Jíte prošlé potraviny?

Obávám se, že to není vztahem k jídlu, podle mě je prostě přehnaně šetrný a že o tom vím své, ikdyž už po x-letém boji neboji se to u nás tak nějak dostalo na vcelku únosnou mez.... U nás také nebyl problém jít do restaurace, utratit tam třeba 1000Kč, ale jinak se zase šetřilo snad na všem, chyba byla ve výchově v jeho rodině..

O šetrnosti je to určitě, ale kam se poděl zdravý rozum? Jinak je to chytrej chlap, ale tohle prostě neberu.

To je teda hrozný... Já osobně se prošlým potravinám vyhýbám a jakoukoliv vyhazuji, mám na rozdíl od Tvého přítele hodně citlivý žaludek.
Nevím, neuměla bych si představit třeba bydlení s takovým člověkem. Já jsem taková trošku radikální a dominantní.....Záleží v jaké fázi spolu jste, jak často jsi u něj, jak vám to jinak klape.... Ale normálně bych mu to na rovinu vysvětlila a udělala doma, v autě apod. pořádný úklid a všechno vyházela Buď by to ustál nebo ne

Já osobně teda prošlé potraviny nejím. Vyjimečně, když třeba zapomenu na nějaký jogurt a je den prošlej, tak ho ještě rychle sním, ale to se mi nestává často.
A u přítele by mě asi odrazovalo takový chování. Asi to viděl doma.

Já den prošlou věc s ním, přtel to zkoumá skoro mikroskopem a stejně si to většinou nedá. On mi taky kdysi probral lékárničku a vše prošlé vyhodil.

Doporučuju podobný přístup, prostě mu řekni, že tohle ne, že se to nedělá a všechno mu vyhoď.

U nás se prošlé věci vyhazují, ovšem občas se mi stane, že najdu bílý jogurt, tvaroh nebo pomazánkové máslo pár dní po datu spotřeby tak to otevřu a když se jeví normálně, použiju ho do vaření. Prošlé léky a plechovky jsou hazard se životem. Ovšem moje babička s tím problém nemá. Ta plesnivé/shnilé kousky zeleniny a ovoce okrájí a jí vesele dál (a to jí můžu milionkrát vysvětlovat, že jakmile se objeví plíseň, je to už její plodnice a cely ten kus jídla už je protkán myceliem). Stejně tak když najde plesnivý eidam, klidně ho UMYJE a jí dál!!

Jsme spolu užhodně dlouho, ale nebydlíme spolu. Asi před dvěma lety jsem mu doma vytahala všechen obsah spíže, dala jsem na stůl věci které byly prošlé a co bylo dobré zpátky. Pak jsme spolu prošli to staré a asi 90% mi dovolil vyhodit. Nechal si těstoviny, rýži, mouku, cukr a jiné věci u kterých to prej nevadí. Byla jsem ráda aspoň za to malé vítězství. Ale pak jsem zjistila že má další špajzku v garáži, došel tam a doplnil vyhozené potraviny jinýma starýma. Na to už mě nenechal šáhnout.
Prášky jsou kapitola sama o sobě, přivezl si z dovolené v Číně pytel antibiotik, protože jsou tam bez předpisu, a cpe se tím i když má rýmičku. Já mu nadávám, prosím, říkám mu že si na ně buduje rezistenci a až je bude opravdu potřebovat tak mu nepomůžou, že tím ubližuje všem protože se v něm namnoží mikroorganizmy odolné proti antibiotikům a těma nakazí další lidi. Ale vůbec mě neposlouchá. A přitom má magisterský diplom z chemie.
Jinak je náš vztah standardní, ale tohle mě ubíjí. Nechci se s někým roscházet jenom proto, že tyhle souvislosti kolem prošlých věcí nechápe.

Ne, nic prošlého nejím. I kdyby šlo jen o jeden den, tak to letí do koše.
Ale můj otec je z dětství zvyklý i na to, že mu babička nosila vyřazené ovoce ze zelinářství a nějakou plíseň také nikdy neřešila. Takže i on teď sní prakticky cokoliv, je přeci škoda to vyhodit! . Plesnivý jogurt, zkyslé mléko, shnilé granátové jablko, plesnivý sýr, chleba...To jsou jen příklady z poslední doby. Myslím, že i kdyby našel čokoládu, ve které jsou červi, tak ji sní . Nemyslím si, že je to o penězích, protože s těmi opravdu problém nemá, ale spíš to tkví ve výchově. Od malička se jeho rodiče k jídlu takhle stavěli, protože neměli peníze. A i když je on teď má, tak se chová podobně.
Myslím, že i u tvého přítele bude problém ve vzoru rodičů.
Jinak co bych udělala na tvém místě? Udělala bych mu radikální čistku bytu, vše prošlé vyhodila (drogerii, jídlo, léky...), nekompromisně. A to, co by mělo k datu spotřeby blízko, bych nějak využila, snědla, dodělala, aby to zase neskladoval dalších pět let . Potom bych mu navrhla, že místo jedné, dvou večeří v měsíci, půjdete raději na nákup nových, čerstvých věcí.

No, tak datum spotřeby je orientační, takže pokud daná věc vypadá stále jako daná věc (a nesmrdí, není plesnivá), nevidím důvod ji nesníst. I když nedávno jsem v bytě, kam moc nejezdím našla půl roku prošlou zakysanou smetanu, tak jsem ji ze zvědavosti otevřela a vypadala naprosto normálně (!)... no, vyhodila jsem ji, ale schovat víčko s datem, tak na to nikdo nepřijde.

Ale tvůj přítel je teda fakt extrém, zvlášť s těma práškama si zahrává... Ale co s ním, to nevím - já bych volila jedině ultimátum. Jenže mám obavu, že na některý lidi to moc neplatí

Tak to je docela síla, to ti řeknu. Já teda většinou vše prošlé házím obloukem do koše, s výjimkou potravin, které nepodléhají rychlé zkáze a u kterých datum minimální trvanlivosti přesáhlo nanejvýš pár dní. On je rozdíl taky v pojmu "spotřebujte do" a "minimální trvanlivost ". Kde je udána minimální trvanlivost, tam se jídlo dá normálně použít pár dní (i týdnů - v závislosti na charakteru potraviny, viz koření, puding v prášku, těstoviny atd.) po prošlém datu. Zatímco u data spotřeby je dobré to nepodceňovat a potraviny zlikvidovat, i když se zdají být ještě v pořádku. Můj táta je taky schopný sníst co najde a jsem si jistá, že je spousta chlapů, kteří vlezou do ledničky, popadnou, co najdou a sní to bez toho, aby se pídili po datu spotřeby. Ale vědomě jíst prošlé, navíc TAKHLE prošlé potraviny, to fakt nechápu. Chce to vzít opravdu situaci do svých rukou, generální úklid a vše prošlé nekompromisně vyhodit. A po pravdě, kdyby mi chlap dal dvakrát zkažený parfém, tak mu ho asi hodím na hlavu.

Holky máte pravdu, že to asi bude mít z dětství, Jako malej kluk měli málo peněz, vyprávěl mi jak měli maso jenom když měl někdo v rodině narozeniny. Bylo jich doma 5 dětí a nebylo ničeho nazbyt. Ale když mu bylo 10 tak jeho táta začal podnikat a od té doby byli bohatí, jemu se taky od začátku daří. Asi je to v něm vážně zakořeněné z těch prvních let života.
Na druhou stranu mi máma vždycky říkávala, že bohatí lidi jsou bohatí právě proto že jsou šetrní. Takže možná to bude taky povahou, i když tohle je vyvedené do extrému.
Misy ultimáta na něho nefungujou

Já se řídím vyloženě podle zraku a čichu.. jednou jsem snědla 4 měsíce prošlý jogurt a nic mu nebylo, ale na druhou stranu zase si kolikrát přinesu z krámu něco co má projít až za měsíc a je to divné.. je to asi opravdu jen orientační, a s těmi léky - pokud jde o paralen nebo ibalgin apod. tam bych se nebála nic se nestane mamka je lékárnice tak máme doma sem tam hromadu prošlých léků a nic jim není (ale u ,,tvrdších'' léků bych si asi netroufla)

jako většina se řídím čuchem....šunky někdy vyhazuju i dřív, ovšem třeba zakysaná smetana, nebo šlehačka mi cca do týdne nevadí.

Reaguji na bejbee:
Fakt? Takže myslíš že ten prošlý paralen nevadí? I když je to 7 let? Já jsem na něho furt koukala když to spolknul a čekala kdy omdlí a plánovala si jak vysvětlím sanitce co sežr*l a jak mi nebudou věřit