Vztahy s tchyní

...anebo se odstěhujete někam,kde je budeš vídat jen občas.
Taky řešení.

Reaguji na True: No, babička to sice bude, ale přemýšlím, jestli se s nima vůbec bude stýkat..brácha mého přítele už má dvě děti a ona i její přítel toho staršího (4 roky) učí takový hrozný věci, třeba jako: řekne svý máme že chcípne, protože jí smrdí nohy, nebo kope do dveří a říká že takhle to dělají profesionálové....no hrozný, vůbec je nevedou ke správné výchově..z toho dítěte je teď strašný sígr, který to zkouší i ve školce..a to já bych z mých dětí mít nechtěla..

Reaguji na kettyna: Geny negeny..když to dítě budu vychovávat jinak, tak se tomu třeba i vyhne..ale takovou zlou ženskou bych vám v rodině nepřála, opravdu že ne..mám jen štěstí, že už je tak často nevídám..

Přesně tak - ohánět se genama není na místě. Spousty lidí jsou navzdory svým genům například chytří, vzdělaní, šikovní, hodní nebo slušní lidé.

a to myslíš jako na co?

Na tohle.

Jak jsem psala výše, je to teď už i její rodina a můžou se jí dost citelně plíst do života.
Proto ty neradostné vyhlídky.

Aha, to jsem nepochopila, já si ty nepěkné vyhlídky spojila s tím malým, že jako mu je souzeno být po svých prarodičích..

jj to jen souhlasím, výchova je nejdůležitější.

S přítelem jsem skoro rok.. Začlo to tím, když jsme se chystali stěhovat do svého. Matka chodila po domě, brečela, vyhrožovala jak prodá barák. Když jsme se přestěhovali, začly mu chodit smsky typu, že jeho sestra brečí, že to nezvládají a musejí prodat dům. Začla nám dirigovat, kdy máme navštěvovat babičku, co kupovat, apod. Začlo mi to dost vadit a příteli jsem na rovinu řekla, že je mazánek ! Ona mi nikdy nevadila, ale když jsem viděla co mu začla psát za smsky.. Zhnusila se mi na celý čáře. Zneužívala jeho citů, citově ho vydírala.. Hrůza. Nehledě na to, že pak o ní přítel přestal mluvit, mazal smsky. Situace se trošinku zlepšila, že dokázal občas říct NE. Každopádně na mail se dívám pravidelně a emaily typu jak je nezodpovědný, apod. chodit nepřestaly. Když se opozdíme na oběd, dostaneme vynadáno a vyslechneme si jak je přítel neschopný a že si dělá co chce ( Je mu 25 let !) O přítele se starám si myslím výborně, každý den vařím, má teplé obědy i večeře, doma pořád naklizeno a to je asi to co jí štve, jelikož tohle ona nikdy nezvládala.. Doma skoro nevařila a že by byla zrovnaa pořádkumilovná se taky říct nedá. Každopádně dnes jsem se dočetla jak chce opět půjčit peníze s tím, že jí to musí přítel vozit, jak ne, tak je zle.. Mě nic neřiká, vše se dozvídám z mailů. Přitom moc dobře vi, že peníze nemáme, přítel začal podnikat, tudíž ještě nenosí domů žádné peníze a já jelikož jsem se sem přistěhovala a jsem čerstvě po škole, sháním práci. Ze začátku to bylo 500kč dnes už je to 1600kč s tím, že nevím, kde vezmeme na nájem a jeho matka si vydělává a má doma manžela. Je mi jasné, že hlavní důvod proč to dělá je, že chce abysme to vzdali a šli bydlet k ní.. Začla dokonce už i mít blbý řeči na mě, jelikož v neděli neohlášeně přišla na návštěvu a já stála u plotny a vařila, a ona hned psala příteli mail, že v noci nemohla spát, že mu to musí říct, že je hrozný to, že tam nejezdíme (přítel tam jezdí každý víkend) ale že když už se pozve k nám na návštěvu, tak se nehodlá dívat na můj zadek u sporáku. Nevím, jestli se mám smát nebo brečet A celý to vede k tomu, že jsem se rozhodla, že od přítele odejdu, protože na tohle nemám nervy, ani žaludek ) Má co chtěla..

Reaguji na glossy: Já bych neodcházela, ale s přítelem si pořádně promluvila. Je škoda zahodit vztah kvůli tchýni.

Reaguji na kostka:
Já vím, vše se vyhrotilo v hádku, a já příteli vše pěkně do očí řekla, co si myslím o jeho matce, že je sobecká a zlá a že by mu jako matka měla přát štěstí a ne naopak.. A taky to, že se nás snaží rozeštvat jen aby ho mohla mít doma.. A taky to, že mi prostě vadí to jak o něm mluví, že nejde ani tak o mě, ať si o mě říká co chce, ale štve, když on se tak snaží, je pořád ve stresu, aby mu ona pořád říkala jakej je budiž k ničemu apod... To mě prostě štve.. Přitel si je naštěstí všeho vědom, štve ho jaká ona je a vím, že mě miluje a že i kdyby si to ona sebevíc přála, neopustil by mě.. je rád, že mě má a na mámu je naštvanej díky tomu všemu.. A tak jsem na celou situaci změnila názor a chci být ta co ho bude podporovat, ta co mu bude dodávat tu sebedůvěru a ne jak jeho matka, která ho jen stresuje a ničí.. Jediný problém momentálně vidím v tom, že on nemá sílu na to, jí to říct do očí.. Nemá sílu se s ní ještě při všech těch starostech handrkovat.. takže to neskončí nikdy, protože každý si k nám dovolí to co mu dovolíme my a jelikož on si vše nechá líbit, tak to prostě neskončí.. Hlavně jeho matka je hrozně vztahovačná a vše si strašně bere, nemůže jí říct naprosto nic, stačí když jí řekne, že nepřijede a ona z toho hned ztropí to,že na ní kašle, že už nikoho z nás nepotřebuje a zkrátka scéna jako brno .. Takže prostě nevím jak to udělat, když bych jí to řekla já, byl by tuplem oheň na střeše, zas by přišel pláč a scény a upřímně, na to už já taky nejsem zvědavá.. My přeci nemůžeme za to, jaké má ona doma problémy, my máme svých dost a taky nám nikdo nepomáhá.. Je to hrůůůza prostě no Pořád mi nejde na mozek to, že já až budu mít jednou své děti, rozhodně pro ně budu chtít jen to nejlepší a když budu vědět, že se můj syn má dobře s nějakou přítelkyní, rozhodně bych jim to nijak nekazila, byla bych naopak ráda, že se postavil na své nohy a žije si svůj život.. A rozhodně bych ho neobtěžovala svýma problémama a radši bych se uskromnila.. Ale holt, každý to má asi jinak no

Reaguji na glossy: Držím Ti palce, ať to zvládnete. Prožívám něco podobného a je dost těžké udržet si veselou mysl.

Reaguji na LaArdilla:
Je to hrůza, nevědět co bude .. Pořád doufám, v nějaký zlepšení, supr by bylo vyhrát třeba ve sportce dost by se tím pro mě změnilo k lepšímu.. Ale nebudu snít Jinak děkuju, tobě také samozřejmě držím palce .. Vše se určitě v dobré obrátí