Jak ukočírovat rozbouřené mateřské hormony?

Reaguji na jennynka001: Se srovnáním péče o psa a dítě 100% souhlasím.

s tímto také souhlasím

Záleží na tom, co si představuješ pod tím, co dítě potřebuje. Pokud tvůj první argument je, že psa necháš v autě a jdeš do hospody-pak opravdu na dítě nemáš. ne finančně, ale psychicky. Dítěti je jedno, jestli má drahou postýlku v paláci nebo levnou v malém bytě, potřebuje pouze lásku rodičů, aby bylo spokojené. Tvoje generace je konzumní, uvažujete jinak než jsme to měli my. I když jsme měli zaměstnání povinné, platy byly nízké, museli jsme volit, zda dovolená, něco nového, nebo třeba dítě. Vy chcete napřed všechno a pak do toho dítě. Že máte potom problémy, aby jste ho měli, je prostě daň za ten přechod ke konzumu. Vaše myšlení je prostě úplně jiné, proto starší často nechápou vás a vy nerozumíte jim.

ano, ale materiálové hledisko neřeší jen dokud nezačne chodit do školky, školy... děti bývají kruté a dokáží vyčíst každou kravinu - vaši nemají na barbínu, vaši nemají na kočárek, vaši nemají na iphona, vy jste nebyli u moře, ty jsi ale socka... a tomuhle své dítě nikdy nechci vystavit neříkám, že bude mít vše, na co si ukáže, ale bude mít vše tak, aby netrpělo žádným posměchem.. je to "konzumní" myšlení nebo jen snaha o co nejlepší zaopatření?

dítěti je tohle jedno než "začne brát rozum".Jakmile se dostane do kolektivu dětí,tak už vidí rozdíly a jedno mu to není.To bylo stejné před dvaceti lety stejně jako dnes.
Chápu ty holky,že nechtějí dítě do podnájmu,že mají potřebu nejdřív něco mít,aby rodina nestrádala víc,než je nutné běžný člověk nikdy nebude mít všechno,ale takový ten základ -bydlení,rezerva,pracovní pozice pro případného živitele rodiny - to by měl být.

Mě je taky 25, o dítě se doma už nějakou dobu snažíme, moc bych si ho přála, ale stále nic. Taky už jsem brečela, když jsem to opět dostala. To si člověk nevybere...Taky moc nesouhlasim s touhle divnou dobou..rozhodně neříkám, že je rozumné si pořizovat děti úplně bez peněz někde pod mostem, ale jinak by mohl člověk pořád jen na něco čekat - až dodělaná škola, až cestování, až bydlení, až hypotéka, až kariéra, až větší auto...až čtyřicítka na krku a šance na otěhotnění mizivá. Taky nemáme zatím s manželem ideální bydlení, jaký bychom si představovali, ale když už nemůžu otěhotnět teď, tak nevim, jak by to vypadalo za 5-10 let.. Já si myslím, že některý věci člověku v životě nikam neutečou, ale zato mládí a šance na to mít děti rozhodně ano.

Ilka1: nemyslela jsem nechat psa v autě a jít chlastat na celý večír, ale že pes vydrží hodinu v autě, než se naobědváme v restauraci. Může to znít zvláštně, ale naši psi vyrostli v autodílně, auta milujou, maj starej vrak místo psí boudy a když se vrátíme, kolikrát je problém dostat psa z auta ven, protože se mu tam dobře lenoší. Svýho psa miluju strašně moc, tak mi nemusíš říkat, že bych neměla na dítě psychicky. Fyzicky na něj nemám, proto pes.

Mimochodem Ilka1, když jedeš se psem na víc dní na výcvik, kde myslíš, že ti psi spí? Pes musí vydržet v autě celou noc bez vyvádění. Správně vycvičený pes. A to je některý chlapi nechávali i v těch trailerech za auto. Já byla jediná, kdo měl psa ne to v chatce, ale i v posteli.

Bohužel je to tak, musím souhlasit, jestli je to špatně nebo dobře nechce komentovat...

Je to tak, já jsem měla tenhle hormonální stav a chtěla jsem další dítě ale manžel říkal - počkáme až se nám bude víc dařit - blbost, vždy má člověk něco proč dítě ještě ne - buď má super práci o kterou nechce přijít nebo naopak nemá práci atd., já to tak ale cítila a přesvědčíla jsem ho, že taky líp nikdy být nemusí ... myslím, že kdybych čekala tak bych už se dalšího dítěte nedočkala, vzhledem k různým zdravotním problémům, které po pár letech u mne nastaly. Někdy příroda ví proč nás do něčeho tlačí...

Reaguji na ilka1: Jenomže dříve to bylo trochu jinak. Bydlelo se u rodičů nebo blízko rodičů, kteří děti pohlídali, protože nemuseli být tak dlouho v důchodu. Sehnat práci bylo podstatně jednodušší a nebylo tak jednoduché o ni přijít jako v dnešní době. Nechci dělat ze sebe chudinku, ale doba nám ani nenahrává ve vztazích, jak tady někdo psal. Nejdříve si chtějí chlapi užít, pobavit se, podvádějí se atd. Najít rozumnýho chlapa, se kterým může žena založit rodinu je dneska prostě složitější. navíc, když se objeví sebemenší mráček, tak mají lidi tendenci ze vztahu utíkat a problémy neřešit. Takže já nechci všechno a do toho dítě, jen jsem chtěla říct, že nemůžeme mít dítě v takových podmínkách v jakých momentálně žijeme.

To je bohužel dnes často vídaný extrém, sama jsem vždy měla a mám psa a ačkoliv jej máme všichni rádi, trvám na tom, že musí zůstat psem a nejednat s ním jako s člověkem, nejvíc nešťastné, uštěkané, schnopné vyjet po psovi i člověkovi, věšně nervózní psy bohužel vidím právě ty, které jejich páničci takto poličťují a myslí si, že tím je pes hrozně šťastný ale uspokojují si tak vlastně jen svoje city na úkor psa. Nechci nikomu nic brát, ani nikoho soudit, jen je třeba si někdy i toto trošku uvědomit. Kamarádka měla taky takhle yorka, měla už velkého syna a miminko odkládali až budou mít domeček, z dovolené jeli s pláčem, že jim je smutno po pejskovi, pejsek prostě byl jejich miminkem, alfou i omegou, kupovaly se super drahé oblečky a šunka pro pejska, pejsek byl důkladně rozmazlený a absolutně nevychovaný., asi po 8 letech kamarádka s manželem koupili domeček a čekali miminko, bohužel pejsek takto vychovávaný ho nebyl schopný absolutně přijmout, museli ho stále hlídat aby miminku neublížil, začal kálet po celém domě, nakonec to skončilo darováním původně tak milovaného pejska na inzerát...

tak tady taky musím souhlasit ale já narozdíl jak tady někdo psal si myslím, že kdysi se rozváděli lidi taky dost, dnes se nerozvádějí, protože se ani nevezmou, je fakt, že pak je jednodušší, když něco nejde podle mého se sebrat a odejít, bohužel tak jak rychle měníme věci jsme začali měnit i lidi - nefunguje - pryč s tím, dnes nejsou lidi ochotni na vztahu pracovat....ale někteří nebyli ochotni ani kdysi

Sára: tak to je docela extrém. Člověk podlehne dojmu, že jorka a podobný vychovávat nemusí a pak to tak dopadne. My máme rtw, a ač je to moje holčička milovaná, tak cvičák samozřejmostí, na povelech si trvám a musí být vychovaná. Dítě od švagrový přijala v pohodě, naopak hlídá kočík atd. Je to jak psa vychováš. A jak už jsem psala, dítě mi krásně nahrazuje.

York i když vypadá jako milá plyšová hračka je teriér a pokud si to tvá kamarádka neuvědomuje,tak je něco špatně.

No jo no stará matka a problém je na světě.
Já další dítě nikdy nechtěla chtěla jsem jednoho kluka a měla jsem obrovské štěstí,že se to povedlo na první dobrou,ovšem mít třeba partnera,který by děti nechtěl,tak bych se v klídku smířila i s tím a pořídila bych si asi chovnou stanici psů.Jsem tak trochu sobec a dítě něž se narodí a pak minimálně další tři roky brzdí život pokud na něj člověk nemá chůvu.Nikdy jsem nežvatlala s matkama na pískovišti o dětech ovšem o psech si klidně pokecám.Nikdy jsem neměla potřebu rodit děti pro pocit mimina v náručí
Teď se strhne lavina jaká jsem krkavčí matka ne nejsem,jen holt nejsem asi ta správná ťuťu - ňuňu kvočna.

já taky rozhodně nejsem tuťu- ňuňu kvočna. Nemám ráda krafání o dětech a nemám ráda cizí děti, ale prostě bych nestavěla zvíře na pozici dítěte. Zvíře je zvíře, dítě je člověk.
To jestli ti dítě život brzdí je jen otázka toho jak se k tomu postavíš. Stíhám s ním všechno co s ním stíhat chci, beru ho všude, kde ho brát chci.
a rozhodně si myslím, že je lepší pořídit si dítě, když cítím že na to je čas, než jak to mám v okolí, že si ženský pořizujou dítě protože už musí (protože je k tomu tlačí věk, okolí a já nevím jaký možný blbosti)

protiřečíš si, nejdřív tu radíš, že je dobré počkat a když tu někdo napíše, že po osmi letech čeká mimino, tak napíšeš, že je to stará matka

Počkat, ale ne 8 let