Jak dlouho po rozchodu jste navázaly nový vztah?

+- 5 měsíců... myslím, že kdyby se chtěla vrátit (což je silně nepravděpodobný, protože tvrdí, že je zamilovaná do konce života), tak bych do toho šel, ale je otázkou, jak by nám to klapalo, hodně se změnila...

Jinak nejhorší, co se dá udělat je sedět doma a užírat se tím. Dělal sem to první dva měsíce. Pak sem začal chodit plavat, běhat, pořád někde lítám a je to čím dál lepší

naprostý souhlas, já jsem taky začala chodit do posilovny, na squash, aby se nějaký ty endorfiny vyplavily, ale stejně na to nedokážu tak úplně přestat myslet, když jdu po městě, každý místečko mi připomíná něco co jsme spolu zažili, rozhlížím se jestli ho náhodou někde nezahlídnu..někdy se obviňuju, že mě snad baví se v tom pořád takhle babrat

stačí detail.. nějaká písnička, jídlo, obchody, atd atd...

hmm, přesně.. nejlepší by bylo hodit to za hlavu a neřešit to

jo jo moje řeč. když vidím někde auto jako měl on a stejnou barvu, tak hned zda to není on.písničky, fotky, místa kde jsme všude spolu byly.
ale je konec, u mně už jo.

VÁM OSTATNÍM PŘEJU HODNĚ ŠTĚSTÍ, TŘEBA SE VAŠE LÁSKA JEŠTĚ VRÁTÍ!!

u mě taky... ale konec znamená začátek něčeho jinýho )

Taky jsem se v hodně příspěvcích poznala, ale naštěstí je to za mnou. Upřímně, nenapadlo vás někdy, že vás ti bývalí občas kontaktují jen proto, že si nechávají otevřená zadní vrátka? Že jim třeba dělá dobře, že si pořád děláte naděje? Pokud si pořád myslíte na bývalou/ho, tak je jasný, že nenajdete nový vztah, protože člověk je upnutej na jednom člověku a jiný možnosti nevidí. Třeba by mohlo pomoct to tomu ex říct narovinu "Hele, já už bych ráda tohle uzavřela, byla bych ráda, kdybychom vůbec nebyli v kontaktu a každý si šel svou cestou, protože to považuji za uzavřené" A hlavně si přestat dělat naděje a fakt to v sobě ukončit. A to je teprve konec vztahu. Doporučuji knihu "Partneři a rozchody" od Klimeše.

já se k vám přidávám, je konec! na nový začátek sice ještě nemám sílu, ale těším se až přijde a doufám a přeju si, že bude nádherný a nádherný začátky přeju samozřejmě vám všem

to nás napadlo a bohužel to tak i je, kolikrát už jsem psala, že se už o ničem nechci bavit a za měsíc zase smska jako by se nechumelilo..

strelena: Podobně komplikovaný byl i můj vztah. Byl to můj první kluk, já byla mladá (18 let), byli jsme spolu necelé 4 roky. Také jsem měla po čase pocit, že ta láska se vytratila a snažila se jí všemožně získat zpátky. Přítel byl můj idol, vysněný princ, ale pak mi některými věcmi ublížil a já se v něm hrozně zklamala a láska šla rychle pryč. Dneska mi ty věci, kterými mi ublížil, přijdou jako prkotina, ale já to v té době brala jako křivdu. Já se uzavřela do sebe a pak to začalo být strašné. Změnil se úplně od základu, začal mě mlátit, ponižovat mě před kamarády a já se dostala úplně na dno. Doslova jsem od něj utekla a hrozně mi pomohlo, že jsme se zrovna v té době stěhovali. Zanedlouho jsem se potkala s mým nynějším přítelem, se kterým jsem byla šest let, plánovali jsme budoucnost, ale zítra se s ním budu rozcházet, protože jsem přišla na jeho nevěru s kolegyní před půl rokem. Dneska jsem si tu založila téma, je to pro mě něco strašného, bolestivého.
Promiň, ale píšeš, že jsi dva roky otálela "z jakého důvodu to uděláš". To nechápu. Ty jsi s ním byla dva roky, aniž bys ho milovala a dva roky jsi hledala důvod kvůli kterému se s ním rozejdeš? Možná jsem to jen špatně pochopila.

je mi tě líto

Já ti přeji, abys to tak opravdu i cítila. Protože člověk se může přesvědčovat jakkoliv, ale z minuty na minutu nepřestane milovat jen proto, že si to slovně poručí. Jde o to najít ten problém, proč jste ještě k tomu člověku připoutáni. Často to bývá vina. Viníte sami sebe, že ten vztah skončil, a přejete si druhou šanci, abyste tomu druhému dokázali, že jste lepší. Takže jde o to si odpustit(i když třeba objektivně ani není za co!), prostě ten vztah skončil, láska toho druhého skončila, nic se s tím už nedá udělat, protože je to minulost a vzít to jako fakt.
A ještě jeden fakt - málokdy se k sobě dvojice vrátí ( i když teď všude hledáte podobné případy) a ten vztah pak funguje. Ta statistická pravděpodobnost je opravdu nízká. A pokud spolu máte být(z nějaké vyšší moci či tak podobně),tak spolu jednou budete, i když na to ted hodíte bobek. Ale tuhle variantu píšu nerada, protože nic horšího než falešná naděje neexistuje. A to je to, co vás brzdí v novém vztahu.

Tohle je naprostá pravda. Určitě ale záleží na důvodu a způsobu rozchodu, na vzájemný toleranci, atd atd... A to nepíšu ve smyslu falešný naděje.. Když se chce, jde všechno )

Kolegyně a zároveň kamarádka z práce se ve dvaceti rozešla se svým prvním klukem a za pět let se dali opět dohromady, už jsou dva roky manželé a podle ní je to ještě lepší než před lety. Opravdu ale záleží, jak a proč se ti dva rozejdou. Tenhle příklad je jak z románu.

Nepleteš si to s červenou knihovnou?
Ale závidím, vyjímka potvrzující pravidlo )

Ahoj, pravě že jsem se snažila za ty dva roky udělat pro vztah první poslední...nevzdavala jsem se bez boje...měli jsme problemy s komunikací. Neuměli jsme si některé věci vysvětlit, potom bezdůvodně vznikali rozepře a já si vystavěla proti příteli zeď. Přes kterou už jsem ho nepustila. On se do vztahu investoval cas, ale nesnažil se ho změnit k lepšímu. Chodili jsme okolo horké kaše...a nakonec všechno vyplavalo napovrch. A parkrát mě zklamal ve věcech které dřív nedělal. Nedokázal se za mě postavit a to mi hodně ublížilo. Nakonec jsem si připadala, že já jsem proněj větší oporou než on pro mě.

strelena: No jo, to jsou ti chlapi. V tomhle jsou všichni stejní. Teda ti, co jsem poznala. Říkáš, že jsi si vytvořila vůči němu zeď a on se nesnažil změnit vztah k lepšímu. Ten chlap tuhle "zeď" u partnerky pozná a pak už se vůbec nesnaží něco s tím dělat. Asi chce vidět i iniciativu z druhé strany. Nevím, jak to u vás bylo, beru to podle sebe a svého prvního kluka. Ten můj mě taky zklamal, přesně jak říkáš. Ale časem, když jsem poznala mnohem horší věci, mi tamty přišly jako úplná maličkost. Kdyby mě nezačal bít a ponižovat, tak bych s ním zůstala nebo se k němu vrátila. Opravdu jsem v té době byla ještě mladá a nevěděla jsem, co je to opravdový problém ve vztahu.