Výběr partnera

petlushe
tak s tím jen souhlasím, přítel dneska lituje, že si tu VŠ nedodělal, ale teď s tím podnikáním ten čas prostě není. A oba zastáváme názor, že chceme zabezpečenou rodinu, nechceme převracet každou korunu, ne že dítěti koupíme na co si ukáže, ale nechceme jednou řešit, že buď bude kino nebo restaurace nebo že nemáme jednou za rok na dovolenou. A taky si nepřipadáme jako zlatokopové Mimochodem ten bývalý - pořád jsem do něj hučela, ať si dodělá aspoň maturitu a on že ne, že mu vyhovuje makat a dostávat peníze, být soběstačný, jenže pak ho začalo štvát, že musí pořád na směny, žeje všude buzerace, protože se ZŠ ho jinam než do fabriky nevzali, po čase jsme se rozešli, teda já s ním. on si dodělal maturitu, asi natruc. A upřímně, není nad to, když s tím mým miláčkem nemusíme na směny, někdy sice přijde dřív, někdy později, někdy má práce míň, někdy víc, ale každý večer jsme spolu doma, víkendy volný, a to je k nezaplacení.

Tak pro mě je při výběru partnera prvotní ta pověstná jiskra, když nepřeskočí, tak přes to vlak nejede. Ještě ale není vyhráno : od svého partnera chci, aby měl zdravé sebevědomí a teď nemyslím, že má být namachrovaný, ale to, že se nebude cítit méněcenný, když jsem v něčem lepší než on, že mě bude podporovat v mých rozhodnutích a že ke mě bude galantní- a k lidem obecně slušný. Taky musí mít takovou tu zdravou ctižádost, dravost a přirozenou inteligenci. Když něco z toho není, tak si s tím člověkem prostě nezačnu, protože mi to časem začne lézt na nervy.

to je právě ono, kord v dnešní době
ale jinak máme stejný názor co se týče té rodiny

taky si myslím, prostě rodina by měla být zabezpečená, neznamená to, že budu při výběru partnera koukat na to, kolik vydělává, ale prostě musí být schopen se o rodinu postarat i za cenu, že by jeho plat nebyl vůbec zajímavý. jasně, jsou na to dva, lae ženská na mateřské toho moc nezmůže a právě proto je pro mě důležité, abych věděla, že budemem mít na plíny a na sunar a že nebudu muset škemrat nějaké oblečení pro dítě po příbuzných a kamarádech

lucinkaf
ano to je přesně ono, já jsem si říkala, že chci dítě až budu mít s partnerem takové to jisté, jak bude zařízený byt a oba budeme mít takové to stopro zázemí, terpve pak bych chtěla mimčo, aby to nebylo jako spousta mých známých, kteří prostě otěhotní bez rozumu, že to nějak zvládnou, pak žijí z výplaty do výplaty, odříkají si a půjčují si a nemají pomalu ani kde bydlet... co z toho to dítě pak má?
Určitě mi nejde o to, aby partner měl bůhví jaký peníze, samozřejmě i já se snažím mít dobrou práci, jen prostě jsem hledala rozumného partnera, který má na spoustu věcí stejný názor a není to žádnej "lempl", povaleč a nespokojí se jen s nějakým makáním ve fabrice. Hledala jsem takové řekla bych "chlapa na úrovni" a to jsem už psala a takového jsem našla a musím říct, že jsem nad míru spokojená a doufám, že se nic nestane a ty vysněné plány do budoucna se vyplní
Asi je to první člověk, se kterým chodím opravdu tak nějak vážně a přála bych si s ním mít i rodinu někdy za pár let...
Jinak on má velké plus, že celá moje rodina by se z něj mohla pokakat někdy mě to aji štve

petlushe
přijde mi, že popisuješ naší situaci

myslím, že každý rozumný pár na tom bude stejně