Vztah tchyně - snacha

Reaguji na tinfo:
záleží na ní s tím vykáním/tykáním,pokud je tzv. ze staré školy,možná ti tykání nabídne až po svatbě.možná by mohl i tvůj přítel si s ní o tom promluvit.sama bych o tom asi nezačínala.

jak jsem psala výše,já mám tchýni super,zatím ,jsme s přítelem přes dva roky a taky si s nimi vykám.ale tchýně je právě z té stré školy,je jí 60 let.

no, o se těžko odhaduje, ale ze staré školy rozhodně není Možná třeba jen v tomto ohledu. No, uvidíme. Dobrý pocit z toho nemám

Tak to je zase pro mne nestandartní
Já si netykala s rodiči ani jednoho partnera a ani toho současného (jsme spolu 10 let). Nikterak mi to nepřijde divné a ani o to nijak nestojím

Každopádně, kdyby ti chtěla dělat zle, udělá to před svatbou, pak už je "pozdě" . Mimochodem, obecně si myslím, že maminky zkoumají své nastávající snachy, takže buď v klidu a nenech se rozhodit

Tak přítel si s mými rodiči také tyká už hodně dlouho, jsme spolu 10 let, 3 roky spolu bydlíme. Ale mě to také zatím nikdo nenabídl, ne že bych o to stála, ale také mě to připadá divné...

Já si s potencionální tchýní nerozumím. Má opravdu nesnesitelného nového manžela a já na něj nemám nervy. Je to snad jediný člověk, o němž bych ve svém životě řekla, že ho nesnáším. Přespříliš se pletl do okolností rozvodu, hanil přítelova tatínka a hlavně se vměšoval do rozdělování porozvodového majetku, a tím se mezi námi udělali velké nesváry,navíc tchýně věci přespříliš komplikovala a přidávala nám starosti se zařizováním. (jednou si něco vymyslela, my to zaplatili a oblítali a pak s tím nesouhlasila)
Nechodím k nim a tajně doufám, že už se s nimi nikdy v životě nebudu muset vidět.

Moje mamka měla problémy s tchýni, tedy mou babičkou, neslo se to celý život a vždy mě to velmi mrzelo. Proto jsem měla obavy, abych takový vztah neměla i já. Ale k mému štěstí se musím přihlásit k těm, kde mám bezproblémový vztah s tchýni, celá přítelova rodina mě velmi hezky přijala mezi sebe a s přítelovou maminkou si rozumím, moc mě pomohla v některých věcech a v životních situaích mi naharazuje mamku a přítelova rodina mi nahrazuje to, co mi chybí v té mé rodině. každý má někdy mouchy a svoje dny. Jsem s přítele 3 roky a velmi si jí vážím a mám ráda. Měla jsem v tomto velké štěstí a vím to.

já si myslím, že pomoc tchýně, tím, že uklidí a vyžehlí, uvaří je různá. Jestli tohle udělá a pak za zády mě pomlouvá před přítelem, nebo mi to dává najevo...něco na způsob..vidíš smudlo, byl tu tak velký kravinec, že jsem musela umyt a uklidit. kdyby to byla skutečně jen pomoc, někdy člověk nestíhá a je vděčný, že někdo navaří, popere, tak bych se nezlomila a ještě koupila velkou bonbonieru za pomoc, ale kdyby mit to někdo předhazoval nebo jsemho měla nakramařeného stále doma a ofrnoval nos, tak by se mi to nelíbilo taky.

Přidávám se do klubu "nepovedených snach" .. S přítelem jsme letos desátý rok a vztah s jeho rodiči byl nejprve dobrý, pak horší, pak příšerný, pak nastala nucená odluka po hodně vyostřeném konfliktu, po dlouhé době byl vztah velmi opařený a opatrný a nyní opět matka mého přítele se svou dcerou zkoušejí mou trpělivost a to jakože výrazně. Jsou to náznaky, ale takové, že nejde je přehlédnout. Dostávám se už do takových fází, že se mi i zdají sny, kdy na jeho matku nebo ségru ječím jako nepříčetná a posílám jí do nejhlubších tělních otvorů .. Přítel razí heslo (nevyřčené), že nejlépe předstírat, že problém neexistuje (a je mi vděčný, když to nerozpatlávám a moc na ně nenadávám a nejlépe, když nechci od něj slyšet žádný názor a rozhřešení - viz. Homolkovi, tak kdo je víc, Heduš nebo já jako matka) a když už jsem vážně z jejich bezdůvodných útoků na plech (sama maminku už bohužel nemám a tak není ta potřebná opora), tak neochotně přizná, že to už je trošku moc a že nechápe o co jim vlastně jde, ale nic s tím nedělá, protože by je rád navštěvoval i nadále .. Nehledě na fakt, který tedy musím uznat, že by bylo naprosto zbytečné je "usměrnit" .. to už zkoušel, bohužel nikdy s tou provokací nepřestanou. Takže si občas zanadávám kamarádce, vyřídím si to s nimi ve snu (ty sny jsou samovolné, neplánované, ale vcelku pomohou ) a doufám, že se otevřená konfrontace "live" nebude jen tak opakovat. Problém je v tom, že tchýně obecně mají tendenci (alespoň co se tak dočítám jinde a co vím z vlastních zkušeností) vyvolávat konflikty i tam, kde k nim není naprosto žádný důvod. Jak jim začnete být z nějakého důvodu trnem v oku, už to nic nespraví. Nikdy. Vadí jim vaše postoje, názory, vzhled, řešení situací .. vadí jim všechno. S nadsázkou (ale ne tak velkou) jsem kdysi prohlásila, že mi přítelova maminka s dcerou připomínají macechu s Marfušou z Mrazíka a to jsem ještě netušila, že se ta podoba bude čím dál tím víc "zaostřovat" a připodobňovat, takže je to nyní opravdu jako z té pohádky. Vč. role tatínka, ale to odbočuji Máme to k přítelovo rodičům cca 500km, ale díky internetu je to někdy menší vzdálenost než kdyby bydleli za rohem Malým pofoukáním bebíčka mi může být to, že přítelovo maminka nyní velmi úspěšně "rozmluvila" vztah i své dceři (nepřála bych vám být u toho, když je bývalý přítel u stolu rozebírán a popotahován) a to se jí znelíbil ten přítel jen proto, že přestal na rozdíl od ní kouřit a jednou u stolu ze zřejmě mladické nerozvážnosti pronesl, že kuřáci prokouří hodně peněz a navíc je to vůči okolí bezohledné .. stejným způsobem přítelovo maminka zlikvidovala jeho první vztah. Dokud jeho ex-přítelkyně s ní denně vykuřovala v kuchyni a zesměšňovala mužské, bylo vše v pořádku, v okamžiku, kdy jí to přestalo chutnat a přestala s mou potencionální tchýní v kuchyni vykuřovat, nastal prudký zvrat ve vztahu a dopadl tak, že přítel sbalil jejich pět švestek a odešli od nich z domova. Na začátku u jeho maminky je vždy naprostá euforie z nového "přírustku" do rodiny, na konci je partner jejích dětí vždy naprosto roztahán a "post morte" zesměšněn .. asi mám jediné štěstí, že nekouřím

Tak jsem si to tu přečetla důkladně, nad něčím se pousmála, nad něčím pokývala hlavou....sama mám s tchány vztahy naprosto příšerné.
Ze začátku to bylo skoro jako v pohádce, povídali jsme si, trávili spolu hodně času, zvlášť moje tchyně se mi zdála jako ta správná ženská, se svými chybkami, ale prostě bezva a nějak jsem nechápala proč všechny partnerky obou synů měli s nimi problém až jejich vztahy naprosto skončili nenávistí.
Procitnutí bylo dost tvrdé.
Začátek byl dobrý z jednoho prostého důvodu, nové koště dobře mete a já jsem přišla k manželovi, rozkoukávala jsem se a ze začátku jsem si nedovolila příliš zasahovat do věcí kolem bydlení. Nevěděla jsem jak dlouho nám to vydrží a vždycky jsem se snažila poslouchat i druhou stranu. V okamžiku kdy jsem se rozkoukala a začala si věci řešit po svém, začalo být zle, ale stále to bylo relativně dobré.
Zhoršovat se to začalo víc a víc, když tchyně odmítla respektovat, že manžel něco chce takhle, když ona to chce jinak..podotýkám, že se to týkalo pouze nás...a za to určitě můžu já. Pokračovalo to lezením do soukromí naprosto bez ohlášení. Když jsem se ozvala a řekla, že si to nepřeji, bylo zle.
No a téměř jsme to dorazili svatbou, není nic "krásnějšího" než když vám tchyně říká, že nechápe proč se chcete brát a že v domě ve kterém bydlíte vám nikdy nic patřit nebude atd.
Bez dovolení si brali naše věci a já opět byla ta špatná, protože mě to přišlo nevychované a drzé. Manželovi se to nelíbilo rovněž, ale narozdíl ode mě, on si vždycky našel omluvu..vždyť víš jaká máma je, no tak to nech být, koupíme si to znovu a do mě vždycky vjel vztek. I kdybychom měli peněz na rozhazování, jakože nemáme, nebudu si nikdy kupovat nic, kvůli tomu, že nám to jeho rodiče drze ukradli.
No a klasické zasahování do našich věcí, jako kdysi byla naše hádka..v našem domě a najednou byla tchyně ve dveřích a šla nás rozsuzovat stylem, že já nemám rozum, proč se zase hádáme, ať dáme pokoj, mám všechno manželovi odkývat a nehádat se. Nevěřila jsem vlastním očím a uším.
Pak proběhlo pár nočních telefonátů, kdy mi tchyně nutně musela vynadat, že se jí na mě nelíbí tohle a tamto, když jsem jí odmítla poslouchat, probudila manžela a stěžovala si jemu. No a pak jsem si jednou před ní dovolila odseknout manželovi, přestože jsem byla v právu a jen někdo pod vlivem nějakých omamujících prášků, by po tom, co se mezi námi ten den stalo, dokázal být v klidu, měla jsem si dávat pozor na pusu..přesto, ale ona měla být zticha a přejít to. Místo toho se do mě rozeřvala, jak se to k jejímu synovi chovám atd., já se sebrala a šla pryč, no a od té doby mě akorát nadávají do s.vi... apod., nezdraví, pomlouvají, oplivávají a tak no.

Byla doba kdy mi to vadilo, dneska je mi to už jedno, já je k životu nepotřebuji a až to budou potřebovat, bude se muset o ně postarat někdo jiný. Dokáži odpustit ledasco, ale tohle už je příliš.

Ja se taky přidávám. Se skoro tchyni vycházíme ale pouze navenek, ale uvnitř to skřípe. Jinak s ní moc taky nevycházím, není moc komunikativní. Třeba mě mrzi, že se nezeptá jak bylo v práci, co naši, co budete dělat o víkendu nic. Možná je to tím že u svého přítele jsem často takže bydlíme u jeho rodičů. Nejvíce mě štve a to brutálně, že chodí přítelovi do pokoje a začne tam uklízet a všechno je jinak než jak to my chceme mít, a přitom já tam uklízím, a stjně si ty věci dám podle sebe. Já už taky nevím co mám dělat, otevřet si pusu na ní nemůžu a přítel už jí min. třikrát prosil ať se o nás nestará. Prostě má svoji hlavu S přítelem jsem docela dlouho x let tak nevím proč se pořád stará. I do jiných naších věci leze

Já mám velké štěstí, protože moje skoro tchýně je opravdu suprová. Je strašně hodná a mám jí upřímnně ráda. Myslím, že jsme si padli do oka. S přítelem jsme přes 2 roky a jí znám už 2 roky a od první chvíle se ke mě chová úžasně. Na Vánoce a k narozkám od ní vždycky dostanu tolik krásných dárků, já si na dárku pro ní taky nechávám záležet. Vídáme se s ní tak 3x-4x do měsíce. A jinak skoro tchán a jeho nová manželka jsou taky celkem fajn. Znám je sice teprve půl roku, ale určitě to jsou hodní lidi, zatím si u nich spíš zvykám, trávíme u nich každý víkend. Ale prý jsem jim všem padla do oka, takže myslím, že spolu budem i nadále vycházet dobře

Taak se musím přidat a napsat taky. Těm co mají super tchýně to přeji a možná trochu tiše závidím. Ta má je na zabití. Bydlí u nás v našem baráčku, je to alkoholička co má snad všechny nemoci na světě (je jen hypochondr) a ona měla, má a vždy bude mít vše nej a já jsem zlá a nemám ji ráda. Upřímně, celý den je zavřená v pokoji sleduje seriály a pak jen zavolá, že už má hlad, tak ať ji něco laskavě přineseme. Nikdy s ničím nepomůže, páč ona má kryplovaté ruce a doktoři ji zakázali úplně vše (flašku vodky a piva samozřejmě ne ). Teď čekáme mimčo, jsem na rizikovém, mám velké bolesti po úraze pánve, ale mě nic není jen to hraji, to ona je ta co umírá. Už to nekomentuji, ale když příjde nadraná jako s.v.i.n.ě. a začne příteli vykládat jak ji nenávidím, že si s ní nepovídám, tak to už je dost i na mě. Rozhovory s ní jsou vždy jen její monology i na několik hodin a poslouchat jak vše dělám blbě a jak její dceruška je nejlepší a jak můj Jiří je úplně na ***** mě fakt vytáčí do nepříčetnosti. Dovršilo to tím, že příteli řekla, že je úplně na *****, že umí jen kluky a ona chtěla holku (Přítel má 1 syna z 1.manželství). Nepochopím to, je snad úplně jedno co se narodí hlavně, že to bude zdravé ne? No vylila jsem si srdíčko a teď zpět do reality, páč u nás se to nezmění. Jo a přítel stojí vždy za mnou, jen mě prosí abych s ní tak nebojovala, že mu to pak vyčítá čarodějnice jedna. Uffff a je to venku. Holky na tchýně prďte a nikdy se kvůli nim nehádejte, ony za to nestojí baby jagy

No, my jelikož s tchýní nemáme společný jazyk, tak si navzájem nerozumíme co ta druhá říká, takže paráda...Navíc bydlí 2000 km od nás No ale upřímně si myslím, že mě docela bere, i přítel říkal, že mě má radši než manžela své dcery (ti jsou spolu 10 let)...takže u nás zatím v pohodě

To já tedy závidim, kteří mají bezproblémovou tchýni. To já říct nemohu. Tak tedy jsme s partnerem spolu 2 roky a za tu dobu toho stihla hodně. Ze začátku byla fajn hodná, snažila se mě poznat, já se snažila s ní vycházet a doufala jsem, že budeme. Slušně vychovaná jsem pořádná jsem a to je myslím to nejduležitější pro bydlení u partnera a jeho rodičů.. Byli jsme dokonce s přítelovýma rodičema na horách na dovolené v Egyptě, všechno fajn, říkala jsem jí všechno dokonce i co se děje u nás doma.. No pak přišlo takový období, kdy jsem něco vycejtila, že už to není jako dřív i jsem se přítele ptala, že jsou nějaký jiný jako by mě už nemuseli.. No trápila jsem tím, ale to nejhorší mě ještě čekalo. Jedou byla jeho máma na noční a mi jsme si ponocovali, já normálně vstávám brzo ráno, ale teď jsem si zrovna prostě přispala do obídku, jeho máma byla ráno nepříjemná a když přítel vylezl z pokoje seřvala ho a pak seřvala nás oba, POPRVÉ JSEM V KOUPELNĚ NECHALA NA PRAČCE POLOŽENÉ OBLEČENÍ A ODLIČOVACÍ TAMPONEK! Přítel je bordelář ten tam to oblečení nechává pořád, takže jsem dostala seřváno za to, že jsem si po roce a půl dovolila poprvé dovolila zapomenout v koupelně věci. Byla jsem *******, protože jsem neviděla žádný důvod, aby byla taková scéna takže jsem dělala uraženou. ona se později omluvila, že byla ******* z práce, bla bla bla. nic méně jsem se později dozvěděla i další pomluvy koelm této scény.. No potom o pár měsíců jsme měli s přítelem takovou krizi alarmovaloo to už na rozchod a zrovna bylo před přítelovými 18-ými narozeninami.. V den oslavy jsem byla u přtele doma, všichni vozili věci vedle na zahradu na oslavu a po mě nikdo nic nechtěl tak sem si vzala notebook a sedla k FB. Otevřu FB a tam přihlášená přítele máma a otevřené okno s konverzací přítelova sestřenice.. Kdo by neodolal? Jo udělala jsem to a přečetla jsem sito, Můžete mě za to sežrat, ale to co jsem přečetla definitivně zničilo můj vztach k tchýni.. psala o mě věci typu: že jsem tragická, že by sme se měli rozejít, že sem **** a podobný hnusy i jeho sestřenice se na mě vychutnala a to ěm ani z části nezná a je to holka, které je 17 let a napsala že sem divná a že se k němu vůbec nehodim, že by si u něj představovala někoho jinýho... Co teď? Brek a brek.. Přítelovi jsem to řekla a na oslavu jsem nechtěla.. přítel mámě volal ta mu ještě vynadala takže celý den sme se nebavili.. No a večer byla tchýně napitá a tak se do mě opřela, že sem blbá blondýna, to už sem nevydržela a odešla jsem pryč.. šla em si pro věci a byla sem rozhodnutá jít domů a to bydlí ve městě vedle tak 3 kiláčky přes silnici a dálnici nevadí já prostě šla.. Ten večer jsem se ještě teda dostala zpět na oslavu kde už byla jen ožralá tchýně a kamarádky, seřvala mě na nic a prostě mi tam nakecávala lži.. druhý den nic.. od té doby se to zlepšovalo a dnes je na mě hodná, opravdu.. Ale vím jaká je a nikdy se mi neomluvila a vím, že todle všechno je jen přetvářka kvůli synáčkovi.. A k smrti jí nenávidím.

Reaguji na Hanulinka85: Dobrý den,chtěla bych se vám svěřit a taky poprosit o radu jak se mám zachovat musím začít od začátku s přítelem ted už manželem jsme se seznámili před rokem a třičtvrtě byli jsme oba zadaní on 12 let já sedm jsme od sebe o deset let ale byla to láska prostě hned velká tak jsem se oba rozhodli opustit své partnery a začít spolu žít,a musím říct že to bylo mé nejlepší rozhodnutí v životě moc se k sobě hodíme jsme oba stejní baví nás stejné věci umíme se spolu skvěle pobavit a vůbec by jsme nic neřešili kdyby nebylo tchýně, manžel mě po dvou měsících požádal o ruku možná se to zdá někomu zvláštní ale věděli jsme že k sobě prostě patříme na stejné dovolené co mě požádal o ruku jsem i otěhotněla a ted už máme krásného půl ročního syna a jsme opravdu štastní ale abych se dostala k jádru,Slavili jsem vánoce štědrý den a dohodli se že budeme slavit všichni společně s mou rodinou i tou jeho byl to krásný den ale jak jsme jeli domů od našich společně s jeho rodičama tak začala že jí přišla sms s neznámého čísla a začala jí číst neznámá osoba psala že přeje krásné svátky celé rodine přitom moc dobře věděla že píše ta jeho bývalá měla a má jí uloženou v telefonu pořád a to vím jistě dále jsme byli na plese opět celé rodiny mi odešly spát protože jsem v té době už byla těhotná a ona tam moji mamce začala brečet na rameno že si nemůže zvyknout že ta jeho bývalá byla už v rodině,a že se tak strašně moc milovali a moje mamka ji na to řekla že jde vidět že jsme oba štastní že to nemá vůbec řešit a že čekáme miminko a ona no ale tak stejně se choval i kní a shazovala náš vztah,já jak jsem se to dozvěděla tolik mě to bolelo a ublížilo že čekáme už miminko a ona takové věci vykládá mé mamce moc mi to bylo líto já jí chtěla mít jako kamarádku zpočátku jsem jí tak brala mylslea jsem že to tak taky cítí pořád mi nějak nadbíhala kupovala mi věci smála se myslela jsem že mě má taky ráda ale je falešná a děla ze sebe jenom chudinku,nemůžu se sní normálně bavit bylo toho více ale tohleto byli první věci ještě kolikrat mi rekla jejim jmenem nebo davala schvalne jeji fotky na netbook nebo jeji veci jestli to pry nejsou moje pred mim manzelem ukazovala taky veci aby mu ji pripominala kdyz jsem sla na zachod zacala mu neco rikat co pry se dozvedela a porad porad neco kdyz se narodil maly tak ted porad vsechno kolem neho jako bych ja byla neschopna kdyz uacne brecet tak mi ho bere jamko bych ho ja neumela uklidnit manzel mi rekl ze jestli chci tak se snema nebudeme vidat ale ja jsem za to ze rodice jsou jen jedny a musi se snema dobre vychazet,nikdy jsem ji nic nerekla ale uz se blizi dalsi vanoce a ja mam chut ji rict ze dalsi svatky si zkazit nenecham...