Život na mateřské dovolené

A co si najít nějakou studentku na hlídání? Třeba jen na 3 hodinky týdně, když jí dáte stovku na hodinu, tak by to mohlo jít, ne? Ty by sis mezitím někam zašla, třeba s kamarádkama na kafčo, s manželem do kina....

Jinak to, co popisuješ, je docela častý jev No a co třeba chodit alespoň na společné procházky s kočárkem a manželem? To by nechtěl? A co mu ho dát občas pohlídat a vyrazit sama někam? Prostě ho nějak víc zapojit Je to i jeho dítě

Reaguji na Tinkalinka:
U nás to bylo podobné, ale čím je malá větší, tak si to tatínek více užívá a já mám více volna pro sebe. Holt jim déle trvá zvyknout si na změny....

Reaguji na Tinkalinka:
Někteří muži mají přirozený ostych a bojí se, že by dítěti mohli nechtěně ublížit.Navíc si třeba i hraní užívají až když už můžou být s dětmi "parťáci".

Rouhání to není, osobně jsem z MD utekla zpátky do práce, bo to doma bylo šílené, hodně kamarádek to tak má, že ač dítě mají sebevíc rády, potřebují prostor pro sebe, potřebují si normálně pokecat o čemkoliv, než jen hamat, papat, spinkat, paci paci, . . . a bohužel ten chlap jim taky moc velkou oporou v hlídání není - ono to ty chlapy bere asi až tehdy, když dítě začne mluvit, chodit a jak oni praví - je s ním sranda

Reaguji na matadi:
souhlas

Co takhle převést některé úkoly na manžela? Mám roční holčičku, a idkyž manžel chodí do práce, alespoň jednou týdně ho vyženu s malou na procházku, já si tak můžu uklidit, oholit si nohy, udělat si masku, zapálit si u kafe na balkóně. Taky tak jednou za 14 dní jdu na vínko s kámoškama. Manžela nechám ať malou vykoupe, nakrmí, převleče do pyžámka a uspí.Vrátím se kolem jedenácté (o víkendu i dost po půlnoci), vstáváni je horší, ale jsem odpočatá mnohem víc, protože jsem rozebírala normální témata s dospělíma.I ten chlap vidí, že máš mimo rodinný život i svůj vlastní. Tak se nedej a někam vyraz a nech manžela hlídat, protože jste rodiče přece oba dva. A mateřská je dřina, jako každá jiná práce.

Jak to tady čtu tak si musím taťku hýčkat, protože s malou po práci tráví spoustu času. A dobrovolně. Babičku máme 10 minut chůze a prdí na nás, nikdy nám malou nepohlídá aby jsme mohli třeba na véču. Cizímu (nějaké paní na hlídání) bych dítě, pokud bych nemusela, nesvěřila. Tinkalinku chápu, někdy je to fakt únavné, ale chce to vydržet. Až se malému přehoupne rok, uvidíš že to bude lepší, už s ním bude legrace a i manžel se rád víc zapojí. Zkus si najít kamarádky na mateřské, nebo choď do mateřského centra, zkrátka zkus si to nějak zpestřit. Myslela jsem si že mě tyhle pipipárty minou, ale pak jsem za ně byla vděčná.