City x Logika

Reaguji na zuzuxxx: máš pravdu, že život utíká a nemá cenu ztrácet čas s někým, s kým to nejde.... takže jo, asi jsi udělala dobře, pokud to tak cítíš, že by to nešlo. A že to bolí je přirozené, člověk vzpomíná na to hezké a samozřejmě, že v každém vztahu jsou i hezké vzpomínky a ty mršky vylejzají právě v takhle nevhodnou dobu a člověka hlodají a hlodají. Takže je jasné, že máš teď v hlavě tak akorát zmatek.

Tak hodně síly

DĚKUJI. strašně mě ničí fakt, že je to tak hodný člověk a že se teď někde trápí a říká si "proč".Já to rozchodím, ale ty představy jak je nezmocný a nešťastný mě tak strašně bolí a ubíjí, že mám pocit že se sebou nedokážu žít a že takového hodného člověka už nikdy nepotkám..

Pokud vyřadím sexuální podtext, tak se všechno dá dělat a já to ve svém životě dělám i po boku svého muže...

Jen ty sama víš co potřebuješ, pokud máš potřebu hledat jiného chlapa a ještě měnit sexuální partnery, pak jsi udělala dobře...

Ale jinak to co popisuješ jsou kvality, které se opravdu cení a dnes je bohužel nemá zdaleka každý chlap...Prostě takovej ,, normální chlap,, a časem k tomu dojdeš...

Jsem s manželem 12 let a když i bylo 26 let poprvé mě požádal o ruku = mě se nechtělo, neměla jsem potřebu, tak nějak jsem si myslela - co když ? Nikdy nevíš ...Neměli jsme děti... O rok později to udělal znovu a já už s radostí kejvla a dnes jsem opravdu šťastná, že jsem to udělala...Protože vím, že tak pohodovýho, normálního chlapa bych jen těžko hledala, rozumíme si, nasmějeme se spolu a každý kdo nás pozná je strašně překvapený, že jsme spolu 12 let...

Takže musíš dělat co cítíš, někdy naše rozhodnutí nejsou nejšťastnější, jindy ano - ale to jestli jsi udělala dobře, nebo špatně ti tu nikdo nemůže říct, ani ty sama to nevíš..To je věc, na kterou si budeš sama schopna odpověďet, až s odstupem času...Jen život ukáže kam tě zavane a zda to bude to po čem toužíš, nebo jsi zahnala výbornýho chlapa, kterého bude těžké nahradit...

Hodně štěstí

Mít obyčejného chlapa, vést obyčejný, ale pohodový život s dovolenou jednou do roka a později přemýšlet nad tím, jak jsem si ho mohla lépe užit
x
mít hajzlíka(ky) ale užívat si pořádně a zpětně se dívat na život jako na něco, co jsem si dokonale užila

Bruce78, jestli jste našla kompromis mezi těmito dvěma muži, gratuluji...těch opravdu asi moc není...

Mám asi podobně založeného muže jako je ten Tvůj. Jsme spolu víc jak 8 let z toho 4 roky manželé. Po 2 letech vztahu se k nám dostavila krize, způsobená nudou - a přiznávám, že především z mé strany. Rozešli jsme se, ale nějak to bylo horší, než ta předchozí nuda. Tak jsme si nakonec řekli, že to ještě zkusíme a začali jsme na vztahu a našich společných akcích víc pracovat. Od té doby je to OK, samozřejmě se občas pohádáme, nebo si lezeme na nervy, ale vždycky si nakonec řeknu, že mám ve své podstatě ideálního a tolerantního manžela.
Tobě bych poradila, abyste to spolu ještě zkusili. Podnikejte spolu různé akce a co už bude na Tvého přítele moc akční, tak podnikni sama s přáteli. Nikde není psané, že musíte být jen spolu. Je to o kompromisu, ale klidné zázemí za to myslím stojí.

Vždycky, když mi někdo říká, že pro mě dělá dobrou věc, tak mi zatrne. Jak on to může vědět, co je pro mě dobré?? A Ty se za to zdůvodnění nejspíš schováváš před pocitem viny. K tomu rozhodnutí rozejít se tě nedovedla logika, protože to by sis ho nejspíš nechala jako chlapa pro život, ale úplně pochopitelná touha užít si něco nového a nepoznaného. Už jsi to udělala, tak to budeš muset unést i s těmi výčitkami a s nejistotou, že třeba ten nový život zas takový odvaz nebude. Tyhle věci se stávají, tak hodně síly.

Trochu nechápu, kdyby to bylo z rozumu (logiky) tak mi vychází, že by si s ním spíš zustala. Mrzi mě, že plno holek se snaží najít toho pravýho nebo alespoň nějakou spřízněnou duši a ostatní holky, když už tu duši třeba našly, tak je jim málo a hledají nějaky vzrůšo. Nechapu proč.

Já to taky nemám ráda a u rozchodu mě to opravdu zaručeně naštve, když někdo ví, jak mi bude líp.
Ale jak píší holky. Cítíš že potřebuješ něco jiného, nikdo ti to nemá za zlé, někdo je rád, že našel chlapa pro život, který je hodný, spolehlivý. Ty cítíš, že potřebuješ vedle sebe někoho jiného, tak proč ne. Proč bys měla zůstávat ve vztahu, jen kvůli tomu, že okolo někoho mají. Třeba zjistíš, že to byla chyba a třeba to pro tebe chyba nebude, to ti nikdo neřekne. Ale zjistíš to, nebudeš si pořád říkat, kdybych já to tenkrát zkusila.
Na druhou stranu mě pobaví, když předpokládáš, že za 5 let by ses s nim třeba stejně rozešla. Chápu jak jsi to myslela. Mě baví ten fakt, jak si jsou lidé tím druhým tak jistí... Baví mě to až teď, když jsem zjistila, že to opravdu jistý neni. A může se hodně stát.

nehledám vzrůšo pořád. jen jsem na nějakou změnu myslela, když jsem byla s ním..to přeci není dobrý..on byl vlastně můj první, je mi 25, jemu 33...mám pocit, že bych ještě něco měla zažít s někým jiným, abych si pořádnýho vztahu vážila...jen doufám, že to opravdu není na úkor chlapa, který by pro mne byl ten pravý...
kdyby mě to chytlo po deseti letech vztahu, řeknu si OK, krize..ale po dvou letech?přijde mi to moc brzy, takhle uvažovat. ale jak říkám neudělala jsem to kvůli sobě, ale hlavně kvůli němu..vážně mám strach, že bych ten pocit nenaplnění nepřekonala a po dalších třeba pěti letech na něj byla hnusnější a hnusnější a musela se s nim stejně rozejít..ato mám pocit, že by nezvládnul..neměl by na to věk ani chuť, znám ho...přijde mi, že pro něj dělám tu nejlepší věc, ale nezvládám tu bolest. ty city...

Reaguji na zuzuxxx:
Tak nějak tě chápu, protože se nacházím v podobné situaci...jen jsem se s ním ještě nerozešla...jen o tom pořád přemýšlím, jestli by to nebylo pro oba lepší....

Reaguji na sereina: jo, je mi jasný, že se mi většina lidí vysměje...že to zní jako kliše "chci pro něj to nej.." ale já ho mám opravdu tak ráda a tolik si ho vážím, že takhle hloupě uvažuju..taky nejsem už puberťák a už přemýšlím o miminku atd...a když potkám někoho jako je on, super chlap, ale stejně tam nějaký ten červíček je, radši si to dvakrát rozmyslim..a radši tomu dám čas teď než pozdě..ale proč mi je z toho tak špatně, když jsem udělala to nejlepší?! nevim.

Tak já tedy nevím co si mám představit po pojmem ,,obyčejný ,, chlap.
Ale já např. letos byla na 5 dovolenejch a byli naprosto fantastický a z toho jedna solo s kamarádkou...Začínám podnikat, vrhla jsem se již po několikáté ( za podpory mého ,, obyčejného,, chlapa ) na změnu oboru..atd.atd. - užívám si tak jak mi vyhovuje a jde to i s fajn chlapem po boku..Je to i díky němu

Co to je za větu ? = sex a divočárna, doprošování, bolest... = dokonale užila ?

Zatím jsi neodpověděla upřímně - myslím, že ti jde především o sex a motýlky v podbříšku, napětí. Už to píšu po druhé a myslím, že to je věc, kde tě pálí pata...

A mám trochu tušení, že už jsi zainteresovaná jinde...Min. citově...

Dokonale užívej - za pár let si vzpomeň na tuto debatu ( možná za pár měsíců ). jediné co má v našem životě smysl je to, aby jsme byli spokojení. A jak ? Na to není recept - každý jsme jiný a já tvou momentální potřebu naprosto chápu, kdysi jsem s jednou kamarádkou proseděla hodiny a hodiny v autě, než opustila svého muže a za půl roku byla s brekem zpět..A věř, že používala stejné věty jako ty Není to nic nestandartního - jen jí to přepadlo po 14 letech vztahu...

Ale ještě jednou říkám, že člověk se nemá k ničemu nutit a dělat to co cítí. A i ty životní pády k tomu životu patří - jsou potřeba...A tobě ukáže čas - třeba to bylo nejlepší rozhodnutí ve tvém životě..To nyní nikdo neví...Zde odpověď nenajdeš..

Bruce78, jestli jste našla kompromis mezi těmito dvěma muži, gratuluji...těch opravdu asi moc není...

Celej život je o kompromisech, drobný ústupcích, jinak by jsme sami sobě mohli být nesnesitelní...

Reaguji na montaana219: jsem ráda, že má někdo podobný problém..co řešíš ty?

Reaguji na zuzuxxx:
Řeším to, že on pořád říká, že už se mnou chce zůstat celý život, že jinou holku nechce, plánuje budoucnost a mě to děsí....mám ho pořád ráda, ale nejsem si jistá, jestli bych s ním chtěla do budoucna být...a prostě, jsem hodně mladá, celý život před sebou a nedokážu si představit, že on by byl poslední muž v mém životě...