Přítel si našel dobrou práci, kdy nás uživí sám. Nabídl mi tedy, že bych mohla zůstat doma a nenervovat se v práci - ta moje je dost stresujicí.
Každopádně bych se ráda optala, pokud tady je někdo takový, jaký to je být doma, co děláte, jak se zabavíte,...? A další rady,než se rozhodnu.
Vím, že bych si hradila zdravotní pojištění, socialní je dobrovolné. Mimoto si už nejaký ten pátek hradim životní, penzijní pojištění a přes banku si odkládám nějaký peníz, takže toto bych měla na důchod.
Dále by mě zajímalo, jak by to bylo, když bych byla žena v domácností a příšlo by děcko, zda mám nárok na mateřskou, či ne?
Jinak přítel má práci v zahraničí, kdy je čtvrt roku v Angole a poté měsíc doma. Máme doma dost zvířátek , o který se starám sama, když je pryč. Zatím jsme bez dětí.
Abych to tedy shrnula na závěr - jaké jsou klady a protiklady, když žena odejde ze zaměstnání a stane se ženou v domácnosti. Děkuji za příspěvky a rady
Nevím jestli by mě to bavilo pořád, alespoň částečný úvazek bych si našla,nějakou dobrovolnickou práci atp. Nebo nechceš jít něco studovat? To se vždy bude hodit
Nebo si najít práci co by tě bavila a byla by jsi v klidu třeba i za méně peněz-jen tak pro radost
lentilkah
Teď jsem doma měsíc se zády a docela mě to baví Kdyby to šlo, tak bych i v tý práci, kde jsem teď zůstala na častečný,ale je to tam problém, že většinou to umožní jen studujícím.
Určitě bych si časem ráda zlepšila AJ, takže nějaký ten kurz ano, jen nevím jestli hledat jinou práci na častečný.
Jsem zvyklá na práci, která přijde mě - čekám na zavoláni klienta, co potřebuje pomoci. Takže dělat někde v kanclu s papíry mě spíš ubíji, zkoušela jsem to jednou a prostě mě to nebavilo. Práci s lidmy na tel jsem vyzkoušela u třech firem a to mě baví, jenže s lidma, jak se ví, je práce ta nejvíc vyčerpávající. Co mám volno, tak spíš dny prospím, abych byla zase ok do dalších bojů.
Vím, že by mě ta práce chyběla,ale zase být věčně ve stresu, nervní,... To se mi moc nechce.
Zatím tedy o odchodu uvažuji a rozmyšlím, co by bylo pro mě nej.
Ahoj, tak nás s přítelem potkalo to samé. Já měla v práci stresy a on vydělává dost, aby nás v klidu uživil, tak mi také nabídl, ať jsem doma. Tak klady tu jsou určitě. Máš více času na sebe, na své kamarády, na koníčky. Je pravda, že to po čase omrzí a občas mám tendenci si hledat brigádu, jen tak pro spestření, ale místo toho, jsem se rozhodla studovat. Ber to tak, že práci si můžeš najít vždycky, obráceně se to stává velmi vyjímečně. Myslím tím tu možnost, být doma. Mateřskou nepočítám.
luccy1
Problém je něco najít na častečný - má praxe je právě u as. služeb pro motoristy. S jazyky na tom nejsem vubec dobre, takze tak jedine chodit na nějaký kurz.
U nás ve firmě se docela lidí bojí propouštění, jelikož se přišlo o dva kontrakty, který firmě přinášeli peníze.
Jsem i docela ten typ člověka, co spíš je raději sám.
Karlito
Díky za příspěvěk. A co studuješ? Já jsem od školy skoro 8 let a vůbec jsem nepracovala v tom, co jsem studovala, takže si nepamatuji nic.
Bavil by mě asi fakt ten jazyk, buď AJ, či NJ. NJ jsem statečně zapoměla, protože tady v práci je povinná AJ, takže jsem mezi dvěma břehy, že NJ zapominám a AJ mi do hlavy neleze tak, abych byla schopná s někým mluvit. Navíc chození do kurzů, starost o domácnost, zviřata, do práce e ještě se učit - to mi nějak nejde. Obdivuji ty, co to při zaměstnaní dokažou tak, že ještě udělaji nějakou zkoušku.Mě to při práci do hlavy nelezlo a to jsem měla už 3 kurzy AJ.
Teď teprve půjdu do prváku na VŠKV sociálně právní činnost. Já jsem studovala při zaměstnání a celkem to šlo. Dělala jsem si dálkově maturitu. Přes léto jsem se zaměřila na angličtinu a teď bude zase škola. Je pravda, že jsem v zaměstnaneckém poměru, protože přítel je jak podnikatel, tak i zaměstnanec, takže pracuji u něj. Ale jsem doma a té práce moc není, takže denně tak 2-3 hodiny. Někdy ani to ne. A s tím spaním. Ze začátku jsem taky skoro pořád spala. Vstávala jsem dlouho a občas si lehla i přes den, protože jsem si přišla hodně unavená, ale ono to taky brzy přejde. Vstávám teď kolem půl sedmé a hned jdu něco dělat.
tyweee
No já mám trochu jiný názor - rozhodně bych se úplně práce nevzdávala. Ano zní to lákavě - nemusíš pracovat, já tě uživím. Jenže jak se říká ,,kdo platí, ten poroučí" a taky ,,kdo má peníze, má taky moc". Samozřejmě neznám tebe ani tvého přítele, ale nikdy nevíš co se může stát. Jak řekla myslím I. Trumphová (nevím jestli jsem to napsala správně) ,, Měj svoje prachy a všechny křivdy si piš". Rozhodně bych si na tvém místě nechlala alespoň částečnou nezávislost - zítřek pojištěný nemáš.
Ale ber to prosím jako můj osobní názor podložený dost negativními zkušenostmi.
Karlito
Furt se bojim, že když odejdu, tak se mi bude stýskat,ale přitom není tak nějak přímo po čem, jelikož je to opravdu zátěž, když máš na telefonu člověka, který má třeba po dopravní nehodě. Přítel je v Africe a slyšíme se jednou týdně po telefonu.
Osobně bych na školu asi už neměla - nejen lenost,ale hlavně to, že si ze školy už nic nepamatuju.
Zkusím zjistit, jak je to s částečným úvazkem.
Je fakt, že bych si mohla najít něco, co by mě bavilo ještě víc,ale v době krize asi takové práce moc nebude. Bavilo by mě dělat ze zvířaty.
Je pravda, že mi to ze začátku trošku vadilo, ale ne z důvodu, že by přítel měl tendence se chovat, jak popisuješ, právě naopak. Spíš to byl můj osobní pocit, protože jsem byla zvyklá si na všechno vydělat a vše si kupovat sama, ale jak už jsem psala, zaměstnaná jsem a nějakou menší výplatu mám. Funguje to tak už dva roky a zatím nebyl žádný větší problém.
Ify
Každá názor je dobrý názor Přítel tedy nemá svůj účet a vše jde ke mě, nemá ani přístup k mému účtu,ale to bylo jeho rozhodnutí.
Ten částečný bych chtěla zkusit, jestli tedy na to vůbec v práci přistoupí.
Záleží, jak si v práci spokojená. Já tam měla kromě stresu i jiné problémy, tak mi to nedalo zase až takovou práci se rozhodnout, ale to si musíš zvážit sama. A když nemusíš chvátat, tak si myslím, že nějakou práci na částečný úvazek, která by tě bavila najdeš.
tkanicka
To budu mít i tak, když budem mít rodinu, kterou bysme chtěli.
Na druhou stranu jsem ráda za příspěvky, protože plno věci si sama neuvědomím a než udělat chybu, že bouchnu dveřmi, tak raději vše prodiskutuji
Karlito
Tam jde hlavně o ten stres a taky, že sice jsem tam na telefonu nejdýl ze všech, co tam jdou nyní,ale nedělám noční, kvůli tlaku a taky ta AJ, takže mám furt pocit, že jestli se budou snižovat stavy, tak jsem takový menší adept. Taky jsem často marod. Teď s ploténkou, taky jsem měla psychické problémy, který měli náznak syndromu vyhoření.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.