Za jak dlouho od začátku vztahu bydlet s přítelem?

Souhlasím s tím, proč do toho nejít hned. S přítelem jsem začla bydlet po půl roce, ale plánovali jsme to asi od půlky 2.měsíce Myslím si, že pokud člověk chce toho druhého opravdu dobře poznat, tak to jde jedině ve společném bydlení. Jsem s přítelem cca 1,5 roku, takže ted to bude rok co spolu žijeme a myslím si, že se známe líp než když někdo s někým je 4 roky a vidí se 3x týdně. Podle mě se to nedá srovnat... Takže proč do toho nejít hned

Tak my jsme spolu s přítelem začali bydlet po 12-ti dnech známosti, bylo to všechno strašně rychlý a krásný, vůbec nelituju, měla jsem možnost ho díky tomu skutečně poznat, protože jen oťukávání u kafíčka toho o člověku moc nepoví...na druhou stranu byly okolnosti takové, že se to víc než nabízelo, abysme začali žít spolu...jsme spolu třičtvrtě roku a je to pořád stejně krásné, jako na začátku, neměnila bych

Taky jsem začala s nynějším manželem bydlet asi po měsící a rozhodně mi nepřijde,že bych byla o něco ochuzená...jsme spolu teď pět let a udělala bych to znova...čím dřív zjistíš jeho chování doma, kde je ve svém prostředí, tím líp ...

U nás to bylo taky tak Jen jsem přišla přespat já a už neodešla. Začali jsme spolu chodit koncem srpna, a kdyz jsem se k němu "oficiálně" (jakože - ahoj mami, jdu bydlet jinam na začátku prosince stěhovala, už jsem neměla ani co stěhovat, protože jsem to tam už vše měla.
Tehdy mi bylo 21, jemu 25, no a teď jsme o deset let starší a pořád spolu (z toho 7 let manželé)

Přesně tak, každý máme i své mouchy a to se "v parku na lavičce" nepozná.

Já jsem s přítelem 2 roky. Bydlet jsme spolu začli po 4 měsících a řešila jsem tenkrát, jestli to není moc brzy. Prý trvá půl roku, než člověka poznáš, tak jsem chtěla alespoň tohle období ho poznávat. Ale bylo docela náročný to navštěvování a to jsme bydleli ve stejném městě, ale každý na jiném konci. Byli jsme spolu každý den a prostě to bylo vyčerpávající, tak se přestěhoval ke mně (on byl v podnájmu, já mám byt po rodičích). A i ty ušetřené peníze se sakra hodili. Dneska jsem ráda, že jsme to takhle "rychle" udělali, dobře jsem ho poznala a myslím, že je ten pravý pro život. Před tím jsem měla osmiletý vztah (dá se říct víkendový) a můžu říct, že jsem bývalého tak dobře neznala jako současného.

My jsme spolu s přítelem začli bydlet až po pěti letech, ale to bylo z toho důvodu, že jsme chodili do školy a potom, než jsme od města dostali byt, jelikož na vlastní nemáme, tak to taky chvíli trvalo. Podle mě není žádná ideální délka vztahu, při které byste spolu měli začít bydlet. Já si ale myslím, že je to dobré uskutečnit co nejdřív. Když s partnerem začneš bydlet, tak je to už trochu o něčem jiném a lepší je přijít na nějaké vztahové či partnerovy nedostatky hned na začátku

Děkuju holky za takové množství příspěvků a názorů. Před založením tohoto tématu jsem byla na 99% rozhodnutá, že do toho společného bydlení půjdu, teď jsem už rozhodnutá na 100%. Samozřejmě každý se musí rozhodnout podle svého vědomí a svědomí, včera jsem se o tom s přítelem bavila a je také rozhodnutý do toho se mnou jít a přitom tím, že opustí rodné město, tak toho hodně obětuje (svůj oblíbený cyklistický tým, za který jezdí, kamarády, zázemí doma, dva psy...), ale chce být se mnou, takže mě utvrzuje v tom, že i z jeho strany se o žádný úlet nejedná. Teď už jen najít nějaký vhodný byteček a pro něj práci a bude to

luccy1
Ahoj, je to teda mimo téme trošku, ale já tě asi znám přes xchat, tvuj přítel tam hodně byl že jo
Jinak já to mám skoro stejně, seznámila sem se se svym klukem v anglii , on je teda anličan, takže to tak nějak dává smysl No ale po měsíci sem odjížděla domů , on mi během toho nabídnul jestli s nim chci bydlet až se vrátim a já řekla jo, prostě mi to přišlo takový normální, jinýmu bych asi řekla jestli se nezbláznil.... no vrátila sem se po třech měsících a od tý doby spolu bydlíme, všechno je super a už si nedokážu představit bydlet bez něj.... prostě mi ten risk vyšel TAkže bych do toho asi taky šla , kdybych byla tebou, víš jak , risk je zisk a kdo neriskuje nic nezíská

Souhlasím A navíc mi přijde vážně nesmyslný, abychom platili každý svoje bydlení, když se tady ceny pronájmu pohybují kolem 7 tisíc!! A dle přítelových slov chce se do našeho města přestěhovat, protože je tu větší nabídka práce a chce mě mít blíž

Tvoje slova se mi strašně líbí a naprosto s tím souhlasím Maximálně tak ztratím iluze o sobě samotné, že nedokážu s nikým bydlet, no jsem trošičku..hoodně...naládová, ale přítel mi za to stojí, abych se mírnila, i když jsem ho už varovala On je takový kliďas, takže si myslím, že by to mohlo fungovat dobře, ex-přítel byl pruďas jako já a to pak byla hotová Itálie

my jsme spolu začali bydlet po necelých dvou měsících a ted už je to 2 a čtvrt roku a jsem spokojená...oba máme časově náročnou práci a když s někým bydlíš, je to jiné...taky jsme cítili, že chceme být spolu a že to je tak správné...

určitě bych do toho šla, jen počítej s tím, že to není už jako chození....už o sobě více víte a děláte kompromisy atd,ale je to dobře, poznáte se z jiných pohledů a podle mě, běž do toho..

No mohla by ses s ním 2 roky "vodit za ručičku" a pak bys zjistila, že spolu nedokážete bydlet...
Já souhlasím s Miabellou. V nejhorším se vrátíš k rodičům....A jestli to náhodou není ten pravej, to bydlením poznáš daleko líp...

Mě přišlo, ale když jsem s přítelem nebydlela (jak jsem psala na min. straně) tak, že jsme spolu trávili ten čas mnohem kvalitněji. Často jsme spolu někam jezdili na víkendy a užívali si se navzájem. Teď přijde sní co jsem uvařila, pak udělá třeba něco na autě nebo jdem zalít zahrádku nebo si jen tak povídáme, jdem se umýt, mrknem na telku, pak si zalezem do pelíšku, ... a o víkendech máme často různé vyřizování, nákupy, práci na domě/zahradě/něco chcou jeho rodiče/kámoši nás někam pozvou/... Přijde mi, že jsme spolu málo, přitom spolu málo nejsme, jsme spolu každý den a tak jsem byli často jen o víkendech. Náš vztah je skvělý, možná i lepší co spolu bydlíme, ale mrzí nás, že na sebe i přesto nemáme čas-jsme spolu, ale netrávíme ho tak jak by jsme chtěli-snad je to pochopitelně napsané.

framboise
úlně jsem nepochopila jak by sichtěla trávit ten společný čas? Můžeš to popsat?

framboise
mně to přijde úplně normální teda