Ženy, které nechtějí mít děti

Já myslím, že to nikomu nevadí.Spíš je lidé považují za divné, litují je a mají o čem drbat - proč asi nemá děti, nemůže nebo nechce, nebo ten její nechce s ní atd....Já tedy ne, je mi to jedno...Ve skrytu duše si myslím, že o hodně přicházejí, ale pochopit je dokážu...

Každopádně třeba můj chlap, ačkoliv je dost tolerantní, tak si o ženách, které nechtějí mít děti, myslí, že jsou hódně divné. A není zdaleka jediný, takže si myslím, že to spíš pochopí žena, protože ví, jak se jí s dětmi život změnil a taky že plodný čas je omezený a musíme se rozhodnout relativně rychle, v tom věku, kdy se často buduje kariéra atd...Chlap tohle většinou nepochopí a každá bezdětná žena po 40tce je pro něj divná...

Reaguji na martinam:
Znám pár bezdětných chlapů a je jim 35-45 a snad ani nechtěj vědět jejich názor na děti
Oni si prostě užívají života,sem tam se dají dohromady s nějakou matkou samoživitelkou a pak jsou zase vyléčení tak,že děti vidět nechtějí ani z rychlíku.
Celkem věřím,že nikdy vlastní děti mít nebudou neb jejich hláška je,děti stojí peníze a brzdí rozlet.

U mě jsou pocity smíšené,jelikož znám pár holek co mají děti a doslova s nima mají peklo a hodně těžký život...těžko říct zda o něco přicházejí,když děti nechtějí,třeba ano,třeba ne.

Vidíš a já mám kolem hodně chlapů,co děti nechtěji a chápou že je žena nechce taky.A dokonce takové ženy hledají a o dítěti nechtějí ani slyšet
Dokonce neznám nikoho,krom těch nej.. matek rokukdo by na bezdětné ženy koukal blbě,ale asi se prostě mezi takovýma lidma pohybuji.

A kolik jim je let? Já se pohybuju ve velmi různorodé společnosti, ale bezdětných mužů po 50tce opravdu moc neznám A je to tím, že jim prostě moc není (neříkám, že nejsou vůbec)....Zato třicátníků, kteří tvrdí, že děti nechtějí je dost a dost..Jenomže oni se v 45ceti uvědomí, že dítě chtějí nebo je sbalí mladá holka, která ho chce - a tak si ho udělají s krásnou 25cítkou...A nakonec budou říkat, jak je to skvělé a do 50tky stihnou další dvě děti...

Tak já si nemyslím, že na ně lidi koukají blbě, jen je to prostě jiné. Hlavně po určité věkové hranici - u ženy cca 40 let. U mladších je to něco jiného, ty svůj názor třeba ještě změní.

Já chápu rozhodnutí nemít děti, každý má právo žít svůj život podle sebe a věřím, že to může být i fajn být celý život bez závazků, ale trochu někdy nepobírám tu snahu z toho udělat "běžnou věc" a žádat po ostatních pochopení (ačkoliv já sama to z již uvedených důvodů chápu).... Není to běžné a asi nikdy nebude, většina lidí má děti a mít je bude. Stejně jako chlapy - prostě většina děti chce a když ne teď, tak bude chtít....Kromě Goerge Cloonyho

Tak jelikož dítě mám a také jsem ho dlouho nechtěla, tak si myslím, že ano Ale protože je všechno relativní, tak když někdo nepozná, jaký je to mít vlastní dítě, tak může žít velmi spokojený život. Ale zhodnotit vlastní rozhodnutí objektivně lze až ve stáří, kdy většina lidí říká, že děti jsou to nejlepší, co je v životě potkalo a hodně z bezdětných zase litují, že děti neměly. Toť zkušenosti předchozích generací, takže věřím tomu, že tak to i často je. Ale přeji všem bezdětným ženám, aby toho rozhodnutí nelitovaly a byly spokojené, protože pak je to v pořádku...

Myslím že nejde o pochopení, ale o to, aby to lidé prostě akceptovali a neotravovali... což velmi dobře chápu, protože třeba já jsem nikdy nechodila do hospody, což je u české studentky dooost podivné. A vlastně mě to donutilo odstěhovat se z kolejí, protože mi spolužáci prostě nedali pokoj, a měli pocit že mi pomáhají, když mě "vytáhnou" od knížky nebo od počítače a půjdu s nimi do hospody.

Co naopak nechápu je proč se někdo na plány ohledně dětí vůbec vyptává. Protože ten tázaný děti buďto zatím nechce, nebo je ani mít nemůže, a obojí mi přijde jako příliš soukromá věc, než abych se to na to ptala. Připadala bych si jako moje babička, která se mě při pohřbech a svatbách přes celý stůl halasně ptala jestli už mám menstruaci
I když pravda je, že v tomhle mě ovlivnila moje máma, které se jednou stala taková nemilá příhoda. Opakovaně se ptala sousedky, která měla jedno dítě (stejně staré jako já) kdy už teda konečně bude mít druhé dítě, a sousedka se vždycky hloupě vymlouvala. Nakonec máma zjistila, že to dítě je adoptované a paní vlastní děti mít nemůže, tak se z toho pak necítila dobře, že jí trápila takovými dotazy.
Ale v dnešní době je to asi normální... po maturitě jsem šla na brigádu do kavárny, byla tam se mnou ještě jedna servírka, znaly jsme se asi půl hodiny a ona se mě zeptala v kolika letech jsem přišla o panenství

Já znám docela dost bezdětných lidí, ale netuším jestli děti vůbec nechtějí, nebo jen příliš dlouho odkládali, nebo vůbec zdravotně nemohli, nebo jestli se rozhodli děti nemít z pragmatických důvodů (finance, kariéra)... lhala bych, kdybych řekla že mě to nezajímá, ale prostě takovou věc nebudu vyzvídat.

S tím souhlasím a to samozřejmě chápu. Já se na podobné věci taky nikdy neptám, sama si moc dobře pamatuji, jak se mě na to ptaly naši, tchýně, švagr atd. a jak to bylo nepříjemné, protože já děti ještě nechtěla, ale ostatní měli evidentně pocit, že už v 23 letech na ně budu brzy stará

A když někdo děti mít nemůže nebo chodí na IVF a oni se ho ptají proč ještě nemají mimčo... To musí být hrozné, už proto bych si netroufla se někoho zeptat.

Můžu potvrdit, vrátila se mi těžká nemoc, děti prostě TEĎ rozhodně mít nemůžu, v budoucnu snad a tyhle dotazy mě hrozně trápěj, vždycky mám co dělat, abych se nerozbulela, protože dítě bych hrozně chtěla a nejde to Každý je chytrý jak rádio Jerevan, povznést se nad ty lidi nebo jim dát pěstí, kdyby byli už moc otravný

Reaguji na Ellenuschka:
Když to není možné teď, příjde to později. Mám doma vysokoškoláka a předškoláka, otěhotněla jsem přirozenou cestou. První plánované, druhé zázrak. Věci přicházejí v okamžiku, kdy to nejméně očekáváme.
Proč se vlastně říká rádio Jerevan, to je hlavní město Arménie?....tedy doufám, jdu si to hned ověřit.

jo jo, Arménie.
http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1dio_Jerevan

Ufff...zeměpis, není moji silnou stránkou.

Reaguji na Ellenuschka: No, je to hrozné, jak se lidi pletou do věcí, do kterých jim nic není Takovéto otázky nikdy nepochopím

jo, chápu diskuzi, když už dojde k výměně názorů - ano nebo ne. Ale když mi někdo začne hustit, že bych si měla pořídit dítě, když už je mi přes 30 a že je to super a proč nechci (aniž bych se na cokoliv ptala, tohle dělají takový ty "poloznámý"), tak je to radost říct - dítě chci, ale tak nějak jsem si pořídila rakovinu prsu. Né, já to neříkám těm lidem, to nechci, aby se to vědělo navenek, kroutim se jak had, ale vnitřně mě to trápí,

právě proto si vážím toho, že já jsem ta šťastná výjimka.
Každopádně u nás je to tak, že kdybych otěhotněla (HA neberu), tak si mimčo necháme. Ale vhodnější by bylo ještě chvíli vydržet, protože tady je to s mateřskou tak, že ji platí zaměstnavatel a u současného si nejsem tak jistá, jestli by byl vstřícný... A nejen proto plánuji změnu práce, kvůli tomu taky ještě něco navíc studuji a celkově s tím počítám... težko se to vysvětluje... jsem prostě tak nějak těsně před vysněným cílem a do toho si dítě fakt pořídit nechci (při mé práci bych kvůli rizikům rozhodně nemohla pracovat do vysokého těhotenství, takže by mne to zavřelo na x měsíců doma...).
Mám tedy přítele, který by šel na "mateřskou" místo mne - nabízí se a moc by ho to bavilo - ale já si myslím, že když už bych měla mimčo, tak bych si ho chtěla užít... proto si to plánuji na vhodnější dobu.

Jinak k tomu, jak je to rozhodnutí nemít děti nezvratné - znám už dva páry, kteří se nakonec rozhodli k adopci (ano, jsou tam rizika, ale to jsou i u vlastních dětí) a jsou moc šťastní.

ale když to tak někdo cítí, co už...
Buď z toho vyrostou nebo ne. Rozhodně to není na facku. To i ony mohou psát že na facku jsou nevychované děti v mhd apod.... prostě takovéhle hlášky, že je něco na facku, zavání netolerancí.