Vztah se starším partnerem

Reaguji na Dexi:
Ne není to na Tebe, oceňuji, že vidíš, že Laala je rozumný a citlivý člověk. Jen ji tady pořád honí z kouta do kouta, právě proto, že se snaží rozumně diskutovat.

Reaguji na Morrigand Tebe, Laky, jsou to ale někdy vyloženě podpásovky, to s tím důchodcem, kdy není k mání mladý chlap, a co kdo skousne? To bylo mistrovské bodnutí. Kolik brilantního sarkasmu na účet někoho, kdo je těhotný, čeká dvojčaza, žije v řádném manželském svazku a "netrhá mouchám křidýlka..."
Zesměšňovat život druhého je velmi snadné, nebaví mě to tu číst.:

Souhlasím.
Chtěla jsem přispět, ale nějak mě přešla chuť a celé tohle diskutování nemá absulutne žádnou cenu.

Lepší fajn důchodce, než mladý vůl...

Reaguji na Morrigan:

Tohle bylo zbytečný, nemyslíš?!

Když se tu ta diskuze tak zvrtla....Většina řeší, jak se asi cítí podváděná manželka. Já jsem v roli dítěte, kterému jiná odvedla tátu. Svobodná matka se "zamilovala" do nadřízeného v práci. Finančně zajištěný, z mého pohledu nepřitažlivý muž. Vždycky, když jsem u nich na návštěvě, tak se musím pousmát. Ona konečně dosáhla svého, má obrovský dům(bazén, sauna, výřivka, zahrada,....nevim co všechno) dřív bydlela v paneláku 1+1. Já vím, že se říká "nikdy neříkej nikdy" ale po téhle zkušenosti si fakt nemumím představit, že bych někdy někomu udělala to, co ona nám. A zakladatelce tématu říkám (i když si ho třeba hned nechce vzít, ale jen si s ním užívat), ať si představí, jaký by to pro ni bylo, kdyby jí přišli říct, že se přestěhuje do 1+kk, protože tatínek a jeho milenka si chtějí postavit vilku.

Bingo

Já jsem opustila mladého vola, abych si začala s tím starším chlapem Akorát že u mě to bylo jednoduché - stačí si promluvit a ze vztahu se snadno odejde ještě týž den. V manželství to tak nejde, tam to musí jít oficiálně, trvá to, není to tak jednoduché. A dochází tím pádem k nevěře - dlouhodobé.

Já ho smazala, protože by do toho zase někdo rýpnul, vybral si jednu větu a zase by to začalo znovu. A jak tu píší holky, mě také přešla chuť diskutovat, protože mi to přijde zbytečné. Ale když se ti líbil, tu podstatu klidně napíšu znovu Nevěra v pořádku není, ale dochází k ní, ať už v manželství nebo mimo něj, ať už v 16 ti letech, ve 30ti nebo v 50ti letech. Ať se nám to líbí nebo ne. Já jsem jí zažila na vlastní kůži také z obou stran (i já, i partner). Nevěru neomlouvám, není to morální, ale když už k ní dojde, těžko to brát zpět.... A nemyslím si, že nevěra v jakémkoliv věku zavazuje k tomu, že bude člověk neustále opouštět nějaká manželství...

Já jsem byla také v té roli, i když jsem už nebyla úplné dítě (ale ještě jsem bydlela s maminkou). Právě v té době jsem si řekla to slovo "nikdy", protože jsem to nikdy úplně nestrávila (dnes jsem spíše už otupěla). A jak jsem se mýlila. Prostě paradox. Život si plánujeme, malujeme - a pak se třeba vyvíjí jinak, než jsme chtěly.

Je to možné a omlouvám se, pokud to tak vypadá. Jen mám pořád tendenci podávat svůj pohled, který je "z praxe". Snažím se vše obalit slovy "dle mého názoru", ale asi to není samospásné

Obávám se, že Kiko se zalekla a už se sem se svým problémem nevrátí Což je škoda, protože by mě odpovědi na některé nezodpovězené otázky zajímaly.

Ono není od věci s takovým problémem zajít spíše mezi ženské, které jsou samy milenkami nebo jimi byly. Možná je to trochu s podivem, ale ony mají s tímhle problémem tolik zkušeností - a i nadhledu - že dokáží samy rychle odhadnout, kde ten vztah smysl má a kde je lepší zařadit zpátečku.

Ženy, kdo zná a čtě Laky už dýl, tak ví, že ona je takový ten člověk, co prostě říká věci napřímo, nelichotivě. To, co většinou druhý si myslí, tak ona řekne.

laala - doufám a přeji, že ti to vyjde se vším všudy - tedy, že nebudeš nikdy řešit to, že by tvůj můž šel jinam. Nemyslím to zle! Je to jen normální přání.

Kdysi jsem si začala se svým kolegou, mě bylo 20 let, jemu cca 29. Ženatý, bez děti. Znala jsem jeho ženu a to byla fakt m.egera. Stíhačka, on doma podpantoflák. Dokázala mu volat do práce, když se zdržel, že řešil třeba nehodu v zahraničí a tak. Ale to ji je jiná.
Pak jsme se rozešli. Ji jsem poznala zcela. Je furt taková nesympatická, ale bavit se s ní dalo. Omluvila jsem se ji za všechno a ok.

Teď mají už druhý dítě a bývalý kolega se peleší s holčinou z recepce. Takový mini příběh, že chlapi taky umí.

No evidentně měla pádné důvody.... Stíhačka jedna, ani toho svýho nenechá užít si s kolegyní.

Reaguji na tyweee: dík.

Laky říká věci napřímo tak, jak si myslí, ale rozhodně si je nemyslím já Problém je, že i ona ráda zobecňuje na základě své zkušenosti - ale nakonec, takové tendence máme asi všechny.

Jak tak píšeš o kolegovi z práce - ono taky ještě záleží, jak ten vztah začne. Jestli jako pobláznění a je v tom okamžitě fyzično, sex...třeba ve společné práci, oba vzplanou citem, pak to trvá... nebo je to výsledek nějakého dlouhodobějšího přátelství, kdy ti dva s "hrůzou" zjistí po delší době, že to přerostlo dávno v něco víc a nestačili si to uvědomit "včas" - a až pak nastoupí to pravé "začnutí si s tím druhým". Mně osobně to první nic neříká, neznám to.

Reaguji na Dexi: No to je sice pravda,ale jaksi tohle se odehrávalo již před mým nástupem do práce a taky jsem do práce nenastoupila a hned s ním neletěla do postele.
A náš rádoby vztah naštěstí trval jen 3 měsíce. Pak jsem si našla svobodného kluka....

Reaguji na laala:
TEn můj kolega mě naháněl, bylo mi to nepřijemný, nelíbil se mi. Mám pocit, že mě snad fakt ukecal. Naivni holka, co se tehda rozešla s přítelem.
Pak jsme se ještě potkali v jiné práci a můžu ti říct, že jsem si často říkala, co jsem na něm viděla. Rozdil cca 8 let.
Pracovala jsem v as. službách pro motoristy a těch moc není, proto jsme se i potkali znova.

U mě to bylo určitě to první.