Chtěla jsem se zeptat, jestli si vybíráte stejné typy mužů. Ja bohužel ano a chtěla bych to změnit. Vždycky si vyberu nějakého lehce arogantního hajzlíka, kterej mě řádně potrápí...skončí to rozchodem. Ale pak se zamiluju zase do podobného typu člověka. Nechci to tak a rozčiluju tím sama sebe. Nejhorší je, že i když mě ten člověk trápí vydržím s ním docela dlouho a nejsem schopná ho opustit. Nevím, co za tím vězí. O víkendu jsem byla například na rande s klukem, o kterém vím, že je hodně na holky. Ale prostě jsem tam šla. Šli jsme na večeři a on celou dobu koukal na holku u vedlejšího stolu. Přišlo mi to tak ponižující! Ale předem jsem to věděla a stejně jsem tam šla. Jak by jste se v dané chvíli zachovaly? Máte někdo podobnou zkušenost s tím, že si vybíráte podobné typy mužů?
Eevita
já si je podvědomě vybírám tak, že se chlapi podobají mému tatíkovi, jen jednou jsem neposlechla hlas srdce a vyklubal se z něj nevěrný hajzlik...Doufám, že ten současný je zároveň poslední, a upřímně, ze všech, co jsem měla, se zrovna tenhle taťkovi podobá nejvíc
No právě, taky si myslím, že si člověk vybírá typy podle šablony z rodiny-tatky. Jenže v tom je ten háček, ja to nechci. Můj táta vždycky obletoval cizí ženské a máma byla taková ta doma jistá, nechoval se k ní nějak extra hezky. A ja si vybírám podobné typy a to nechci. Chtěla bych to nějak změnit, ale otázka je jak. Protože mě vždycky stejně nejvíc přitáhne nějaký takový, o kterém vím, že pro vztah není zrovna výhra.
Eevita
jestli to nebude tím, že každá z nás si najivně myslí, že se panáček zamiluje a změní - a ono to tak většinou nebývá
Řekla bych, že většina žen podvědomě tíhne ke stejným typům, to je asi taky důvod, proč v životě naráží stále na alkoholiky, gamblery nebo notorické zahýbače. Já osobně tíhnu k "nehajzlíkům" - naštěstí.
Cituji Eevita: No právě, taky si myslím, že si člověk vybírá typy podle šablony z rodiny-tatky.
Mě naopak odpuzují typy chlapů jako je můj táta.
Cituji Eevita: tvůj tatínek musí být supr chlap
tak to právě je, když se naši rozvedli, tak mě mamka po pěti letech překvapila tím, že vyslovila lítost nad jejich rozvodem...Prostě táta je pro mě strašně důležitý člověk a obdivuju jeho vlastnosti, to samé mám u svého chlapa, prostě jsou si podobní. Nevím, jestli to lze nějak ovlivnit, mě to jednou táhlo k někomu úplně jinému, a co se z něj vyklubalo, jsem už popsala. Možná nějaká psychoterapie?
Cituji matadi: jestli to nebude tím, že každá z nás si najivně myslí, že se panáček zamiluje a změní - a ono to tak většinou nebývá
no právě, to je ta nejkrizovější myšlenka.. Jenže lidi se bohužel nemění
Já si také vybírám stále stejné typy mužů a to takové, kteří jsou (někdy možná až moc) hodní. Muže, pro které je partnerka na prvním místě, kteří ji zahrnují láskou a opečovávají.
A tito muži jsou naopak pravým opakem mého otce, který mě a mou sestru nikdy neměl rád a dával a dává nám to najevo. Takže předpokládám, že důvod, proč inklinuji k takovému typu mužů je ten, že jsem nikdy nenašla lásku a péči ve své rodině.
Tento typ mužů ale skýtá jeden problém. Jak psala Eevita o své mamince, která byla pro tátu moc jistá, byla pořád doma, kde ji vždy našel, tak já mám to samé s hodnými muži. Vím, že v nich mám jistotu a vadí mi to, protože se pak místo toho, abych se snažila být pro partnera pořád přitažlivá a "udržovala" si jej, poohlížím jinde a říkám si, zda je ten můj vůbe ten pravý a podobné kraviny
Taky mě stale přitahují stejní muži. Ženatí a ulhaní. Před pár lety jsem si řekla dost a začala vztah s bývalým spolužákem, který o mě hodně stál,byl zamilovaný,hodný kluk...nikdy tam ale nebylo takové to sexy, to rajcovní....nakonec jsem ho začala podvádet se ženatým a teď už jsem 3.rok sama a mám ženatého ...asi je to můj osud.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.