Císařský řez

domluvit se s lékařem na císařském řezu určitě možné je, záleží, jak to pak vše dopadne a zda to pak bude vhodné tak či onak, jinak si mylsím, že je každého věc co si vybere a pokud ulehčení možné je, proč ne...nechápu odsuzování císařského řezu a odkazy na lepší matku, no to si snad musíte dělat srandu

Zakladatelka diskuze zmiňuje v první řadě strach a až pak další důvody.

připadá mi jako bys ostatním přála stejný zážitek bolesti jako jsi měla sama....tobě nedal nikdo vybrat?Pokud jsi tak chtěla rodit,tak proč vnucuješ okolí,že je to jediné správné řešení?Byla to tvá volba stejně tak,jako mají ostatní.

Reaguji na prskafka:
souhlasím se všemi tvými příspěvky v tomto tématu

Mám pocit, že pro některé z vás se císařský řez = celková anestezie, což není pravda.
Jinak osobně znám slečnu s tokofobií a rozhodně bych to nezlehčovala. Řeči typu "z porodu má strach každý, ale zvládneš to" zde nejsou na místě. Je to problém, že i přes velkou touhu mít dítě, to odkládá.

Reaguji na Laky:

Nikomu to nepřeji, jen neví co je čeká přece. Mám známou, která si porod vychutnala, přesně takhle mi to řekla.
Prostě si myslím, že spousta z těch holek je třeba ochotna trpět bolest za nová prsa, ale za porod ne...
Předně... nikomu svůj názor nevnucuji, jen jsem napsala svůj názor.

Reaguji na jennie: Aha, tak asi vážně špatně čtu, nějak mi to vyznívalo, že kdo rodí císařem není pořádná matka...asi už jsem přepracovaná

Ale stejně je to věc volby... základ je si najít dostatek informací. I když to je problém, protože na diskuzích je toho dost překrouceného a najít názory odborníků je těžší. Já takhle chtěla epidurál, jakmile jsem zjišťovala informace, rychle mě to přešlo. Takže je to hodně o tom, najít si všechna rizika a pak to nějak posoudit. Já nikoho neodsuzuju za jeho rozhodnutí, ať ho k tomu vede cokoliv, jen myslím, že to chce pořádně zjišťovat...O císaři jsem toho moc nehledala, tak tu nechci plácat blbosti.... každopádně doba jde dopředu a pokud přijdou nové způsoby, jak rodit bez bolesti, tak se tomuto vývoji společnost bránit nemůže a nemá smysl argumentovat tím, že dříve to ženy zvládaly. Ono i vrtání zubů v minulosti bylo příšerné, injekce byly tlustější... a nic z toho se dnes nepoužívá...prostě je tu pokrok. Jen to chce zvážit další negativa, která k tomu patří. A jaká jsou nebo nejsou u císaře nevím, říkám, nestudovala jsem to. Naštěstí mám kamarádku doktorku, tak s ní jakýkoliv pochybnosti diskutuju a věřím jí. Tak až budu těhotná, tak určitě k ní poběžím po názor

V některých případech se žena pořádně nezahojí a i po letech ji bolí sex... což se pak odrazí i na soužítí s partnerem. Takže i z tohoto pohledu by se to dalo pochopit.

Ve 23 letech jsem se nechala uspat kvůli sekci,už jsem měla bolesti "plné zuby" a nebyla jsem nějak ochotná trpět dále potom,co těhu devět měsíců bylo s hlavou ve WC,porod nepostupoval a císař už byl jasný od začátku stahů/pro mě nějak podvědomě už od začátku těhu/.Neumím se uvolnit a pomocí kleští jsem rodit odmítla,strach,že z mého dítěte nějaký diletant udělá kleštěma debila byl jaksi nepřekonatelný.
Pokud by byl císař hned bez předchozího čekání,tak bych si ušetřila dost traumatický zážitek naprosto zbytečný.
Kámoška,která rodila spontánně stejný termín se mnou už druhé dítě nechala plánovaně vyndat o stejný zážitek spontánního porodu už zájem neměla.

Ve 40 letech jsem podstoupila úpravu prsou v lokální anestezii,s velkou euforií a natěšená,odpočatá a odhodlaná.

Porod a úprava prsů nejde srovnat. rodit už jsem nikdy nešla,ale na plastiku bych šla klidně zítra znova

no o mě se neboj, já jsem si už zcela jasně vybrala, co chci dělat Nemám nic prosti uvedeným procedůrám, ovšem jak vidím je nejdůležitější nevybočovat z řady, jiný názor se netoleruje. Já to z pohledu člověka, který se medicínsky vzdělává, vidím jako operaci každou jinou, tzn, že i ona má svá rizika...bohužel některé ženy si takto zahrávají jen z estetických důvodů, což mě šokuje... každopádně pro mě není žena, která jde na císař horší matkou, než žena, která porodí přirozeně, jen se občas vážně pozastavuji nad důvody tohoto počínání.
Při fobii z porodu císař schvaluji, je to pro rodičku menší stres a rozhodně jí to hodně psychicky uleví

Tak o tom bych mohla bohužel vyprávět. Měla jsem sice kliku na dobrou doktorku, malé mimi, ale taky na špatné hojení. Manžel musí být svatej, protože nám se šestinedělí protáhlo na 6 měsíců, vzpomínám na to opravdu nerada. Nejednou jsem si v té době vyčítala, že jsem si měla vydupat císaře, protože jestli nás (mně a dceru) manžel opustí, nemohla bych mu to ani vyčítat. Často jsem uronila slzičku, když mi kamarádka nadšeně líčila, jak ani nedodržují 6tinedělí a hupli na to po 3 týdnech.
Ale už je to za mnou, většina holek má doufám u hojení lepší průběh.

A mně zase udivuje, kolik holek odsuzuje císaře kvůli narkóze a pak si v ní nechaj udělat třeba právě ty prsa, nebo se pohoršují nad strachem z bolesti u porodu a pak si nechají umrtvit dáseň kvůli s prominutím blbé plombě.

Ano, proto z toho máme všechny takový strach. Strach z neznámého.

Reaguji na prskafka:
Tak to ti nezávidím, ale hlavně že je to už ok. Bohužel, jak jsem psala, u někoho je to na roky nikoli měsíce. Někomu to může připadat povrchní, ale známe chlapy a ti jak nemají sex, tak je to špatné. Navíc, i když se v takovém případě žena přemůže, tak má bolesti. Ale to by bylo na jiné téma. Jen jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že dokážu pochopit obavy z toho, jak na tom žena po porodu "dole" bude.

Přesně tak, zvládaly, protože musely. A někdy taky nezvládaly a umřely. Moje babička rodila mého tátu dva dny, nechci si ani představit, jak dřív ty ženský trpěly. A my je teď budeme hrdinsky následovat, nebo co?
Od kdy je ostuda přiznat, že se něčeho bojím?
A přesně jak psala Laky, je to prostě pokrok a nic s tím neuděláte. Nejedna si vezmeme prášek, když nám třeští hlava, i přes to, že to ničí játra, je to jen naše volba. Dřív tu volbu neměli a trpěli. Taky už se doma netýráme s valchou, když můžeme prát v pračce, tak proč je sakra úleva při porodu pořád takový selhání? Na co si to hrajeme?

A ještě k těm celebritám, které si údajně vynutily císaře...ani jedna jsme u jejich porodu nebyla, to za prvé a za druhé, všimly jste si v jakém věku "celebrity" často rodí? Myslím, že u starších rodiček může být k císaři taky důvod.

A vůbec, vraťte se třeba na stromy...

já žila v tom, že jakmile jde žena na císař, že už vždy musí rodit císařem, aby to nějak nepopraskalo...to tedy není pravda?

Přesně moje slova. Lépe bych to nenapsala. Já jsem proto, aby se každá žena rozhodla jak porod chce prožít.

Téma je opravdu zajímavé. Souhlasím s Laky. Proč se trápit, když to být nemusí.
Já sama jsem největší srab na světě - mam hrůzu z doktorů, často omdlévám při
Injekcích atd. Dítě nemám. Plánuji, ale pořád oddaluji. V jiných zemích jsou
daleko pokročilejší – v případě, že žena nechce nést riziko porodu, je možná i další varianta –najmout si tzv. surrogate, tedy ženu, která vaše dítě odnosí za vás.
A nikdo to neodsuzuje.
Nechapu některé přispěvatelky – vy si myslite, že porod ma něco společného s láskou k dítěti? A co adoptované děti? Ty pak nemá nikdo rád?

Reaguji na Patty: moje ségra rodila po necelých 6 letech po císaři klasicky