Je mi 21, českou klasiku(omáčky, guláše..) umím samostaně od 16. Od mala jsem se motala babičkám v kuchyni, takže mi ty záklády nikdy nedělaly problém. Běžná (většinou česká) jídla zvládám po paměti a podle receptu uvařím skoro všechno. Dokonce je většina jídel i poživatelná
18 let a troufám si říct, že zvládnu snad všechno, baví mě jak vařit, tak péct. S obědy pro rodinu jsem začala v cca 12 letech a od svých 14 let peču úplně sama vánoční cukroví, vždy 20 - 25 druhů
Byli jsme k tomu vedení od mala, já u toho zůstala, brácha je ale úplný antitalent... A moc se divím, že je nás tady většina, co vařit umí, protože když se podívám kolem, tak je čím dál víc holek co si fakt nezvládne uvařit ani ten čaj...
Cituji Wall-e: Tak to tady trochu rozčísnu. Je mi 23 a umím prdlajs.. osmažím, ohřeju a sama zmáknu jen vajíčka, bramborovou kaši a palačinky. Tím jsem skončila..
Tak to jsme na tom stejně, je mi taky 23 a nevařím prakticky vůbec. Podle mě na vaření není extra nic těžkýho (pokud se bavíme o takových běžných jídlech, co se vaří), jen člověk musí chtít. A pak už jen zkoušet a zkoušet. Zatím se mi nechce. Až se to jednou budu chtít naučit, tak určitě využiju kuchařského umění mojí mamči a zalistuji kuchařkami.
Je mi 18 a zvládnu bramborovou kaši, brambory, špagety, těstoviny, řízky, filé a takový ty "základní věci " Jinak guláše nebo omáčky, to nedávám
Cituji Pajucha: A moc se divím, že je nás tady většina, co vařit umí, protože když se podívám kolem, tak je čím dál víc holek co si fakt nezvládne uvařit ani ten čaj...
Co jsem se bavila s kamarádkami, zjistila jsem totéž. Chápu, že ne každého vaření baví, ale vždyť naučit se uvařit třeba aspoň zeleninovou polévku je tak snadné - je levná, zahřeje, zasytí, to se při "studentském životě" maximálně hodí... ale ne, lepší je si zanadávat na menzu a jít tam zas
Je mi 21 a intenzivně vařím poměrně krátce, rodiče vaří oba rádi a výborně, takže dříve nebylo třeba, zato milý vaření moc nemusí...
Jídlo, na které jsme měli chuť, jsem vždy uvařit zvládla, většinou nahlédnu do receptu, abych věděla, co v jakém pořadí udělat, ale stejně si většinu postupů a ingrediencí upravím. Vařím časově nenáročnější jídla (do hodiny chci mít uvařeno) a ve všední dny volím z těch levnějších, o víkendu se pak "rozšoupneme" a to většinou i něco dobrého upeču.
Hodně čtu časopis Apetit, kde jsou přehledně popsány různé postupy (na co použít jaké maso, jak pracovat s různými typy těsta...) a také zajímavá inspirace. A ve volných chvílích pročítám kuchařky a kuchařské blogy. Baví mě to a zároveň se nenásilně rozvíjím
Reaguji na Veselka10:
Ježiš. Tebe asi baví prudit, tak si posluž, prosím
Cituji Pajucha: A moc se divím, že je nás tady většina, co vařit umí, protože když se podívám kolem, tak je čím dál víc holek co si fakt nezvládne uvařit ani ten čaj...
Zrovna mi jsem se o tom bavila s klukama a říkali, že v dnešní době málokterá umí vařit. No...zas tak mi to nepřijde, když vemu svoje kamarádky, tak bych řekla, že je to tak na třetiny, úměrně - jedna skupina, co vaří ráda a zvládá většinu jídel, další, kterou to moc nebere, ale postavit se k plotně umí a udělat nějakou tu masovou směsku, těstoviny, a poslední, která opravdu umí tak leda čaj a míchaná vajíčka.
No, abych se přiznala, přijde mi to divné, když baba dejme tomu 20+ neumí uvařit. Ale je pravda, že každýho to neba, no já teda ani neměla na výběr, nemáme doma mamahotel ani vývařovnu, takže pokud jsem nechtěla jíst školní jídelnu či se odbývat pečivem, holt sem se musela naučit vařit, takže mé první experimenty u plotny se datují do doby, kdy mi bylo tak 13,14 let
V jednadvaceti uvařím co je po chuti, jako svíčkovou a tak to si asi netroufám, ale láska prochází žaludkem, tak vařím s chutí a ono to jde
Cituji Dasule: Zrovna mi jsem se o tom bavila s klukama a říkali, že v dnešní době málokterá umí vařit.
A na stranu druhou- rovněž ubývá chlapů, kteří umí takové ty práce, jako jsou menší opravy. Sice trochu OT, ale když je mi vyčítáno, že neumím ve svých letech vařit, od někoho, kdo nezvládne ani vyměnit žárovku....
27 let, s milým se stravujeme zejména italskou kuchyní, takže umím milion úprav těstovin, ryb a drůbežího masa, zeleniny, zeleninových salátů, umím všechny možné polévky, ale zase je fakt, že když vařím polévku, je jako hlavní jídlo. Guláše, těžké omáčky atd. vůbec neděláme, takže jsem se je zatím neučila, tohle si užívám,když jdeme na oběd k těm nebo oněm rodičům
Myslím, že není žádná ostuda, když slečna neumí vařit třeba v 25, protože studuje a bydlí u rodičů - až se osamostatní, vše se v klidu naučí. Na netu jsou stovky opravdu jednoduchých receptů, takže žádný stres
Reaguji na berryblue: Máš absolutní pravdu. Mladí kluci taky nejsou nijak extra zdatní v těch "chlapských domácích pracech", všechno prostě přijde praxí a zkušeností. Dnes taky lidé déle studují, odsouvá se věk pro osamostatnění, vše se dá sehnat... Proto dnes není přísný požadavek, aby dívka v 18 letech zvládla bravurně menu o pěti chodech
Cituji Michele: Myslím, že není žádná ostuda, když slečna neumí vařit třeba v 25, protože studuje a bydlí u rodičů - až se osamostatní, vše se v klidu naučí.
To samé si myslím i já.
Reaguji na janeee:
Já si vždycky nějakou vymyslím, ale dělala jsem s kámoškou svíčkovou a už nikdy víc Takovy sr**** s tím
19 a umím jen ty základy, ale jsem u toho strašně ,,opatrná a nervní,, pořád to kontroluju, nadzvedávám pokličky, píchám do brambor...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.