Žena v domácnosti

ta by nás sepsula, panečku

A nejvíc bodů bych ztratila za plány, které mám se svým přítelem na víkend, až se uvidíme po
dlouhých 14 dnech, na to už dojel její bývalý .

Natýska, a co koťátko, už se mu očička lepší?

Omlázko by mělo být zakázané stojí mě tolik času a peněz.

Tak....... dočetla jsem diskuzi až sem a přidám se se svým názorem. Jsem pracující matka a manželka bydlící s rodinou v domečku. Pracuji v kanclu 8 hodin denně, víkendy volné. Musím říct, že taková pohoda, jaká byla u nás, když jsem byla na MD už není. Do práce jsem nastoupila po 3 letech mateřské, zrovínka když jsem se rozhodla, že si MD prodloužím na 4 rok. Naskytla se dobrá pracovní příležitost a já po ní skočila. Manžel s tím docela nesouhlasil, líbilo se mu, když jsem byla doma a on nemusel po příchodu z práce nic dělat.Chtěl, abych zůstala doma, že náš uživí a že těch mých pár tisíc nás nevytrhne. Vzhledem k tomu, že platíme hypotéku na domek, do práce jsem šla. Docela jsme se kvůli tomu ze začátku hádali, protože se manželovi nechtělo vzdát se pohodlíčka na které byl zvyklý. Navíc pracuje hodně, chodí domů až večer a vážně se mu nechce nic dělat, jen se svalit do postele. Nevím proč ale něco mně i přes rozepře a hádky nutilo do práce chodit a vím, že moje podvědomí mně nikdy nezklamalo. Ani tentokrát ne. Nedlouho poté měl manžel úraz a dlouhodobou PN. Najednou se mých pár tisícovek náramně hodilo do rodinného rozpočtu! Je ale pravda, že jsem uhoněná, utahaná, po příchodu z práce nastupuji "druhou směnu", co nestihnu, dodělávám o víkendu a je ta moje uhoněnost znát i v chuti na sex. Padnu do postele a nevím o světě. Manžel chodí domů až večer, takže mi s ničím nepomůže. Ale to je na jinou diskuzi.
Ale hlavně jsem chtěla říct - ať doma nebo v práci:dle mého názoru slečny žijící samostatně nebo jen s přítelem nemohou hodnotit ani pochopit situaci těch, které už mají děti, neb samy nevědí co a o čem to je. Znám situaci kdy jsem žila sama, pak s přítelem a je to opravdu hodně jiné než když přijdou děti! Takové to: "jsme dva, žijeme spolu, pracujeme oba a domácnost máme 50:50" je úplně něco jiného, je to zkrátka nesrovnatelné.
Sice uhoněná, ale mám jakous takous jistotu zadních vrátek a závidím těm ženám, které jsou doma, mají čas na rodinu a koníčky (to já nemám - co je to koníčky?).
Hihi a pak se v tom vyznejte

Laky
Taky nežehlím. Pečlivě věším a po uschnutí HNED skládám.

Já jsem si to tak řekla, nebo alespoň to tak cítím. Pro mně je jistota "zadních vrátek" zásadnější než zůstat doma. Nevím, jestli bych po takové zkušenosti dovela zůstat v klidu doma. Říkám to teď, když vše zvládám. Pokud bych nezvládala, nebo mně práce frustrovala, hodně bych přemýšlela, to ano. Někdo pracuje kvůli seberaalizaci, někdo kvůli peněz, někdo aby se nenudil, to je každého věc.
Do práce chodím a pracuji pro svůj vnitřní klid, jakkoliv to zní divně.

Tohle mě přesně napadlo, když jsem to četla. Dřív jsem si taky nemohla dovolit být doma, ale najednou se to schumelilo tak, že manža má víc kaček a dolní prostory v baráčku pronajímáme. Nikde ale není napsané, že to tak musí být napořát a tak jsem vděčná za každý den.

Já tomu rozumím. Já dřív byla zvyklá pracovat, tak tohle naprosto chápu

My zateplovali barák a nic moc. Potom jsme položili na půdu skelnou vatu a nekecám, teplota v bytě se nám zvedla o 3-4 stupně.

Romísek
No vidíš, my zateplili a v létě teplota klesla, protože se prostě nevyhřeje, ale v zimě je teploučko, to jo. Teď už jsou studené noci a když nám to tu přes den nevyhřeje sluníčko tak je večer zima.
LHL
dala jsi přednost práci a vyplatilo se ti to. Já dala přednost domácnosti a doufám a moc si přeji, aby nás něco takového jako tebe nepotkalo. Pak bych samozřejmě musela máknout a úplně změnit život. Proto si vážím každé chvíle, kterou prožíváme zdraví a silní. A kéž to tak je i nadále

Ano, zmiňovala, že to chtěl dělat pořád.

Taky nežehlím, nestíhám. Prostě pověsím a sbírám a skládám. Žehlím jen vyjímečně a věci, co se vyžehlit musí a to je opravdu málokdy.

Mikyska
V barák, ve kterém jsme vyrostla, tak je jako váš studený, on je tedy kamený z časti. Je asi 200 let starý.
Jo a mi mu říkali mauzoleum - táta pracoval v kamenoprůmyslu a domů nosil mramor.
Taky jsme mu s láskou říkali, že je to legosystém. Když táta přistavoval, tak to slepoval fakt ze všeho možnýho

To sice ano, ale právě proto jsem chtěla názory těch, co nejsou doma s dětma - buď je mají dostatečně velké, či ještě ne.

ALL: dneska jsem poslala asi 20 odtahovým službám, s kterýma si tykám, či sem talk jsme hodili řeč, že tedy končím a že bude rozlučka, tak ať dojdou. Což u někteých nepředpokládám, třeba z Popradu, či Nitry ale smutno je. Však ta možnost se vrátit existuje a jsem ráda, že jsem neudělala nějaký zlý počin, jako jsem odešla z první práce. Rozdil je tedy v 6 letech

Prosím zakládejte si konkrétnější témata, toto je již velmi rozsáhlé a poněkud rozplizlé.