Žena v domácnosti

Tím, ale v žádném případě nechci říct, že Tywee nesmí zůstat doma
Jen, že je potřeba brát v úvahu určitá rizika - když je někdo doma třeba 10 let a pak musí začít pracovat, žádný zaměstnavatel z něj na větvi nebude (dělala jsem HR managera a přiznávám, že takového člověka bych asi vzala jen na uklízečku nebo nějakou nižší lehce nahraditelnou pozici)

jataky

Mě přijde, že prostě práce ženský v domácnosti není dostatečně ohodnocena,ale to spíš ze strany některých chlapů. Jak říká moje maminka, ženska dojde z práce a jde do další. škoda, že nemůžeme být placeni za to, co děláme pro ´ty naše chlapáky. Někteří to mají jako samosřejmost, bohužel.

jinak diky,ale dneska opět z práce mi přisla odpověd, že nej bude na dohodu. Až ukončím neschopenku, tak si vyberu zbytek dovči a pak adije. Pry jim bude líto, že odejdu. S mou prací byli spokojeni,ale řeknou ti to až na poslední chvíli.

Holky, tak si představe, že dneska mě bolest uchu dohnala k ušnímu a mám zanět ještě sluchovodu. To je snad smůla.

Ono je to dáno dle mého názoru přístupem žen, jednak těch, které svou práci podceňují a nejsou doma řádně za ni ceněny (v jakékoliv podobě, nemyslím peníze), popř. se nechají doma přetěžovat, resp. nezapřáhnou muže a děti.

Na druhé straně také přístupem těch žen, které z práce doma dělají "poslání nejsvětější". Faktem je, že když si najmeš hospodyni v rozsahu, v jakém ji potřebuje singl žijící muž (úklid, prádlo), tak se vejdeš do pár tisíc měsíčně. Nehledě na to, že spousta žen v domácnosti má navíc hospodyň a/nebo chůvu, takže jejich přínos je "management lidí, co doma pracují za manželovy prachy" - a to chápu, že některé chlapy prostě štve.

Argument o vytváření tepla domova neberu , on ho totiž ne každý potřebuje...

Miinka
Kamarádka nebyli manželé ? Pokud dům pořídili během maželství, tak je absolutně jedno na koho je napsaný / pokud nemají rozdělený majetek / -spadá do majetku obou a ona měla nárok na vyplacení.
I když jsem pracovala a i teď když jsem s dětičkama, tak jsem si ukládala stranou, vždy jsem myslela na zadní vrátka. Když jsou děti tak jsou pro mě priorita. Je mi velmi líto dětí, které denně vídám bloumat bezcílně po sídlišti. Nikdo se o ně nestará , nemá zájem. Dnes lidé pro samou seberealizaci zapomínají na vlastní děti. Pokud bych se chtěla věnovat kariéře, tak bych velmi zvažovala zda si děti pořídit nebo ne. Nechci chodit večer domů děti jen ukládat. U nás ve školce některé rodiče ani neznám, chodí pouze babičky . Co kroužky, co čas strávený s dětmi. No, prostě každý to máme nastavené jinak. Já teď čas věnuji dětem a rodině a potom půjdu s klidem pracovat.

A k té práci : i když je člověk doma třeba těch 10 let, jak můžeš dle toho hodnotit co umí ?
Já , i když jsem doma, se neustále vzdělávám, mám za sebou dlouhou praxi... To že je člověk doma přece neznamená, že sedí s nohama na stole u televize. No, teď už chápu proč hodně žen po mateřské nemůže najít práci, když narazí na takvé lidi s předsudky jako ty.

Píďalka

V době, kdy dům kupoval, spolu jen žili.

Nemluvím o matkách, které jsou s dětmi doma. Ačkoli přiznávám, že českou 4-letou RD neuznávám a vůbec jí nefandím. Mluvím o tom, když se někdo prostě rozhodne zůstat doma jen tak.
Je o tom docela zajímavá studie z UK (na fakultu si bohužel nevzpomenu), je z roku 2002 nebo 2003. Poukazuje na důvody, proč lidé přestanou pracovat a zůstanou doma, hodně často vyšlo najevo, že takoví lidé nejsou schopni vycházet z ostatními, neradi pracují (v práci si to povinně odsedí ) apod.
Dále tam byli uvedeny i další logické věci - viz změna životního stylu (lidé si odvyknou pravidelnému režimu, jsou zvyklí si sami organizovat svůj čas podle sebe, což ve většině profesí nejde, jsou častěji unavenější a frustrovanější, hůře vycházejí se svým okolím, často dávají brzo výpověď a v práci nevydrží, proto se doporučují nižší pozice, které jsou snadno nahraditelné a nevisí na nich taková zodpovědnost a samozřejmě i náklady na zaškolení). To nejsou předsudky, ale realita.
Dost problémů je i s jazyky. Žádný jazykový kurz nenahradí každodenní bezprostřední komunikaci v cizím jazyce.
A pokud jde o kvalifikaci - když něco neděláš, pozapomeneš to nebo to úplně zapomeneš.

Pokud nejsi uklízečka nebo prodavačka za kasou, tak během těch 10 let je praxe úplně někde jinde.. a i když se doma "neustále vzděláváš" není to těch cca 40 hodin standardního pracovního týdne jako ostatní. Mimochodem já kdybych byla 10 let doma, tak mi praxe úplně uteče.. a stejně tak třeba lékařce, úřednici, zdravotní sestře, ale i kuchařce v lepší restauraci, architektce, prostě každému, jehož profese je trochu "živá" a vyvíjí se.

Miinka
Přesně tak..

ano, můj manžel si mě taky váží i proto, že se na mě může spolehnout, a ví, že nezneužívám tu absolutní volnost.

- to je smutné, já naštěstí ne

to je směšné, ne každý, kdo není schopen vycházet s ostatníma si může dovolit být doma, naopak, spousta chodí rádo do práce kvůli kolektivu, když je pak špatný, tak je to horší a může třeba změnit zaměstnání, ale zůstat kvůli tomu doma?

Nezlob se na mě, ale každý potřebuje teplo domova,pro mě je to ta nejdůležitější věc, tam, kde není, to potom může vést k těm rozchodům. Pokud ve tvém okolí ženy neberou "teplo domova" vážně, pak se nedivím, že potkáváš samé odkopnuté a opuštěné

jataky
No vidíš, mám známou lékařku, která byla skoro šest let doma s dětmi a v pohodě se vrátila do pracovního procesu. Závisí v jakém oboru se člověk pohyboval, já když jsem po ukončení rodičáku / cca po 7 letech / šla řešit do práce, že nenastoupím, tak byli velmi zklamaní a přemlouvali mě abych okamžitě nastoupila, že mé znalosti a schopnosti potřebují. Absolutně nikdo neřešil, jak dlouho jsem byla doma. Taky proč, v dnešní době internetu.
Mám několik kamarádek v zahraničí - jen tiše nám závidí naši rodičovskou dovolenou. Ty děti nemáš, že ?

A k tomu teplu domova. Pro mě a moje blízké je to důležité. My si chceme život užívat v pohodě bez honičky. Zkuste se podívat kolem sebe kolik lidí je neustále vystresovaných, jsou nervozní, naštvaní, všichni se pořád za něčím honí, je to děs. Nechci, aby mé děti žily pod neustálým časovým tlakem a za dozoru babiček. Je to prostě moje volba.

Alca

Ano manžel je spokojený. Když přijde domů má doma pohodu, žádnou vystresovanou ženu, která právě doběhla z práce a snaží se dohnat domácnost a děti.

Ano, psala jsem, že je to moje volba. Každému opravdu vyhovuje něco jiného. Já jsem před dětmi pracovala 10h denně a teď si to prostě užívám. Až děti povyrostou půjdu do práce. Ani teď nesedím doma, mám své koníče, vzdělávám se, pracuji na zahradě a především se věnuji dětem..

To že je to pro tebe nejdůležitější neznamená, že teplo domova potřebuje každý. Stačí se podívat na současnou generaci singl lidí. Jinak tvé tvrzení, že každý potřebuje teplo domova vyvracuje má existence a existence mé drahé polovičky.

Když jsem psala ten příspěvek, byla poznámka o teple domova určena jako "tečka" k odstavci o ženách, co doma dělají jen management zahradníkovi a hospodyni.

Jinak ty opuštěné, o nichž hovořím jsou typicky: 45 let, 2 odrostlé děti (na VŠ), o manžela pečovaly cca dvě desítky let a dělaly to teplo domova, jedné dokonce manžel výslovně zakázal chodit do práce - chtěl ji mít doma na to "teplo". Následuje shodný scénář: on ji opustí, něco ze společného jí upustí (většinou díky absenci příjmu žena neutáhne dům, takže se nechá vyplatit) a ona je 1) bezprizorní 2) bude bez důchodu. A o tom mluvím.
Dlužno dodat, že těmi ženami se neobklopuji, ale jsem s nimi ve styku pracovně. Mají společnou otázku: Já jsem mu dělala teplo domova, proč mě opustil?

Miinka: pořád mi vrtá hlavou ta tvoje kamarádka. Myslím, že existuje nějaká vyživovací povinnost mezi manžely? A nemá na to nárok?

Jsou dva druhy vyživovací povinnosti mezi exmanžely.. Jednu si troufnu vyloučit (ztráta schopnosti živit se sama), druhá by mohla připadat v úvahu. O výživné rozvedené manželky by musela požádat soud, který ho přizná jen za určitých okolností.

kate

On podniká a jasně jí řekl, že bude vykazovat ztrátu nebo podnik převede na matku, aby nedostala ani Kč.