Vztahy s tchyní

meďapú

já když čtu vždycky tyhle příběhy tchýní a snach nechápu.

Jinak já jsem měla skvělou tchýni ( už je v nebíčku holka moje) byla skvělá kamarádka, moc jsme si rozuměly, všechno jsme si říkaly ,byla mi obrovskou oporou ,hodně jsem se od ní naučila , strašně pozitivně naladěný člověk, nikdy neprudila, nemontovala se do ničeho , pořád se jen usmívala a rozdala by se , byla zlatíčko jí snad chyběla nad hlavou jen svatozář. Ta moje byla prostě sluníčko moc na ni vzpomínám chybí mi a je jí velká škoda .Takovou bych přála každé z Vás , měla jsem prostě štěstí. Byla jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě.

Tak to ti závidím. Ta moje v podstatě zlá ženská není, ale dokáže ťafnout a být nesnesitelná. Sama to v mládí neměla jednoduchý a tchyni měla příšernou tak nechápu že jí to nedojde jak se někdy chová. Jednou bych taky chtěla být taková tchyně jak píšeš.

Já mám přítelovu mamku ráda, ale není ke mě upřímná....na začátku jsme měly problém, resp ona ke mě, vadilo ji, že přítel má mě a už se ji tak nevěnuje, pak jsme měli s přítelem krizi a měla jsem dojem, že si jsme blízko a vše je v pohodě....avšak jsem se dost spletla...jsou to samý divadla, pro syna nejsem dost dobrá - přestože studuji VS a miluji ho...ale musela jsem se naučit to neřešit....holky, pokud přítel či manžel stojí při vás, neřešte to...je to pořád jeho rodina a pokud on to vidí, snažte se, přestože je vám to líto, aby to bylo v mezích slušnosti a až jednou budete mít svoje děti, budte na jejich protějšky hodné....

rattty
Já mám uplně stejný problém.Mě nemůže jeho rodina vystát a dokonce se mu snaží najít novou přítelkyni,chápete to?Jednou se jim to málem povedlo,ale naštěstí se ke mě vrátilNepřežila bych kdyby mě opustil,sme spolu už přes 3 roky a moc ho miluju.
A taky nemůžu pochopit proč mě najednou přestali mět rádi,vždyť sem k nim byla vždycky milá a nikdy sem jim nic hrozného neudělalaDocela mě to mrzí že mám s jeho rodinou takový vztah

Lips
ona na oko je před přítelem milá, ale jinak....někdy ji to ujede i před ním....
naposledy poslouchala za dvěřmi a dělala že hledá v knihovně knížku...
jenže tohle nevyřešíme...bud nás budou mít partneři rádi a nebo podlehnou rodině...nejhorší je, že my to neovlivníme, záleží na tom, jak se k tomu staví oni....a my nesmíme si stežovat, nebo jim polezeme na nervy a pak v závěru dají za pravdu jim....takže co nám zbývá? snažit se být v pohodě a jeho rodině nevěřit ani slovo....

rattty
No ona je taky před přítelem milá,říká jak mě má ráda,ale za zády pomlouvá.Dřív sem si naivně myslela že mě fakt má ráda,ale časem vyjde pravda najevo..
To máš pravdu,hlavně si nestěžovat,já se to snažím neřešit,stejně se pak jenom zbytečně rozčiluju:-/

tak to jsme na tom stejně....bohužel....ale víš jak, prostě to neřeš a nekaž si vztah s přítelem, pokud stojí ve vážných věcěch při tobě....nech to být....i když to fakt mrzí....

rattty
jj,nejlepší to neřešit

Reaguji na meďapú: Dobrý den,chtěla bych se vám svěřit a taky poprosit o radu jak se mám zachovat musím začít od začátku s přítelem ted už manželem jsme se seznámili před rokem a třičtvrtě byli jsme oba zadaní on 12 let já sedm jsme od sebe o deset let ale byla to láska prostě hned velká tak jsem se oba rozhodli opustit své partnery a začít spolu žít,a musím říct že to bylo mé nejlepší rozhodnutí v životě moc se k sobě hodíme jsme oba stejní baví nás stejné věci umíme se spolu skvěle pobavit a vůbec by jsme nic neřešili kdyby nebylo tchýně, manžel mě po dvou měsících požádal o ruku možná se to zdá někomu zvláštní ale věděli jsme že k sobě prostě patříme na stejné dovolené co mě požádal o ruku jsem i otěhotněla a ted už máme krásného půl ročního syna a jsme opravdu štastní ale abych se dostala k jádru,Slavili jsem vánoce štědrý den a dohodli se že budeme slavit všichni společně s mou rodinou i tou jeho byl to krásný den ale jak jsme jeli domů od našich společně s jeho rodičama tak začala že jí přišla sms s neznámého čísla a začala jí číst neznámá osoba psala že přeje krásné svátky celé rodine přitom moc dobře věděla že píše ta jeho bývalá měla a má jí uloženou v telefonu pořád a to vím jistě dále jsme byli na plese opět celé rodiny mi odešly spát protože jsem v té době už byla těhotná a ona tam moji mamce začala brečet na rameno že si nemůže zvyknout že ta jeho bývalá byla už v rodině,a že se tak strašně moc milovali a moje mamka ji na to řekla že jde vidět že jsme oba štastní že to nemá vůbec řešit a že čekáme miminko a ona no ale tak stejně se choval i kní a shazovala náš vztah,já jak jsem se to dozvěděla tolik mě to bolelo a ublížilo že čekáme už miminko a ona takové věci vykládá mé mamce moc mi to bylo líto já jí chtěla mít jako kamarádku zpočátku jsem jí tak brala mylslea jsem že to tak taky cítí pořád mi nějak nadbíhala kupovala mi věci smála se myslela jsem že mě má taky ráda ale je falešná a děla ze sebe jenom chudinku,nemůžu se sní normálně bavit bylo toho více ale tohleto byli první věci ještě kolikrat mi rekla jejim jmenem nebo davala schvalne jeji fotky na netbook nebo jeji veci jestli to pry nejsou moje pred mim manzelem ukazovala taky veci aby mu ji pripominala kdyz jsem sla na zachod zacala mu neco rikat co pry se dozvedela a porad porad neco kdyz se narodil maly tak ted porad vsechno kolem neho jako bych ja byla neschopna kdyz uacne brecet tak mi ho bere jamko bych ho ja neumela uklidnit manzel mi rekl ze jestli chci tak se snema nebudeme vidat ale ja jsem za to ze rodice jsou jen jedny a musi se snema dobre vychazet,nikdy jsem ji nic nerekla ale uz se blizi dalsi vanoce a ja mam chut ji rict ze dalsi svatky si zkazit nenecham...poradíte mi?

Reaguji na Milinka21: to ti teda moc nezávidím, snad to tchýně časem pochopí, že bývalá už není a nebude, ale podle toho co píšeš to moc nevidím, bud jí to říct nebo trpět její vrtochy. Hlavně bud ráda, že při tobě stojí manžel a takhle se k tomu staví, ne všechny to tak máme..

Já už mám tchýni teda bývalou, ale ona byla unikát....
Není vyloženě zlá, ale má na vše svůj názor a ten je samozřejmě správný atd...
Hodím pár perliček snad si uděláte svůj obrázek...
Když jsem začla kdysi chodit s bývalým manželem vše bylo ok, byla jsem z ní nadšená a jak jsem to nevyhrála atd, ale pak když už jsme začli spolu bydlet tak na první návštěvě šla prvně na záchod a do koupelny jestli mám uklizeno (upozornil mě na to, byla jsem připravená, tak jsme se tomu jen smáli...).
Když se narodil malý, tak vše co jsem udělala bylo samozřejmě špatně. Plně jsem kojila a když mi malého tchýně asi ve čtyřech nebo pěti měsících hlídala tak malého místo mého mlíka narvala piškotama s kravským mlékem a jak mu chutnalo.... grrr (to byl asi první náš rozkol, nechtěla pochopit a respektovat, že malému mé mlíko stačí a nechci aby do něho rvala věci s kterýma zásadně nesouhlasím).
Pak když byly malému cca něco přes dva roky jsem ji prosila, aby mi ho na tři hodiny pohlídala (moc ho nehlídala, spíš hlídá má mamka), že jdu do práce a manžel si jede na ryby, tak mi řekla, že ho nemůže hlídat, protože hlídá švagrovi štěně a ono se malého bojí, protože je divoký (klasika, žadný hyperaktivní), tak mi spadla brada a manžel to korunoval tím, že co se doprošuju... tak jsem se od té doby nedoprošovala a byla jsem zas ta nejhorší, že ho nevidí tolik co druhá babička...
Můj asi nejhorší zážitek...Když jsme přišli rodičům říct, že se chceme po pětiletém vztahu a tříletém synovi vzít, tak její reakce byla.. "a proč jako?" tak to jsem zas oněměla a do konce návštěvy nepromluvila, protože se mi chtělo neskutečně brečet...
a takových by ještě bylo...
Ted jsem s ní na tom tak, že jsem jí narovinu řekla, že pokud chce malého vidět, může se mi kdykoliv ozvat a vzít si ho kdy chce a na kolik dní chce. a je to tak že se ozve jednou za měsíc až dva a malý k ní moc nechce a špatná jsem samozřejmě já.
Maminku od přítele zatím moc neznám, tak snad budu mít větší štěstí

No tak po včerejšku jsem to nervově nevydržela a dneska si jdeme společně s manželem s tchýní promluvit,včera jsme si ho tam dali na hlídání jely jsme na výlet a kdy jsme se vrátili a malý byl chvilku vysmátý a za chvilku začal u mě strašně brečet tak jsem ho uklidnovala ale i tak pořád brečel spíš mi připadal takový smutný ne e by ho neco bolelo asi ze jsem ho tam nechali a ze se mu styskalo dala jsem ho za chvilku manzelovi ale porad brecel tak se snim zase tulil on a ona mu ho zacala brát ze mu ho má dát manžela já říkam tak mu ho neber at se snim omazli a ona opet ze si ho vezme ze ona ho jako jedina asi dokaze uklidnit no byla jsem na nervy po chvilce jsem si hp vzala ja a uz nebrecel nemohla jsem ani mluvit z nervu ale nakonec jsem rekla ze si nepreju uz nikdy aby si ho k sobe brala kdyz bude brecet u me nebo u manzela,a ona joo??hm,.. nestalo se to poprve a uz tak aso dvakrat se mi ho snazila vzit jako by ona byla ta lepsi,a vedela presne co muj syn potrebuje,..

Reaguji na kettyna: A jaktože už bývalá,není to i i tím jaké byli vztahy s tchýní,mi doma řešíme jen jí jinak by jsme vůbec nic neřešili,..

Reaguji na kettyna: a mám ještě takový blbý pocit a vím že našemu vztahu to teda nepomáhá,právě proto chceme jet s manželem k ní at to vyřešíme at to doma už řešit nemusíme,...nechci si kvůli ni zkazit něco pěkného,..

Reaguji na Milinka21:
Můžu ti nabídnout pohled z druhé strany.
Ono není jednoduché, když ti potomek přivede nového partnera.
Vem to tak, že buduješ vztah s jeho, do té doby milovanou a najednou si třeba po letech musíš zvykat na nové jméno, novou tvář, novou povahu...je to celkem masakr.
Pokud budeš rozumná a dokážeš svoji tchyni pochopit a zbytečně ji nic nevyčítat, jistě to velice ocení. Možná za nějakých 18 let ji i pochopíš...

Tvůj muž byl ve vztahu se svou bejvalkou 12 let. Tak to už je sakra pořádný kus života...