Život v 80. letech

Bože můj, do čeho si to duši dal. Ty jsi tak pitomá, až to je k pláči. Musí se asi dokola omílat, jaký to byly časy, protože lidi mají evidentně hodně krátkou paměť.

Moji rodiče nemohli ani jeden studovat, resp. jeden pak vystudoval, ale velmi obtížně. To proto, že nebyli z vhodné rodiny a dostali špatný posudek. Cestování? Dneska se lidi už na střední škole mohou sbalit a poznat svět, otevřít si obzory, naučit se jazyk, případně se odstěhovat - to tehdy bylo samozřejmě nemyslitelné.

Pomalu nic se nedalo sehnat - na dnes běžné věci se stály fronty, pokoutně se to shánělo přes známý, existovaly pořadníky. Vlastně všechno bylo tak nějak řešeno přes známosti a přes úplatky. Kdo mohl, nakoupil v tuzexu. A pak že se prý móda neřešila Všichni čuměli na zahraniční časáky a snažili se to s nití v hubě napodobit. Kvalita výrobků a služeb byla děsivá - vložky, drogérie, některé jídlo, elektronika, zdravotnictví (ono bez styku se zahraničím se zdravotnictví a věda rozvíjí jen těžko)...

Za špatný názor se zavíralo (mně takto seděl děda) a život byl nadiktován od začátku do konce. Okrádalo se všechno a všechny.

Myslím si, že podobný názor jako ty mají hodně jednoduchý lidi. Člověk, který má aspoň trochu přehled, si výše uvedené věci uvědomuje a nikdy by podobnou kravinu nevyřknul.

A co se týče FB? Je to takový, jaký si to uděláš. Mně FB vyhovuje, rodina má přehled o tom, co se navzájem kde děje, existují i speciální FB skupiny, které se týkají zaměstnání a které mě dost obohacují. Rychlá doba? Ano, tempo života se neustále zrychluje, ale opět - jaký si to uděláš, takový to máš. Spousta lidí ostatně pomalu zjistila, že lidská kapacita není neomezená a že kvalita se nedá nahrazovat kvantitou - lepší dělat jednu věc, ale do hloubky, než se s jazykem na vestě pokoušet stíhat vše.

V letech 1980-89?Máš tak mladé rodiče?

Tiakia má ve všem pravdu. Já jsem ročník 1975,takže v době revoluce mi bylo 15 let. A myslím si,že jsme se ségrou nijak nestrádaly. Oblečení byl omezený výběr,ale bylo kvalitní a nás ani nenapadlo chtít něco extra. Vzpomínám na letní tričko které se tenkrát šilo z dvou velkých šátků, to byl tenkrát docela trend a bylo to in.
A že byly jednou za rok banány a mandarinky. No a co? Alespoň jsme si všeho vážily. Frontu jsme na ně s mámou vystály a nohy nám neupadly.
Každá doba má svoje.

Reaguji na Tiakia: Jeden z rodičů vystudoval opravdu hodně pozdě, táhlo se to s ním dlouho. Děda pochopitelně neseděl v 80. letech, ale režim byl stále stejný a postihy cítil po celou dobu až do konce osmdesátek.

Jasně,kdo si pouštěl hubu na špacír, tak byl postih. Každý musel vědět, že to nějaká dobrá duše na něj napráší.

Ale bavíme se o 80. letech takže by bylo fajn nepsat tady o událostech 30 let před tím.

Reaguji na radana: nebudu konkrétní, ale v našem případě si ani nikdo nemusel pouštět hubu na špacír, bylo v tom něco jiného, co tehdejšímu režimu vadilo....

Btw. stojím si za tím, že budižkničemové budou volat po starých časech. Nejradši by měli vše nejjednodušší a bezpracný a hlavně aby jim někdo umetal cestičku. Ale šikovní lidi, kteří cestují, vzdělávají se po světě, podnikají, tvoří a vůbec se rozvíjí pro své dobro a konec konců i dobro ostatních, ti měli tehdy opravdu těžký život a jediná možnost jak žít normálně byla emigrace.

tak to Ti nevím, jestli tam za ní babička někdy byla nebo ne. Každopádně, myslím, že sestřenka chtěla od rodiny co nejdál, takže ji to ani tak netrápilo.

Tak stáž v Japonsku, to nevím, jestli by si měla nebo neměla za sebou, o tom těžko polemizovat. Ale měla by si určitě stáž v SSSR
Co vím, tak můj děda třeba jezdil zpívat se sborem do Francie, jako cestovalo se určitě... Hodně se taky jezdilo třeba do těch arabských zemí, tam jezdili třeba lékaři. Nebo se hodně jezdilo právě na různý montáže atd.
Když jsem minule koukala na dvojce na nějaký ty starý zprávy, jak občas dávaji, normálně tam bylo i o dění ve Francii, USA atd.

Ale holt každá doba má svoje, prostě se musíme přizpůsobit tomu, co je a nepitchovat. Nebo jo vlastně, teď můžeme pitchovat, co hrdlo ráčí a nepřizpůsobiví se mají vlastně nejlíp. Takže asi tak...

Reaguji na Tiakia: Znovu opakuji, že postihy si trpce vytrpěl i v těch 80. letech.....ty si myslíš, že v osmdesátkách se jako nezavíralo? To máš asi špatné informace.

Jak budižkničemové?Já se za ně nepovažuji, mám práci a po starých časech nevolám, jen jsem řekla,jak to bylo.
Nemyslím, si,že dnešní doba je nějaké terno.

Reaguji na radana: nebyla jsem konkrétní a rozhodně jsem to nemyslela na tebe, ani jsem nečetla tvůj příspěvek

Reaguji na radana: Seš k budižkničemu, smiř se s tím. A pokloň se šikovným lidem, kteří cestují, vzdělávají se po světě, podnikají, tvoří a vůbec se rozvíjí pro své dobro a konec konců i dobro ostatních.

Jak řikám,každá doba má svoje a v každé době se bude vždycky na něco pyskovat a něco velebit. Tak to je.

zavíralo,stejně tak jako se zavírá dnes.Jen s tím rozdílem,že dnes můžeš hulákat někde na náměstí nepůjdeš do kriminálu,ale platné je ti to stejně tak málo jako tenkrát.

Znovu opakuju - cestovalo se, ale jen někteří. Moje mamka měla možnost jet se školou na západ (tuším, že do Francie), ale nedostala výjezdní doložku, takže nikam nemohla... Ano, mohla do SSSR (do Talinu v Estonsku), ale na západ prostě ne......není to jako dneska, kdy se můžu svobodně rozhodnout, že své úspory dám za cestu do USA kdy budu chtít. Tak to prostě je. Já si prostě pod pojmem svobodné cestování představuju to, ž ekdyž se dnes rozhodnu, že chci letět na druhý konec světa, tak v tom ze strany mé země není problém a záleží jen na mých postředcích...

jasně že jo - museli přece národu ukázat, jak prohnilé to tam je Stále si stojím za svým, kdyby to tu bylo tak skvělé, tak by stát nebránil svým občanům v cestách za hranice, neb by zjistili, jak skvěle se maí přece