Cituji pes.filipes: No a žena, která potřebuje něžnůstky, zamilované pozornosti, schůzky v kavárně, smsky, květiny, pozvání na koncert......... tak žena kupříkladu vyslyší některého ze svých ctitelů.
Zkus to překlopit.Jak by bylo tobě, kdyby ses dozvěděla, že tvůj muž takhle zvyšuje sebevědomí jiné ženě?Bylo by ti to jedno?Mně ne, takže nedělám to, co nechci, aby jiní dělali mně.
Klidně může pochválit kolegyni, že jí to fakt dnes sluší, ale nemusí jí to psát v sms, po jednání ať kolegyni klidně pozve na kávu, ale ne po pracovní době či večer a potajmu.
Navíc si myslím, že ženská se dokáže nechat zblbnout i nevinným flirtem a vidí pak na tom svém i ty chyby, které snad ani nemá nebo jí dříve nevadily, protože ctitele vidí jednou týdně na dvě hodiny a to ještě přes růžové brýle.
Reaguji na amelie1111:
Taky nechci aby mi city vyznával pod nátlakem,ale strašně moc si přeji,aby to konečně začal cítit taky tak jako já.
Přesně jako ty, nepotřebuji to co mi manžel možná není schopen po citové stránce dát, hledat u milence,chci jen,aby mi to byl schopen dobrovolně a s radostí dát on -můj manžel
My teda zatím manželé nejsme, ale jsme spolu 9let. Občas je to na nic a hádáme se, ale někdy si spolu moc hezky povídáme a je to super. I když se hádáme, tak se máme moc rádi a společným hádkám se pak zasmějeme. Už to není jako na úplném začátku, ale je to pořád občas hezké Mohlo by to být lepší Máme se moc rádi a to je nejdůležitější a jsem i přes všechny chyby na náš vztah pyšná
Cituji sabadoška: Taky nechci aby mi city vyznával pod nátlakem,ale strašně moc si přeji,aby to konečně začal cítit taky tak jako já
Někteří chlapi to hold mají jinak. S tím asi nic nenaděláš. Jde o to, jaký byl dřív
Reaguji na monca114:
Dřív to uměl,myslím,že mu to nejde ke mě,že kdyby měl jinou ženu,problém by to nebyl.To už je ale asi jiná otázka.
Cituji Lauritta: Zkus to překlopit.Jak by bylo tobě, kdyby ses dozvěděla, že tvůj muž takhle zvyšuje sebevědomí jiné ženě?Bylo by ti to jedno?Mně ne, takže nedělám to, co nechci, aby jiní dělali mně.
v klidu, je to diskuze
Samozřejmě, taky bych chtěla tu kavárnu a kytky sdílet se svým můžem. Ale co když tohle prostě nefunguje a on je takhle spokojený? Platí
Cituji bedrunela: a už teď vím, že když chlap nechce, nepohnu s ním. I kdyby mi to bylo líto sebevíc.
Co když je to halt ten typ, co se vysměje výrazu "pracovat se vztahem" a k ničemu se nemá? Šla bych na vínko s ním, on mrflá že radši budeme doma (nebo radši vystřelí s kámošema na pivko), tak jdu prostě s někým, kdo o tu mou přítomnost stojí a všichni jsme spokojení. Přesto to není důvod, proč zničit jinak fungující rodinu.
Cituji sabadoška: Dřív to uměl
Tak k tomu možná zase časem dospěje. Taky je možné, že si to uvědomí, až ty to nebudeš tak silně cítit.
Cituji sabadoška: Dřív to uměl
to je to Zezačátku se můžou všichni přetrhnout, a řekla bych, že zatímco žena se snaží ve vztahu spíše čím dál víc, aby všechno fungovalo, aby byla dál atraktivní, atd. atd., tak většina chlapů prostě usne na vavřínech. Nevidím důvod, proč nemít pár kamarádů, s jedním jít do kina, s jedním pokecat protože je vtipný a chytrý, s dalším.. co já vím. A třeba osobně mně se nestalo, že bych se do některého takového zblbla, protože zamilovaná jsem doma
A lehký nevinný flirt, proč ne. Když pošlu smsku svému chlapovi a on mi odpoví na to nějakou blbinu, nic při čemž bych se zapýřila nepotřebuji neustálé pubertální zamilované třeštění, ale taky nehodlám uschnout
Cituji pes.filipes: Co když je to halt ten typ, co se vysměje výrazu "pracovat se vztahem" a k ničemu se nemá? Šla bych na vínko s ním, on mrflá že radši budeme doma (nebo radši vystřelí s kámošema na pivko), tak jdu prostě s někým, kdo o tu mou přítomnost stojí a všichni jsme spokojení. Přesto to není důvod, proč zničit jinak fungující rodinu.
Taky pravda. Každý jsme jiný a tak to prostě je.
Reaguji na sabadoška:
Víš, já nějakou universální radu asi nemám . Svým způsobem si uvědomuju, že máme prostě kliku, že nám pořád funguje ta chemie a jsme pořád stejně zamilovaní. Někdy mám pocit, že možná ještě víc. Občas mám taky pocit stereotypu, vychováváme 3 děti, já pracuju a studuju, manžel pracuje a na půl úvazku trénuje hokejky, takže žijeme v neustálém šrumci. Nějaká randíčka a různé opičinky, na to moc nemáme kdy. Ale nejvíc asi funguje to, že si prostě ukrajujeme chvilky pro sebe, hodně spolu mluvíme a když můžeme být spolu a nerušení, tak je to hodně intenzivní.
Na pěkný vztah musejí být dva. I když budeš manželovi říkat, co bys chtěla a co Ti chybí ( to je základ, protože chlapi to sami nepoznají ), když on nebude mít chuť a potřebu Tě udělat šťastnou, tak násilím to z něj asi nevytřískáš.
Takže já nevím, my máme svoje rituály a fígle, jak si pořád udržujeme vzájemnou přitažlivost. Ale jestli to funguje obecně, to si nejsem jistá...
Reaguji na pes.filipes:
Nejsem ten tip,vyrážet na kávu s jiným mužem a poslouchat,jak mi lichotí,když myslím na manžela.To by asi musel být náš vztah v troskách,abych to takhle řešila.
Cituji sabadoška: To si právě uvědomuji,jenže není lehké se s tím zžít
A opravdu to manžel vnímá, že Ti něco chybí ? Jestli Tě má rád, nemělo by mu být jedno, že se trápíš..Neříkám, že Ti musí po večerech brnkat na loutnu a recitovat básně, ale Tvoje pocity by ho zajímat měly..
Njn, chlapi jsou někdy poněkud zabednění
Cituji pes.filipes: Cituji bedrunela: a už teď vím, že když chlap nechce, nepohnu s ním. I kdyby mi to bylo líto sebevíc.
Co když je to halt ten typ, co se vysměje výrazu "pracovat se vztahem" a k ničemu se nemá? Šla bych na vínko s ním, on mrflá že radši budeme doma (nebo radši vystřelí s kámošema na pivko), tak jdu prostě s někým, kdo o tu mou přítomnost stojí a všichni jsme spokojení. Přesto to není důvod, proč zničit jinak fungující rodinu.
pak zbývá smířit se s tím, jaký je a že to jiné nebude.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.