Žena v domácnosti

jataky
Hypo máme,ale bude zaplacené. Přítel nyní prodal chalupu a byt, který dostal ve vyrovnání se svou ex po 11 letech. Takže v řijnu, co se vrací, tak mu přijdou peníze. Oboje je na SK.Jinak na ten barák, který je na hypo, tak čekámě, jelikož je do barák, který byl zabaven v exekuci bankou.
Všechny dluhy právě budou do konce roku vymazány, proto chci odcházet až po zaplacení.
Přítel právě bere teď tolik, kolik jsme předtím vydělali oba, proto si dovolím být na neschopence se zády už tři týdny. Jinak bych to neriskovala a do práce se i doplazím.

jataky
Ahojky, právě že dotaz byl na mateřskou, ale pokud bude těch 270 dní doma, nebude mít nárok, zato na rodičovskou by měla mít nárok už od narození dítěte. Ovšem přijdou volby a kdo ví, co hoši vymyslí, takže až bude tyweee čekat, může to být všechno jinak.

Tak v tom asi nebudeš sama
Nemyslím to tak, že máš zůstat kde jsi, abys nebyla sama, spíše si jen představuji, že bych byla doma, závislá na partnerovi, při tom nevyhledávat společnost... Pracovat se dá i jinde, spíš mi přijde, že teď můžeš mít ten luxus odejít z práce, která Tě vyčerpává a trpělivě hledat nebo si vytvářet pracovní příležitost (třeba něco založit, napsat projekt, počkat si na příp. peníze..), bez tlaku vzít cokoli jen pro finanční zajištění. To je jiné "bytí doma", než se stát ženou v domácnosti - jako plán, víš, jak to myslím?

To je taky pravda. V ČR člověk nikdy neví, co bude druhý den.
Chci mít aspoň takový info, abych se pak nedivila a nebouchala se do čela, co jsem to udělalal.

Vločka
Jojo, vím co myslíš. Jen mi mrzí, že mě tahla práce baví a drív ani nevyčerpávala,ale hodně dělá vedení a každou chvíli se měnici kolegové, takže práce by šla zvládnout, kdyby byl fajn kolektiv. Což už neni jako dřív.
Na druhou stranu mám ze sebe strach, že jsem někdy až moc líná, pohodlná, že bych uměla žit jen s minimem lidí, možná by to bylo jako teď, že se starám o zvířata, sem tam dojde kamarádka a pak jsem na netu. Přítel zavolá jednou za týden, kdy si řeknem, jak se milujem a potřebujem se. Pak je mi celý den po něm smutno a další den jedu a těším se na další týden. Ve všední den si volám s mámou.
Možná bych ale mohla využít to, co jsem nevyužila, když jsem chodila do práce a byla jen na neschopence = denní stacionář a dát si do pohody sebevědomí. To je základ třeba pro další práci a vůbec život. Tedy dle mě.

práávě, to není ani lenost, ale strašně rychle si zvykneš a až to jednou přestane vyhovovat, může člověk zjistit, že jsou pryč pracovní i osobní vazby a aby začínal od nuly..

To zní absolutně rozumně a přesvědčeně a vůbec

Vločka
On takový stacionář trvá 3/4 roku a když jsem tam měla jít, co jsem byla doma, tak bych doma byla víc jak rok - předtím jsem měla pobyt v léčebne - a po roce neschopenky se řeší invalidní důchod, čehož jsem se chtěla vyhnout, a proto jsem vše stornovala a vrátila jsem se do práce jen s AD. Rok na to, podzim, sychravo a opět jsem s psychikou byla někde.

Takže nyní uvažuji takto, že pokud nepůjde třeba ten polovičák, tak se vrhnu do tohohle.

Já jsem skončila v práci,protože přítel bydlel daleko a chtěla jsem žít s ním.Jenže než jsem si našla novou práci,bo tu spíš propouští než zaměstnávají,tak jsem otěhotněla.Takže jsem nějakých 10 měsíců doma.Přítel je stále v práci i všichni ostatní,jsem většinu času sama,jsem znuděná,protivná a chybí mi kontakt s lidmi.Přítel mi platí vše,nikdy mi nic nevyčetl,dává mi peníze na vše co potřebuji,ale není to příjemné být na něm tak závislá.No asi tak,hned jak budu moct,tak půjdu do práce i kdybych měla dělat někde v kuchyni.No doufám,že najdu něco lepšího

tyweee
Ale tak nemocenské dávky bys mohla čerpat i déle než rok, je-li perspektiva, že se vrátíš, jenže by byly asi tlaky od zaměstnavatele a další drby a nepříjemnosti, které popisuješ. I když ten stacionář nebude procházka růžovým sadem, je to investice do budoucna, investice do sebe a kdo ví, kdy jindy bys tomu měla příležitost, když plánujete děti.

ja som žena v domácnosti. s jednou pracovnou prestávkou ktorá trvala 3 a pol roka som doma už 11 rok.vlastne od strednej.v tom bola materská a potom tá práca.
sem tam príde na mňa depka z nudy, hlavne v zime, ked sa nedá toľko chodiť von, ale teraz mám psíčka takže zas to bude trošku iné.....
mňa to baví....ale pokiaľ by som prišla na to, čo chcem konečne robiť tak sa nebránim tomu....

Vločka
To je přesný, nechtěla jsem další kecy v práci. A tam byli, hlavně od těch lidí, kterým jsem věřila a řekla pravdu, tak najednou to vědělo spousty lidií ve firmě, proto když, tak prostě, abych nemusela někde říkat, co a jak.

elle1
A co jinak děláš ve volnu, když neukliziš, nebo nejsi s dětma a máš volno jen pro sebe. Doma mám hodně zvířat, takže jen péče o ně mě zabere tak hodinu ráno a hodinu večer. A to jsou jen ty základy.

tyweee

Myslím, že je to opravdu jen na tobě...Pokud cítíš, že ti být doma bude vyhovat a dá ti to navíc protstor se srovnat proč ne.

Můj manža nás oba také uživý naprosto v pohodě a už 3x jsem udělala to, že jsem prostě skončila v práci, kde už jsem nebyla spokojená ( manžel mě vždy podpořil a řekl,ať se na to vykašlu, že to za to nestojí a odpočinu si ). Mám jeho naprostou podporu ve všem a ani by mě nenapadlo přemýšlet zda jsem na něm závislá či nikoliv. U nás se od začátku nerozděluje a jsme pár. Vždycky jsem zůstala doma a zhruba po dvou měsících mě to přestalo bavit a našla jsem si nové místo. Většina lidí prostě chodí do práce a ty jsi sam ..To časem většinu lidí přestane bavit.. Ano můžu si jít zasvičit do prázdné posilky,ale tím to tak končí.. Neustále čtu, máme hafáka, ale to prostě na zaplnění času nestačí ( tedy mě ), notabene nechci čas jen naplňovat Takže záleží jak máte vyrovnaný vztah,ale z toho co píšeš vypadá, že jste vyrovnaný a pohodový pár. A tam by toto mělo fungovat bez obav...

Určitě bych si sociální připlácela - nevím kolik to přesně je, ale manžel podniká a mimo pov.poplatku, který se vypočítává z příjmu si připlácí cca 400,.Kč měsíčne na důchod cca ( 5 tis. ročně ), jestli je to minimum, nebo pevné nevím... Mimo to si pochopitelně platíme penzijní připoj. a životní pojištění. To je asi maximum co můžeš ( a děláš ) dělat.

Jesenice, tam je krásně .. Nejezdíš náhodou do Měcholup se zvířectvem na veterinu ?

Já jsem někde slyšela - nevím do jaké míry je to pravda. Že např. sestřička na veterině nemusí mít zdravotní školu... Ono vůbec všechno okolo zvířat je u nás dost volnější ..Takže být tebou napíšu i třeba do útulků i když tam jsou většinou spíš dobrovolníci, ale pokud by ti nešlo o peníze a dali by ti nějakou kačku i když malou a dělala by jsi co tě baví...

Friduča
Ahoj, v Měcholupech - Horních, jsem bydlela a taky jsme tam chodili na veterinu. Jsme už teď vcelku v pohodě, co si našel dobrou práci, protože předtím to bylo na nervy, že nemělvolno. Jako odtahovka sloužil 24 hodin denně a tak byl často utahaný.
U mě je asi ten problém, že jak se znám, tak mě se doma prostě libí a lidi mi nechybí.
Ohledně socialního - tak to je není moc, jestli hradí takovou častku. Tu jsem hradila kdysi jako pojišťovák,ale je to cca pět let nazpět, takže změna není.
Jinak my jsme tu teď právě měsíc přestěhovaní, takže tu je vcelku co furt dělat.
Zatím jsem psala tedy do ZOO, i když je to přes celou Prahu, tak to ani nevadí. KDysi jsem chtěla na nějakou školu, kde bych se dostala ke zvířatům,ale mamča mi vždycky říkala, že tam si nic moc nevydělám a ať jdu radějí na něco ekonomického.

tyweee
myslím,že bys doma klidně mohla být,nudit se nebudeš.Zvířata ti nedají.Aspoň nebudeš uhnaná,budeš mít vše v pořádku a čas vyplní péče o "zvěřinec"