Dítě v osmnácti

Reaguji na Nympha: Jasně, že jo, s tímhle já naprosto souhlasím

U nás se taky radilo. Táta byl pro potrat, máma ne. Sestra od začátku věděla, že dítě chce (nebyl to zas takový omyl). Ale rozhodnutí bylo mojí setry a jejího partnera, se kterým bydlela dva roky a chodila od 15ti. Oba měli práci, dostudováno. Všichni jsme věděli, že ten vztah nemá cenu, ale copak jí může někdo něco zakazovat? Moji rodiče řeknou svůj názor, ale konečné rozhodnutí je na ás, i když je třeba špatné. Ale vždycky nám z bryndy pomohou, pokud vidí snahu na opačné straně. Jak říkám, moje sestra chodí po nocích do práce a to je na mateřské.

Jejím rodičům jde spíš o to, že nechjtějí aby to za ni vyžralo to mimino. Když se na ni vykašlou, ať se sama stará, tak kdo ví jak to mimčo dopadne, když je taková le.mra.

Jo o tohle jde.. No tak to, že bych se s našima poradila beru jako samozřejmost! Ne, že bych přišla, nechtě jsem těhotná a starejte se. Každopádně bych ani nenechala honit svoje rodiče, aby si brali šichty navíc-viz výše. Kdybych mohla, snažila bych se ze všech sil být co nejmíň na obtíž.

Taky jsem reagovala na větu ne tvojí,"snažte se jí pomoct a podpořit"........v tom smyslu,že nevidím důvod proč pomáhat a podporovat,když dítě chce sama a dobrovolně

Reaguji na Laky: Jasně, že se budou starat oni, když ho chtějí. My můžeme být jen nápomocní, ale taky nic víc

Hrozný, tak tohle bych asi nedokázala udělat nikomu ze svých blízkých, i kdybysmě si udělali nevim co a to jsem hodně tvrdá a ubližovat si nenechám a ani blbce ze mě nikdo dělat nesmí...
A kort pokud to bylo neplánované. Kdyby mi dcera přišla, že si v 18přeje miminko a že snad se jim to brzy povede tak bych byla asi tvrdší při následné pomoci, ale pokud to bylo neplánované, tak se to holt někdy stává a myslim, že si už tim dost zavaří a třeba toho i někdy zalituje,ale aby se proti ní stavěla její vlastní rodina tak to je hroznýý.
Vem si že dceru odmítneš a dcera tedy odejde a až nedejbože jednou budeš potřebovat ty pomoc (může se stát cokoliv) tak ona ti udělá to samý ...
Podotýkám je mi 25 a dítě nemám, ale pokud někdo z mých blízkých potřebuje pomoct snažím se vždy pomoct - nikdy nevím, kdy se do špatné situace dostanu já...

to, že většina lidí dneska v 18ti řeší kam půjde pít je jedna věc a to, že někdo čeká dítě chce si ho nechat a roste v něm život je věc druhá. Doufám, že její přítel se k tomu staví pozitivně tj. dítě si necháme budeme se o to starat.

Příklad: moje sestřenice byla jako moje sestra odmalička jsme spolu byly každý víkend. Když jí bylo 13 a šla do puberty začala se chovat hrozně. Velká satanistka, tráva i další drogy. Utíkala z domu a nevracela se třeba dva dny, ...nikdo nevěděl co s ní. Jednou, když jí bylo 16 jsem se s ní šla projít ven chvilku jsem od ní odešla a ona si podřezala žíly sklem. Tam, kde jsme byli nebyl signál, protože to rušily vojenské vysílačky..musela jsem běžet dva kiláky abych zavolala záchranku. Pak si holka našla frajera je o deset let starší jak ona, ale začala se měnit. V 17ti oznámila: jsem těhotná. Nejdřív z toho všichni byli mimo, ale teď je jí 22 má krásného chlapečka. Je rodinný typ, šťastná, jiná, v pohodě...

co z toho pro mě plyne: i těhotenství nemusí být průšvih, ale příjemná změna a radost.

Jak jsem psala, já samozřejmě taky.

Tvrdí, že ne...ale stejně máme všichni pocit, že si chtěla jen pojistit toho maníka s kterým to má :-/

Tak to je fajn, holce pomozte, 18let je opravdu málo, ale nechte jí v tom i maličko vykoupat, ona to pak bude i lepší matka když bude vědět, že nic nejde samo

To má ale málokdo v tak mladém věku...

Já jsem také minule přemýšlela co bych dělala kdyby... mám doma malého brášku, tudíž bych asi nedokázala jít na potrat ale zase nejsem "Ready" na malého sviště (když to vidím doma) Proto jsem ráda, že jsem se nad tím zamyslela dřív než se to stalo a dávám si většího bacha... bohužel jak vidíme každý den, hodně holek nad tím přemýšlí jaksi...pozdě

Chápu to dobře, že se tady často pojímá potrat jako jednu z variant "Postinoru"? Nejsem věřící, rozhodně nejsem pro zakázání potratů, ale jak píše Reaguji na Kokinecka: , ne všichni na to mají - proč asi? Říkejme budoucímu dítěti embryo, shluk buněk, plod..., bagatelizujme a ohánějme se právy ženy - bylo by fajn si ale uvědomit, v čem se interupce liší od vytržení mandlí.

A Laky, která by raději přemlouvala dceru k potratu než aby jí pomohla s těhotenstvím a dítětem, v tomto případě nechápu a ani nechci.

Reaguji na Laky:
No jako chápu ten rozdíl. Ale aji kdyby mi rodiče řekli jak si ničím život atd. a já bych prostě neměla na to jít na ten potrat tak bych tam prostě nešla!

Ale kdyby mě rodiče řekli že by mě nepomohli a práskli mě dvřeřma před nosem tak bych asi na ten potrat šla, protože bych si dovedla představit do jaké situace bych se dostala kdyby jsme se s přítelem rozešli a nikdo by mě nepomohl, ale s rodičema bych už v životě nepromluvila! Přotože tohle nejsou prostě rodiče

Pro mě to taky byla hrozná životní změna a myslím, že můj milý to dobře věděl....

Jenže takových případů je málo,většinou se dcery vrátí zhrzené nepovedeným vztahem,malé děcko v náručí a nejlépe i dluhy ........... a matko starej se.Automaticky počítají,že se jim vytvoří prostor a celý zbytek rodiny se podřídí například,přestane se doma kouřit,změní se denní režim,dědek s bábou /jsou kolem 45 let/ dítě přece pohlídají o víkendu,když mladá matka chce na diskotéku a podobně.
Tohle bych já nesnesla a děvče by práh nepřekročilo...........

18 je málo, to je jasný, ale pokud je to tak, že si sestra propočítala, jestli budou finančně vycházet a je rozhodnutá, že dítě chce, tak to není tak strašné. jak tu někdo psal - na dítě asi ženská neni uplně připravená nikdy...

Reaguji na Laky: tvoje názory jsou mi známé už z jiných diskuzí, takže se tomuto ani moc nedivím, ale dovol mi, abych se tě zeptala, jak vidíš své stáří? v domově důchodců, sama, bez nikoho, nebo tak, že se o tebe tvůj syn postará co nejvíc bude moct? víš, aby to pak nebral, že mu jako ničíš život, nedejbože, kdybys třeba měla alzheimera, nebo něco podobnýho, to teda bys mu ten život zkazila fakt fest. ano, rejpu, a je mi jasný, jaký argumenty budou následovat, jenom by mě zajímalo, jak to vidíš, když jsi tak striktně proti ničení cizích životů.