Cituji Lucinka18: ve vztahu je prý spokojenější ten, kdo miluje míň.(a má pravdu)
absolutní pravda
Reaguji na True: jenže vy to berete moc doslova. Myslela jsem to tak, že předešlý přítel mě miloval, ale já jeho víc. Potřebovala jsem být pořád s ním až moc a takovýdle věci. a on naopak by byl klidně raději dva dny sám. On byl pro mě jediný, že sem zapomněla na kamarády, ale on ne. Byla jsem na něm prostě závislá.
Cituji True: Přesně to jsem měla na mysli, když jsem psala, že s názorem, kdo miluje míň, ten je na tom líp, vzásadě nesouhlasím.
Je to vlastně velice sobecké, protože tento postoj vždy ublíží tomu druhému
Ale mně nepřipadá, že by zakladatelka měla svého kamaráda-přítele méně ráda. Připadá mi, že jsou super kamarádi, kteří spolu začli vztah a jediné, co jim chybí, je ta jiskra. Ale možná si to myslím špatně.
Cituji ShoesManiac2: Pokud by člověku bylo ...sát a více, tak tam bych se tomu "nejiskření" ani nedivila.
Ale co si budeme nalhávat, i ti sátníci hledají nějakou tu jiskru a to šimrání...
Cituji True: Je to vlastně velice sobecké, protože tento postoj vždy ublíží tomu druhému.
Já nesouhlasím - ať už si to přiznáš nebo ne, v každém vztahu je to tak, že jeden miluje víc než druhý. Pochopitelně tím nemyslím extrémy, kdy jeden miluje šíleně a druhý skoro vůbec...mám na mysli spíš drobnější nuance, ale je to tak. A samozřejmě je vždy ve výhodě ten, kdo miluje míň, protože pro něj ten vztah není tak emočně vypjatý. A ve finále právě to může prospívat i druhému partnerovi, protože ten se necítí být tak svázán, nečelí přehnaně žárlivým výpadům, extrémním citovým výlevům kvůli blbostem apod.
Já na tom prostě nevidím nic špatného.
Cituji Jully: .mám na mysli spíš drobnější nuance, ale je to tak. A samozřejmě je vždy ve výhodě ten, kdo miluje míň, protože pro něj ten vztah není tak emočně vypjatý.
Spíš je otázka, jak se dá objektivně posoudit, kdo z páru miluje víc. Protože každý své city na odiv nedává. Nicméně v tom taky nevidím problém. Vše je hlavně o komunikaci a pochopení toho druhého.
Cituji mitternacht: Ani z jeho, ani z mojí.
Mě by to asi dost uráželo.
Musím vědět, že jsem prostě jediná, jestli mi rozumíš.
Taky bych se bála, že jednou potká nějakou se kterou mu to zajiskří a on to nerozdejchá...
Jiskra ti po pár letech zmizí a pak je třeba mít něco víc.. To že si máte co říct, jste kamarádi, můžete si věřit, chcete něco budovat spolu. Důležité je, jestli ti ten kluk vyhovuje i v ostatních věcech.. Bud to dopadne a nebo ne.. To zjistíš jen, když to zkusíš.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.