Za jak dlouho od začátku vztahu bydlet s přítelem?

Děkuju vám všem za podporu, myslela jsem, jak mě všechny vynesete v zubech, ať tak neblázním ale vidím, že i některé z vás mají tu stejnou zkušenost Můj miláček mě dostává například tím, že vždycky při každé schůzce mi něco přinese, poprvý jsem se mu prokecla, že miluju čokoládu a od tý doby mi jí vždycky přinese, tak jsem mu to musela zakázat, protože mám tendenci jí vždycky zbaštit celou a pak má náš vztah negativní vliv na moji postavu Tak mi naposled místo čokolády přinesl trs banánů, úplně mě tím dostal

ivise
Aojda, já jsem s příteem začala bydlet po 4 letech vztahu, předtím jsme se pořád hádali, já jsem nikam nemohla musela jsem být doma s mamkou, no hrůza, tak přítel dostavěl bydlení a teď spolu bydlíme rok...nedovedu si to už představit jinak, ale jak tu někdo psal, přišla jsem o takové hezké smskování na dobrou noc, o to že se na někoho těším - když jsme spolu 24 hodin denně tak není kdy se těšit... no a už se ani tak nemazlíme, dá se říct že se vůbec nemazlíme, tohle mi hrozně chybí, ale tak u nás je to možná tím, že už jsme spolu tak dlouho, vy si to bydlení budete určitě užívat... já jsem taky už po měsíci věděla že je to ten pravý, a to mi bylo teprve 16 !! a vydrželo nám to přeji hoooodně štěstí

za jak dlouho od začátku vztahu bydlet s přítelem?
za jak dlouho se cítíš řiď se srdcem

Klidně hned, nevidím v tom problém. To okukování je pěkné, ale čím jsme starší, tak čím dřív zjistíme, jestli ten druhý za něco stojí, tím líp. A dokud spolu nebudete bydlet, tak to s jistotou nezjistíš

Já být tebou tak neváhám a jdu do toho. Myslím že oba na to máte ideální věk, názory na budoucnost a do toho ty rodiče... tak ať vám to vyjde!

Já také teď řeším společné bydlení....chtěla jsem si o tom s přítelem promluvit ale kroutil se jak žížala...že je ještě brzy....což se mi teda nezdá chodíme spolu 8. měsíců, mě bude 28, příteli 27....pár měsíců ještě počkám ale kdyby i potom měl tvrdit že je brzy tak to asi budu muset zabalit není nám už náct a já se nechci už donekonečna jen navštěvovat....ve dvaceti by mi to vyhovovalo ale ted uz ne.....chtěla bych se usadit a v dohledné době mimčo...potřebovala bych se ho nějak šikovně zeptat co od vztahu dál očekává abych věděla na čem jsem....na druhou stranu na něj zas nechci moc tlačit...

Ahoj, začni když budeš chtít My jsme měli každý svojí garsonku, ale už od třetího rande jsme u sebe začali přespávat a bylo to každou noc - jen jsme někdy spali u mně a jindy u něho Měsíc jsme čekali se sexem, ale stálo to aspon za to I když to byla muka Ted máme společný byt, přestěhovali jsme se spolu do jiného města a čekáme miminko. Takže za sebe říkám - jestli to tak cítíš, tak hup do toho - bud to vyjde nebo ne, ale jinak než společným bydlením to nezjistíš

Za týden od seznámení jsme spolu byli poprvé přes noc, za další týden jsem se k němu přestěhovala, za 3 měsíce jsem byla těhotná, za půl roku vdaná
Po tom, co jsem už měla chlapů dost, jsem si řekla, že tenhle bude jen "do postele", ale citům se nedá poručit

Taky si myslím že bys do toho měla jít jen tak poznáš.....co já bych za to dala kdyby se mnou chtěl přítel bydlet....

Držím ti palečky, ať ti to taky dobře dopadne. Já jsem byla ta, kdo to přítelovi navrhla, říkal, že je strašně dojatej, protože nic takovýho nečekal, tak jsem byla pak zároveň i já, protože jsem netušila, že tak jasně řekne "budu jedině rád". Tak si o tom s přítelem promluv a snad se doberete nějakého výsledku. Pokud se z toho bude moc dlouho vykrucovat, tak už to bude trochu podezřelý, taky záleží jestli bydlí ještě u rodičů nebo jak to je, protože některým týpkům to bezstarostné žití vyhovuje. V tomhle jsem ráda, že můj přítel takový není a chce se osamostatnit.

Tinkalinka
Ju bydlí u rodičů já mám svůj byt...tedy přesněji patro..v domku s rodiči..vím že to není úplně ideální už se to tu i řešilo ale mám naštěstí vše vlastní kuchyň, koupelnu, chodíme jen přes společnou chodbu v přízemí ale do budoucna chci i toto oddělit a vlastní vchod bydlela jsem zde 7.let s předchozím partnerem.Jinak se vídáme často. V týdnu přijede skoro každý den a přespí...ale jezdí až večer u sebe doma má ještě dílnu a tráví tam hodně času-přividělává si tak a pak tam má také kamarády...kdyby byla možnost bydlení u něj tak já se klidně přestěhuji...

My spolu začli bydlet po 2 měsíční známosti a jsme spolu 11 let
Opravdu nemáš co ztratit, jestli to má vyjít - tak to vyjde,a jestli ne - tak lepší to zjistit dřív než později. Hodně štěstí

no..já s přítelem začala bydlet cca po 2 měsících, bydleli jsme od sebe cca 90 km a dojíždění bylo ******** jsem se přestěhovala do prahy a po dalších 2 měsících jsme si pořídili vlastní bydlení...sice to vydrželo jen 2 roky, ale jsem ráda že jsem to zkusila...kdybychom se totiž vídali sporadicky jako předtím, nezjistila bych tak "brzo" že to opravdu není chlap, se kterým chci zůstat do konce života...se současným přítelem jsme dva měsíce, oba bydlíme sami (jen s tím rozdílem, že já platím fakt o 11litrů víc než on), takže už jsme o společ.bydlení uvažovali...ale nechci to uspěchat, no...každopádně by to bylo fajn...zkusit se má všechno, tak ať to vyjde

Já jsem s přítelem 5 let, z toho spolu 1 rok žijem (déle ne, kvůli mému studiu v jiném městě a jeho práci v jiném městě), takže se mi to těžko posuzuje. Ale měsíc mi přijde brzo, já bych šla tak po 3 měsících. Nevím prostě toho člověka tak neznáš a je jasné, že teď ze začátku se k sobě chováte krásně. Já bych spíš na vašem místě a hlavně v jeho věku hledala podnájem=samostatné bydlení i kdybych byla sama.

Tak já jsem asi extrém, my spolu začali bydlet po týdnu, prostě přišel ke mně přespat na první noc a už neodešel
Jsme spolu 4roky a pořád to klape.
Myslím si, že tady jsou každé rady marné. Buď to bude ok nebo nebude.