Vztah bez jiskry zamilovanosti

Myslím, že sis odpověděla sama Řekla bych, že to má cenu, nikdy nevíš, kdy ta jiskra může přeskočit.. A jestli je ti s ním i takhle fajn, určitě bych to neskončila jen kvůli toho, že ještě jiskra nepřeskočila..

Proč se ptáš, když si myslíš, že má babička pravdu?
Podle mě to pravda není.

Samozřejmě, že to nevadí - přesně do chvíle, kdy ta jiskra přeskočí s někým jiným. Pokud ho máš ráda a záleží Ti na něm, měl by vědět, že je jenom náplast na ránu po posledním vztahu.

Kačí, bez urážky, ale zpětně jiskra přeskočí většinou jen ve filmech. Vždycky tam něco musí být, i když si to člověk nechce přiznat

Nevim no... ale moje vlastní zkušenost je taková, že jsem s přítelem začala chodit, jen protože už tak nák všichni okolo mě byli v páru a mě se tento klučina líbil, přitahoval mě a měla jsem si s nim co říct.. on do mě byl zamilovaný a neměl to semnou moc lehký, chodila jsem i nadále ven s jinýma, protože jsem na to byla zvyklá, ale pfociální pár jsem tvořila jen s tímto.. A ted jsme spolu 7 let, budeme se bát, stále si skvěle rozumíme a já tak po 3 letech, kdy jsme měli takovou menší krizi a já o nej mohla přijít, si nakonec uvědomila, že ho moc miluju a nechci o nej přijít..
Takže za mě naopak lepší, pokud ti to nevadí, jít do vztahu s klukem se kterým si rozumíš, líbí se ti apod. ---taková ta zamilovat stejně jednou opadne a když si pak jakoby sundáš ty "růžové brýle" může naoapak ten vztah krachnout...
Ale samozřejmě taky záleží kolik ti je... v 15 je to blbost

taky jsem si tím prošla a dopadlo to špatně.. s klučinou jsme strávila 3 roky, on do mě byl strašně zamilovaný, já do něho ne.. ale bylo mi s ním fajn a tak jsem si myslela, že to bude stačit.. nestačilo.. nakonec jsem mu strašně ublížila a do teď mě to mrzí.. takže já bych do toho znovu nešla

Vztah bez jiskření nemá smysl.. Minimálně ne ve věku zakladatelky
Pokud by člověku bylo ...sát a více, tak tam bych se tomu "nejiskření" ani nedivila.

Jo to máš pravdu,s tím, že tam musí něco být, jsem počítala už dopředu Samozřejmě, že jestli zakladatelka k tomu klukovi nic necítí, je malá šance, že něco přeskočí..

Reaguji na Lucinka18: S babičkou souhlasím. S mým nynějším přítelem jsem se první nesnášela, pak jsme byli kamarádi, poté nejlepší kamarádi a jednoho dne jsme se rozhodli, že to spolu zkusíme. Od toho dnes zítra uplyne 9 let. A ano, jiskra mezi námi nikdy nepřeskočila, ale jsem toho názoru, že pro dlouhodobý stav je mnohem důležitější, aby si spolu lidé měli co říct, aby byli kamarádi. Protože i ta jiskra po pár měsících/letech pomine a je proto potřeba stavět na něčem pevnějším.

Přesně to jsem měla na mysli, když jsem psala, že s názorem, kdo miluje míň, ten je na tom líp, vzásadě nesouhlasím.
Je to vlastně velice sobecké, protože tento postoj vždy ublíží tomu druhému.

Jak kdybych to psala já. Taky jsem měla menší krizi, protože jsem stále něco cítila ke svému ex (tam naopak proběhla jen ta jiskra), ale po letech jsem si uvědomila, že o přítele přijít nechci a už vůbec ne kvůli flirtu.

Nesouhlasím, já jsem s přítelem právě od zmíněných 15ti let

Je mi 19. Koukám každá máte jiný názor ..ale to s tím kdo miluje méně je štastnější je pravda sama sem si to zažila
Mě na něm moc záleží, splňuje to co jsem od přítele očekávala ..třeba ta jiskra přijde jak píšete

Ani s tvým názorem nesouhlasím. Má to smysl zkusit kdykoli. Pak by si mohla celý život vyčítat, že to spolu nezkusili. A o těch -sát a více...moje mamka se v 48 letech šíleně zamilovala do 60letého pána a máš vidět, jak spolu "vrkají". Spíš bych, soudě podle mého okolí, řekla, že mezi staršími lidmi to jiskří více, protože už nemají žádné růžové brýle a jdou do vztahu naplno.

A z jeho strany taky jiskra nepřeskočila, nebo jen z tvojí?
Myslím, že s vědomím, že nejsem pro svého ta nej se nedá dlouho žít.

Nemusí. To pokaždé záleží jen a jen na těch dvou.
Já jsem se svým manželem 20 let a je to pořád krásné, ne-li krásnější.