Když si Vás partner neváží

taky špatně mačkám pastu...nehlásí se mi, že přijde později a já se o něj pak bojím..furt něco...jenže já jsem srab a neodejdu...žiju pro ty chvíle, kdy se můžu přitulit a nikdo mě nekritizuje, jen tak ležíme a on mě hladí po vlasech...a já u toho přemýšlím, co se zas pos.ere příště...ale asi jsem hloupá, možná mě baví být nešťastná... nevím...jsem jako na houpačce...někdy ano, někdy ne..

Také to holčiny řeším !! Není špatný chlap, ale je dost urážlivý, nedáš mu pusu při odchodu a už e nafoukne a mě to vyčerpává, koukat na věčně naštvaného chlapa a pak vybouchnu jsme v sobě-hádka- a on mi řekne, že doma nic ! nedělám, že prý všechno on!! To mě vytáčí k nepříčetnosti, protože je to lež a já se chci nějak obhájit, ale on každý argument smete. Ponižuje mojí práci, která je mojím koníčkem, provozuji eshop, nejsem milionářka, ale vydělám si víc než on a pro něj to prý není "pořádná"práce, prý dělat eshop dokáže každý blbec, to není práce a to mě také hrozně raní, protože jsem hrdá na to, že dělám práci, kde jsem svou paní a která mě baví a ještě slušně živí a také mu to nevysvětlím- v té chvíli se cítím hrozně bezmocně. Znáte ten pocit, kdy víte, že partner nemá pravdu, že vám křivdí a nemáte šanci se obhájit? Říkám si, proč to dělá, vždyť přece vidí, že domácnost je normálně uklizená, nejsem žádný uklízecí maniak, ale mám ráda čistotu a tu doma mám a on řekne, že je doma "bordel", já řeknu kde, ať mi to ukáže a on třeba otevře skříňku, kde je trochu vysypaný čaj, nebo přejede prsten nahoře v ložnici na skříni a ukáže prach, apod. V tu chvíli celkem chápu ženy, které ve vzteku někoho praští něčím po hlavě....

Reaguji na Cafareli:

Neustále se to opakuje - od takových chlapů prostě pryč ! Jestli si myslíš, že se to zlepší, tak o tom vůbec nepřemýšlej, protože se to bude jen a jen zhoršovat... Věř mi, vím o čem mluvím - moje mamina si takhle pokazila nejlepší léta svého života a zpět jí je nikdo nevrátí...

Tak tohle je přesně začátek konce, kdykoliv jsem rozebírala několikaletý vztah se svou sestrou mezi ní a jejím tehdejším přítelem nebo vztahy s kamarádkami, které to měli přesně takhle, tak jsme se všechny shodly na tom, že jakmile člověk začne pochybovat a žije z jednoho pěkného dne, kdy se k nim partner choval hezky, který nastane tak jednou za měsíc, tak je všechno špatně...MImochodem, všechny tři (moje sestra a dvě kamarádky) už se svými tehdejšími příteli nejsou.

Baby, tiež riešim podobný problém...až na to, že neviem rozoznať kto si koho naozaj neváži. S priateĺom sme spolu len niečo okolo 4roch mesiacov. Od kedy spolu chodíme mi hovorí takmer každý deň lúbim ťa, milujem ťa....zo začiatku som bola šťastná, spokojná...prežila som si pred tým dosť šialené vzťahy, v ktorých tieto slová chýbali. Ale po čase začnete uvažovať, myslí to naozaj tak vážne ako to hovorí? prečo mi to opakuje aj 5krát za deň, prečo si to už tak nevážim? Výsledok? Sama netuším či ho ľúbim...Chodím na celkom tažkú technickú školu, učim sa 5 dní v týždni,labáky...príprava atď....každý víkend za ním cestujem 4 hodky a jediné po čom túžim je dať mu pusu,ísť na kávu a vyspať sa konečne aspoň raz vo svojej posteli.jemu je to asi jedno. Hádame sa,lebo on chce aby som piatky trávila s nim na chate,s kamarátmi...že to robí len pre mňa,a keď odmietam, že to znamená ,že s ním nechcem tráviť voľný čas. Mám dosť zdravotné problémy...gynekologické veci,opakujúce sa zápaly,do toho časté angíny,problémy so štítnou žlazou...Veľa krát som s ním absolvovala niekoĺko hodinoé túry,aj keď som takmer odpadávala,či močila krv, keď som mu to povedala, vravel ,že je mu to strašne ľúto..pozrel na mňa tým smutným pohľadom....a pokračovali sme dalej...bolo mu to jedno. Keď som mala minule zápal tam dole, povedala som, že sex jednoducho nevydržím,tá bolesť je proste neznesitelná(a styk je predsa o príjemných pocitoch) on ,že dobre dobre...a zrazu som sa už ocitla tvárou pritlačenou na vankúš...hlavne,že on bol spokojný(myslím,že moje slzy mu boli tiež ukradnuté)...Možno sú toto iné problémy ako tu rozoberajú kočky predo mnou...ale myslím ,že si ma neváži...a už ani sama neviem či si vážim vôbec ja jeho,mám ho rada,neviem si predstaviť život bez neho...ale nevládzem sa hrať ,že sa nič nedeje.

Sibalko, z Tvého popisu se mi až ježí chlupy,ty máš doma hlavně prvotřídního SOBCE!Já osobně bych teda dala nohy na ramena a mazala od něj,protože tohle je děs, zvlášť když jste spolu "jen" 4 měsíce a všechno by mělo být krásné a úžasné a ne samé slzavé zážitky

Reaguji na sibalka47:
Upřímně bych ho kopla do pr.dele!! To co ti udělal, by se v podstatě dalo brát i jako "znásilnění". Je to pěknej sobec, když se nedokáže vzdát ani sexu a způsobuje ti takovou bolest. Nehledě na to, že to od tebe dostane, ty se vyléčíš a on to na tebe při dalším styku přenese. Já bych mu jednu liskla, až by se mu hlava otočila!

Keď viete,ja ho mám fakt rada, stále si hovorím, že to prejde, veď mi nosí kvety, darčeky...určite má ma rád. Nechcem ten vzťah len tak zahodiť. Ale nedokážem sa preniezť cez tieto veci, fakt to nejde, teraz ma pre zmenu ignoruje kvôli tomu,že som ho vraj nechala samého na chate s kamarátmi. Ide mi puknúť srdce.

Chápu, že ho máš ráda...Tak si s ním zkus promluvit, řekni mu, že máš náročný týden a že o víkendu potřebuješ trochu klidu, který by sis chtěla užít s ním a ne se honit za partou kamarádů někam na chatu. Pověz mu, že tě mrzí, že on to bere jakože s ním nechceš být, když máš volno, protože ty bys chtěla, ale sama a ne s dalšími lidmi, že tě to prostě vyčerpává. Uvidíš, jak se k tomu postaví. Pokud neuzná, že to trochu přehání a nechová se k tobě nijak zvlášť galantně, tak bych ho poslala do háje.

Samozřejmě,že chápu že ho máš ráda,každý se vždycky snaží omlouvat partnera a připomínat jen to hezké...Každopádně Tobě on nemá co vyčítat,máš stejná práva ve vztahu jako on a ne že Tě bude takhle citově vydírat...Jak píše Marbee pěkně promluvit,vyříkat si to a pak uvidíš co dál.Přece se k Tobě nebude chovat jako k onuci,jen proto že to pak smázne nějakou kytkou a dárečky,máš přece hrdost holka-držím pěsti

Reaguji na sibalka47:
Být Tebou, tak bych zdrhala. To co jsi psala už fakt překračuje všechny meze a opravdu by se to dalo klasifikovat jako znásilnění. A klidně to může dojít až k normálnímu fyzickému násilí když nebudeš dělat to, co on bude chtít. To že se chová tak jak se chová po 4 měsících vztahu je alarmující. Mimochodem, je jedno že Ti klidně pětkrát denně řekne jak Tě miluje, když to jeho činy nedokazují? Já bych utíkala pryč dokud jste spolu jen tak krátko a dokud spolu nebydlíte. Obávám se, že ve chvíli, kdy byste začali bydlet spolu, by se Tvá pozice mnohem více zhoršila.....

Já bych ho poslala do háje rovnou. Vždyť jí v podtstaě znísilnil! Jasně že když si spolu promluví tak bude slibovat, jak se to zlepší, ale dle mého se to prostě nezlepší, je to evidnetně sobec a pravděpodobně i násilník.......Jak se asi jednou zachová, když nebude teplá večeře na stole až přijde? Když nebude uklizeno? atd.......

akurát sme spolu písali, lebo vraj inou formou na mňa chuť nemá. Neuveríte kto je všetkému na vine? Ja. Vraj som sklamanie, a že mu všetci hovoria ,že sa k sebe nehodíme, že ich mal počúvať, a že len kvôli mne si robí voľno cez víkendy...Ďakujem bohu, že mi to povedal, teraz balím švestky,a idem to ukončiť, ale to už patrí asi do inej témy, zlomené srdce. Aj tak vám ďakujem všetkým za vypočutie.

tak to děláš dobře, že se rozejdete. Jestli se víc zaobírá ostatníma než váma dvěma, tak je to de.bil!

sibalka47: Ono někdy pomůže, když se člověk může ze svého trápení vypsat, že? Neboj, partnerství ženy řeší od nepaměti. Ani já nemám vše, co bych chtěla (ale pracuje se na tom !).
Hodně mi pomohla kniha " Tajemství přitažlivosti srdce", opravdu mi otevřela oči.Autor popisuje, proč přitahujeme do života určité typy mužů, proč se nám ve vztahu děje to, či ono, jaký zaujmout postoj.Hodně jsem z ní pochopila o sobě, protože to je základ, porozumět nejdřív sama sobě a poté přitáhnu do života chlapa, po jakém toužím. A hlavně jsem zjistila, že ty poznatky opravdu fungují v praxi.Máme v životě dvě možnosti: buď budeme hrát roli oběti, nebo roli vítěze.A volba je pouze na nás. Buď o překážku v životě zakopnu a upadnu a nebo se od ní odrazím a příště budu lépe zvedat nohy. To si vždycky představím, pokud je problematická situace. Držím nám všem palečky.

Otevírám znovu diskusi a prosím o radu. S partnerem jsme měli poslední dobou dost velké hádky, řekli jsme si, že se budeme snažit dát vše dohromady. Hádali jsme se především proto, že dával přednost svým přátelům, koníčkům a prakticky všemu přede mnou. Chtěl mne vidět pouze když se jemu chtělo a vyhovovalo to jeho plánům. Z toho důvodu jsem se sní rozešla, poté jsme si ale sedli a promluvili si. On se nikdy rozejít nechtěl, ale já už to nedokázala vydržet a když opět přišel s tím, že jde zase za kamarády ve chvíli, kdy jsme měli být spolu řekla jsem dost. Každopádně teď je po, stýkali jsme se normálně vše ok, ale už je to opět ve starých kolejích. Mě stále opakuje jak má před sebou konec školy, má toho moc. Je to pochopitelné, dávám mu prostor, skoro se nevidíme a pak vidím, že když si chce odpočinout, jde raději opět za kamarády. Při těchto hádkách jsem začala po 3 letech vztahu protestovat, dřív jsem jezdila po zápasevch s ním, pak mne začalo štvát že společný čas trávíme jen tím, že já se přizpůsobím a jedu an jeho zábavu a několikrát jsem řekla že s ním nepojedu. Časem mi přestal říkat a jezdil raději sám. Po rozchodu a pauze se nyní opět stýkáme normálně. Ale znovu tvrdil jak toho má honě a dnes odjel. Samozřejmě jsem se naštvala a pohádali jsme se, že mi ani neřekl kam jede a že kdyby mi to navrhl ráda byhc jela sním. s tím, že mi došlo během toho odločení, že mi vlastně ten čas s ním trávit nevadilo ani na těch zápasech. Dostalo s emi ovšem odpovědi, že už mi to navrhovat nebude, jelikož jsem předtím říkala často že nepojedu a že tudíž už se tam sním nikdy nepodívám. Jednání neskutečné, člověk se snaží něco ozdravit, udělat ěnco jinak a on se odmění tímhle? Jsem pěkně naštvaná, nedokáže se zamyslet, něco zlepšit, stále jen opakuje že něco řešíme, že se rozejít nechce, že je spokojený ale je mu jedno co já, jaks e cítím já, že by mohl něco změnit i on. Podle mého je to taky o neúctě, bere mne jako samozřejmost, důležité pro něj je jak tvárí čas on, jak je jemu, jakl on má problémy. Dá se toho nějak řešit, ukázat mu že jsou lidi dva, že i on se bude msuet podřídit?? Vše bere jen jako útok an jeho osobu, máte s tím někdo zkušenost? Jinak neni zlý, spíš mi připadá že on vůbec nechápe o co mi jde, co po něm chci, co mi vadí, pořád jen vnímá že něco rozebírám, ale kdyby se jednou zamyslel a udělat to jinak, viděl by že budu ráda, nic se řešit nebude a budu spokojená, ale to ne!