Dítě v osmnácti

někdy je trošku zarážející, že většina lidí hned přemýšlí nad potratem než nad tím, že si to dítě nechá. Znám hodně mladých holek, co mají děti. Když je to dítě malé je to větší starost, ale když trošku vyroste, tak má člověk i na sebe čas i čas někam zajít.

Tvoje ségra to asi tak cítí, že to dítě chce, tak k tomu asi jen popřát hodně štěstí.

Přesně to samé jsem chtěla napsat..

To je teda jednání! Děti se dnes zjevně nerodí z lásky ale z vypočítavosti. No tak to se dalo čekat, že spolu nezůstanou, že akorát dopadne jak dopadla.

A ty máš děti?
Edit: koukám, že ano, pak to nechápu.

Proč si myslíš,že ty bys na potrat nemohla,ale stále bys chtěla ta zadní vrátka kdyby to neklaplo,tak rodiče mají nějakou povinost nést následky tvého rozhodnutí?Chápeš co tím chci říct?Oni se vlastně jakoby musí zaručit pro případ nouze..........ale proč?Jen proto,že to své dítě před x lety přivedly na svět?

V tomto případě tě samozřejmě chápu! Kdyby si to takto dcera představovala, tak bychom si musely hodně rázně promluvit o tom, co a jak. To bez diskuze.

rozhodně bych se nepověsila na krk dítěti,jsem realista a nemám zájem být někomu balvanem u nohy.

Holky řeknu to upřímně-já v osmnácti měla mateřské choutky,strašně sem chtěla dítě,přítel tehdy byl strašně proti,bylo mu 23,ale že to je brzo,atd...taky sme spolu žili,po finanční stránce sme byli taky dobře zajištění. Tehdy sme to teda odsunuli,že až za pár let,pak sem začla podikat,tak to zas nešlo no a pak mi bylo 26 a zjistili mi rakovinu prsu.Teď po léčbě vím že děti už mít nikdy nebudu,protože to doktoři zakázali a oba litujeme že sme to tehdy neudělali,když mi bylo osmnáct a byla sem po škole. Takže pro zakladatelku-nejde o to že je sestře osmnáct,jako malou holku ji uvidíš vždycky,věř tomu,taky mám mladší sestru,buď ráda že bude mít dítě teď,nikdy nevíš co se stane,nemusela by se dočkat nikdy a pokud jsou aspoň trochu zajištění,mají vlastní bydlení a podporu v celé rodině,tak proč ne...

To je asi extrém tenhle případ (jako všichni v rodině ) , ale je to krásný příklad toho, že můžete dceru milovat jak chcete ale když je dcera takováhle mr*cha (opět s prominutím) tak pak je čas jí nakopnout a nechat jí v tom, ona se probere a třeba bude lepší matka - jenže teta se strejdou to nechtějí riskovat, je to jediná dcera = jediné vnouče. Ale to je jejich boj...
Máma když to vidí, měla stejnou reakci jak Laky (maličko mírnější)... To já pak chápu, některé matky jsou hold tvrdší (moje máma také) a mě to spíše prospělo, jsem 19letá, rozumná holka... zatímco moje drahá sestřenice - celý život zlatíčko, nic nedělej, jen se usmívej a tak a jak to dopadlo...

aha, takže kdybys měla třeba toho alzheimera, tak bys radši realisticky spáchala sebevraždu. ok, v tom případě, pokud jsi takový realista, tak je vše v pořádku

Reaguji na adrianqa: Reaguji na adrianqa: To je hrozně smutné, ale třeba na tebe čeká nějaké osamocené děťátko . Uvidíš co osud přinese, mysli pozitivně.!

Reaguji na Nympha: Jejím rodičům jde jak říkám hlavně o osud toho mrněte, proto ji nevykopnou..

Nepřemlouvala.........pokud se ženská rozhodne,tak přes to vlak nejede.....mě by to bylo celkem jedno,bylo by to její dítě a její život.

Reaguji na adrianqa:
Přesně proto by mělo být v ČR náhradní mateřství, či otevřená adopce... mladé dívky by nemuseli na potrat a oplakávat dítě, a nebo dřít bídu a nouzi ale mohli by pomoct jiným a vědět, že dítěti zajistili fajn život...
Pak by to bylo třeba alespoň pro pár holek jednodušší.

Reaguji na elizabethcorleone: Já sem se s tím celkem smířila,do adopce se nám až tak moc nechce,přítel není moc nadšený...Spíše čekám jak to dopadne s tím schválením náhradní matky v rodině-třeba sestra...Vím že s tímhle by sme problém neměli...Uvidíme,zas tak stará ještě nejsem