oproti tomu moje maka 46 let - je naprostej opak. Je to prostě generační rozdíl...
Rodiče - hlavně mamči - by rozhodně měli mít koníčky. Příklady táhnou, a tak u dětí rodičů, kteří tráví čas jinak než sezením u TV, se dá předpokládat, že taky jednou budou svůj volný čas trávit nějak smysluplněji a zase to dál předají svým dětem. Je fajn, když jsou babičky, které občas pohlídají - mluvím z vlastní zkušenosti - ale nutit se k tomu fakt nedají. Zase na druhou stranu babička, která je s dítětem jen proto, aby si to odbyla a nic mu nepředá... já nevím, to je snad lepší, když s vnoučetem není. Mně tento týden moje dcera řekla, že je nerada u jedné z našich babiček, protože babička pořád kouká na TV a Linda si musí hrát sama a babičku nerušit. Druhá babička ji pořád něco učí, hrajou spolu divadýlko, vytvářejí loutky, poznávají brouky a tak. Tak bych si představovala čas, který babičky věnují svým vnoučatům (sama bych jednou taky chtěla tímto způsobem se starat o svá vnoučátka).
Pokud se týká termínu BÁBA - zní sice našim uším dost pejorativně a nejspíš byl tak i použit (a upřímně jsou případy, kdy jiné označení snad ani není na místě), ale jde o právnický termín, užitý nejen v občanském zákoníku, ale i v zákoně o rodině - to jen tak na okraj, aby se nám rozšířily obzory . Ale je mi jasné, že když nějaké paní řeknete BÁBO, tak se pak nebudete stíhat obhájit tím, že jde o právnický termín .
Jinak včera večer, když jsem seděla ve zhasnutém pokoji mojí Lindy a koukala na ni, jak spí, zase jsem si říkala, jak je dobře a jak jsem šťastná, že ji mám. A dneska ráno, když přišla ke mně do postele, že jí je zima - to je nevyměnitelný, fakt
Miabella
Je to tak...stejně tak, jako celý život je barevné spektrum, tak i jednotlivci nejsou jen černí nebo bledě modří....já jsem v životě potkala lidi z celého barevného spektra a určitě tak mam velkou možnost srovnávat...u nás v rodině, ale třeba i v práci se na lidi, jako jsem já, koukalo vždy přes prsty....šlechtila jsem se, líčila...ale především jsem o sebe pečovala tak nějak celkově, hrála jsem divadlo, uváděla pořady...byla jsem taková kulturně činná....a pro ostatní jsem byla vypatlaná blonďatá sexbomba, která neví co by, která určitě musí být šlapka a u které by se mělo důsledně prošetřit, kde bere na hadry a jak to, že pořád vypadá jak od holiče...tento názor sdílela i má matka, která mi vždycky říkala, že po takových, jak jsem já, je h...o...., přitom si myslím, že to nejsem já, kdo by se za své životní postoje a soubor chování měl stydět....vždycky mě soudila ta zaprdlá generace, co se koupala jednou týdně, nosila krimplen, smrděla na sto honů a punčochy neměla přeprané ani měsíc od posledního deště....bohužel, každý si v životě nastaví jistý model morálky, podle kterého jede, a jaksi nevnímá, že doba je jinde a že sám může působit trapně a směšně...dneska se to fakt hodně změnilo k lepšímu...ale jsou lidi, je jich pořád dost, kteří i kdyby meli denně servírováno, že to jejich myšlení je mimo, tak to stejně neuznají....jsou zvyklí na svůj zažitý styl a měnit ho je přece tak nemorální a hlavně nepohodlné....moje matka nesnese, že mi s dítětem pomáhá můj přítel, to je strašná ostuda, aby dítě přebalil, nakrmil, vykoupal, šel s ním ven....vždycky říkala, neser mně, okamžitě jdi kašičku zamíchat sama, nebo jsme s Tebou skončili...prostě měla za správné to, že ona dře a táta se válí...a takhle je to ve všem, nikdy ji nezměním, protože ona sama nechce....takové ženy byly staré už ve 40, nejenom že vypadaly mnohem starší opticky, ale především chováním....jo, co bych dala za to, kdybych bývala vyrůstala v osvíceném prostředí, takhle jsem musela dělat všechno jinak, než mně doma učili..jinak bych dneska žila snad na stromě
Natýska
já jsem strašně ráda, že se to změnilo a že i já jsem vyrostla v trošku jiným prostředí. Nejhorší je, že mi tchyně vychovala muže - ona si holt myslí, že dobře, já si myslím, že s tím do konce života budu muset bojovat. Ona by se rozdala, udělala vše pro ostatní a sobě nic - nevím, zda jí to stačí, ale nadává furt: na tátu že nic nedělá, furt ho peskuje, na každýho si stežuje a vloni byla po 30 letech na gyndě, že jí jako něco bolí, tak mazala z gyndy rovnou na operaci. A víš proč nešla 30 let na gyndu??? No, protože si MYSLELA, že se to platííííííí Smutno mi z takových lidí je ...
z dcery bych chtěla vychovat takovou hodnou potvoru
colette11
holčička teď měla osm let a je ve druhé třídě....já jsem taky ráda, že se mi podařilo odstřihnout se od rodinných modelů hned v mládí...ale nejsem moc oblíbená kvůli této odrodilosti....s mamkou nemám dobré vztahy, máme velký věkový rozdíl a velké názorové rozpětí...možná to bude znít opravdu hnusně, ale moje mamka doplatila na svou nevzdělanost a umíněnost trvat si stále na svém, i když je to kolikrát proti přírodě....ale naše rodina je opravdu extrémní negativní příklad,ještě jsem se nikdy nesetkala u žádné známé nebo kámošky s tím, že by měly s mamkou takové zážitky jako já s tou svou...a moc se mi líbí, jak píšeš o svém mateřství....já to své vnímám hodně podobně,holčičce jsme snad celý první rok vykali, jak jsme z ní byli hotoví
Lenička
Díky
Natýska
to je smutné, že si s matkou nerozumíte, ale nehrotila bych to - rodiče si fakt nemůžeme vybrat. Já mám zase "otce" na houby, neviděla jsem ho dlouho, malá ho neviděla nikdy. Dodneška se s jeho debilními výchovnými prostředky vypořádávám. Jsem ráda, že moje dcera nikdy takové věci neprožije, jsme totiž extrémně milující rodičové
Miabella
u nás taky převažuje názor, že na gyndě Ti nemůžou nic najít, když nemáš problémy...a protože nemáš problémy, tak tam nemusíš...a teď si dávám facku, protože já jsem nebyla na gyndě tři roky, přestěhovali jsme se a já si, vůl, ještě nenašla novou doktorku a k té pražské se mi nechce...problémy nemámale mám vždy čípek v hrozném stavu, ale cytologie ho hodnotí pokaždé v pořádku...ale to není omluva, musím jít na kontrolu nebo vlastní leností spláču nad vejdělkem...moje neteř má 12 let starou dceru a ještě nebyla od porodu na gyndě....prý, proč?....i když letos měla operaci ruky, tak jí asi nějaké předoperační vyšetření dělali, ale stejně
Miabella
já už mamku takovou beru...nic jiného mi nezbývá, jenom na ní musím hodně křičet, normálně absolvovat návštěvu totiž nejde, je to skutečně o nervy...doufám, že já s mojí holkou budeme mít hezký vztah a že ho ničím nepokazím, chci, aby si ode mne brala to dobré a třeba se jednou budu ráda přizpůsobovat jí, aby měla pocit, že jdu s dobou, když už má starou matku..ale pokud mě nepoloží choroba, tak se budu snažit vypadat a chovat jako její o trošku starší sestra
Natýska
přechod k novému doktorovi je blbej, to chápu. Já jezdím za Prahu, mám tam super gyndaře.
Natýska
nojo, to znám. Když jsem byla poprvé s holčičkou u zubaře (byly jí necelé 2 roky), tak tchýně se ptala, jestli má nějaké problémy, když tam s ní jdu. A když jsem jí tedy řekla, že ne, tak mne sprdla na jeden nádech, co ji chudinku malou, tahám k zubaři, že se ještě zbytečně vyděsí a vůbec, ať si nechám tyhle moresy
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.