Dítě v osmnácti

Hmmm přes to asi vlak nepojede,tak nezbývá než jí popřát hodně štěstí,aby nebyla za dva roky matka samoživitelka bez práce a bez bydlení.

no je to brzo co si budeme povídat
ale jestli to vážně chtěji nikdo jim to nerozmluví
to soudím podle sebe-hrozně jsem to miminko chtěla a ani mamky řev,pláč a prosby nepomohly..já byla rozhoddnutá
čekala jsem mimi po 8mi měsíční známosti(byli jsme spolu asi rok a půl a konec-prostě to nebyl ten na celej život)..v 21..bez práce,bez peněz,bytu atd
ale taky jsem to zvládla

Moje setra porodila v 19, jsem o 8 let starší. Zvládá to dobře, asi v půl roce malýho opustila přítele a odešla zpátky k našim rodičům, kde je víceméně doteď. Přítele má už nového.

Co může, chodí do práce. Vůbec na ní není vidět, že je matka, vypadá na 17, chodí na diskotéky, vlastně se nic moc nezměnilo. Ale to je tím, že má velkou podporu rodiny.
Problém je ve financích, moje sestra si sehnala práci i když byla těhotná aby dosáhla aspoň na 3 letou variantu mateřské. JInak si myslím, že na tom nic divného není..

Já mám takovou kamarádku. Po maturitě zjistila, že je těhotná, nechala si to, studuje při dítěti, zestárla tak o deset let. Ale asi jí to nerozmluvíš, no... takže jediná rada - snaž se jí pomáhat, jak to půjde, pokud bude mít zájem...

Reaguji na Miska31:
Tak já si myslim, že tobě nezbyde nic jiného, než jí v tom podpořit, ať už si o tom myslíš své.Je to jen její rozhodnutí, nikdo za ní její život žít nebude, ani ty ne, tak se snaž jí být vždy oporou, rozhodně to bude potřebovat.A je jedno, jestli jí je 18 nebo 30 let, na dítě neni člověk připravenej nikdy. A neni pravda, že když máš dítě, tak nemůžeš jít nikam zapařit, sama mám mimčo a občas musim vyrazit večer s kámoškama, abych se trochu odreagovala z toho celodenního kolotoče.A nikde není psáno, že se v práci musí hlásit těhotenství, já sama jsem to řekla až někdy 3 měsíce před porodem.

Mladá sice je, ale pořád lepší mít dítě v 18 letech, než třeba kvůli přerušení nikdy. A jak je psáno někde výš na dítě člověk 100% připravený není nikdy, tak jak by si v ideálu představoval. Určitě se nestavit do opozice, mohlo by to také znamenat konec dobrým sesterským vztahům.

Pokud bych měla dceru,která by mi oznámila,že je těhotná a chce si to nechat i když nic nemá a je jí 18 let,tak OK,jasně by dala najevo,že je to její věc.........ale já bych nebyla ta blbá matka,která jí potom,až by padla hubou na zem pomůže.
Dospělé děti by si měly uvědomit,že jsou za svá rozhodnutí odpovědná a ne .........

a podobné případy.

Pokud si dospělé dítě nechce dát poradit,tak ať si se svým rozhodnutím pak poradí jak umí.

Děkuju za odpovědi, to byl fofr
Já vím, že jí to nemůžu rozmlouvat, ani bych si to nedovolila, prostě jen mám o ní strach, chtěla bych aby měla hezký život. Pomáhat ji budu, to jsem dělala celý svůj život..Jen si myslím, že měli ještě počkat. Mamka to taky dneska teda fest obrečela, ale časem si na to asi zvykne. Neříkám, že bude muset nutně sedět doma na zadku, ale hodně se toho pro ní změní.

No a pokud nemám odpracovaný 1 rok, tak nemá vůbec nárok na mateřskou? Prostě nic nedostane?

Jinak, my jsme se stali jednou velkou hlídací rodinou, malý je částečně putovní (ségra dělá barmanku), neměla skoro žádné komplikace, zvládá hromadu věcí, je děsně akční Já jak (doufám) budoucí matka se tak akčně nevidím. V téhle době je to nezvyk, ale když je těhotná a neuvažuje o potrartu, tak nic jiného nenaděláš.

A na pomluvy nedej, nás teda nikdo nepomlouval

No a pokud nemám odpracovaný 1 rok, tak nemá vůbec nárok na mateřskou? Prostě nic nedostane?

Reaguji na Laky:

No, jako matka bys asi udělala to samé, pokud by tvé dítě požádalo o pomoc, ne? Myslím s tím, že se 18 letá holka chce vrátit domů s dítětem..

Reaguji na Wild Paula: Tak to je zase hezký, že jste to takhle zvládli

Reaguji na lusinda: Právě a toho já se bojím, aby pak nebyla nešťastná