červen, ale prodle chce delat státnice az prístí rok, s tim ze se to o rok prodlouzí, nejhorsí je, ze enchápe co mi vaí a kde je problém, podle nej je neustále všecko v klidu a jak má bejt

No jo, pokud dělá školu a pracuje, tak mu ten čas utíká jiným tempem než Tobě...

Ty čtyři měsíce utečou jak voda a uvidíš, že se to zlepší...

... no a miluješ ho? umíš si bez něj představit svůj život? pokud se cítíš tak sama,je to určitě problém, takže buď počkáš, až dodělá školu a nebo se budeš muset rozhodnout jinak. Víš, já v zásadě taky ve svém vztahu řeším co dál, takže ode mě ty rady sedí ale jeden známý mi řekl, že mi práve utíkají ty nejkrásnější roky života a jestli je chci vážne protrápit s někým,kdo se mnou nespí a uráží mě.... Jinak láska varsusu štěstí? jak to myslíš? neměl by člověk být šťastný s tím, s kým je?? pokud nejsi šťastná, měla bys udělat vše proto,abys byla.... A jaké to bylo dřív?

Carolinee
Otevřeně bych si s ním promluvila, sdělila mu své pocity, vyslechla jeho názor - a ani nepotřebujete zapojit šestý smysl, abyste poznala , jestli mu na Vás skutečně záleží, zda si Vás váží - a tedy zda Vám vůbec stojí za to a Vy jemu.
Největší chybou by bylo, kdybyste se snížila k tomu, aby vytušil, ( nestalo-li se to už, domnívám se ), že na něm lpíte a jste ochotna pro něj obětovat cokoli - i vlastní sebeúctu.

Spíše jde o to, že jsme ve fázi, kdy já začínám cítit, že mi chybí i práce, nějaký smysl všeho. On jediné čím doposud žil, byl fotbal, kluci, hokeje apod. ale zbýval mu čas na mě, to azse musím říři, že vymslela plán, výlety apod. Ale nyní jak začal i pracovat ten čas prostě na vše nezbývá ... musím uznat že omezil i kamarády, ale stále nevím, zda nechci v životě něco jiného, Jestli nepotřebuje víc volnosti a zájmů a já víc času s tím partnerem a lásku, než je mi on schopný dát. Myslím že je to věc hodně na přemýšlení, ale rozhodnout se je těžké. Třeba kdybych měla sama zaměstnání a více zájmů, nedívala byhc se an to takto ...

samota bývá někdy velmi tíživá , ale na druhé straně proč to , že jsi sama nevyužít ke své seberealizaci?? A co se týče toho , že on má své , koníčky , přátele a svůj volný čas tráví především po svém , to už je jiná.. To víte jen vy dva na jakých základech svůj vztah budujete, či je to vážný vztah nebo jen takové to chození " abych zaplnil svůj volný čas ", Jsem také pro otevřený rozhovor z něhož mnohé vyplyne.

ok,když Ti tohle řekl, fajn....tak bych si začala klidně vyrážet s holkama i v den, kdy by jste měli být spolu, tak prostě nemůžu....podle mě si je tebou moc jistý...a na druhou stranu, klidně bych se stýkala i s klukama jako s kamarádama protože když mi pořád něco vadí a druhý se nesnaží mě pochopit....tak se zařídím podle sebe tak, aby mě to nevadilo....a uvidí se, zda spolu vydržíme a pokud ne, může si za to sám.....

jak bylo zle? on čas nemá, řešit to nechce nebo to nejde, tak přeci nebudeš doma...on si vyplnuje svůj volný čas jak uzná sám za vhodné, tak když ty mu řekneš, že Ti tohle chybí a on nemá snahu to řešit, nemůže ani čekat, že ty se budeš chovat podle toho, jak on Ti řekne....

přeci, nemůžu se s tebou videt víckrát, než 2x v týdnu, mám zápas, s klukama na pivo atd...a ty budeš doma a nikam nesmíš a nebo můžeš jen tohle a tohle, jinak ne? Jsi dospělá, nejsi jeho dítě, aby Ti dovolovalco smíš a co ne, když on nemá čas....

Přesně tuhle "strategii" bych taky zkusila

Tak si najdi nové koníčky, zájmy, brigádu nebo práci na částečný úvazek /předpokládám, že studuješ/. Rozmysli co jsi chtěla vždy zkusit a nebyla na to ta správná chvíle, co by Tě bavilo, naplňovalo, co je Tvojí podstatou a Ty jsi se od toho třeba vzdálila....
Zkus to, nehledě na to, jak to bude s Tvým klukem. Být šťastná a spokojená je hlavně záležitost nás samých a ne mužů s kterými chodíme/žijeme/.
Zkus se zaměřit trochu na sebe a svojí seberealizaci, věř mi, stojí to za to

já bych to nenazvala ani tak strategii...proste mi přijde, když sám si dělá co chce, tak nemůže ode mě čekat, že se ve všem 100% podřídím

jsem stejného názoru... Přeci nebudeš sedět doma a čekat,až se pán uráčí, a když si náhodou udělá čas, tak hned přiběhnout. Zkus si začít žít svůj život a tak trochu se na něj vyprdni a uvidíš, jestli se bude snažit trávit s tebou víc času. A je dost možné, že když tohle uděláš, už ti nebude on až tak chybět...