V kolika letech jste potkali svoji životní lásku?

V 6 letech.

Já jí poznala v 17 a chceme být spolu napořád

Já v 15 a jsme spolu stále (téměř 6 let), ale vždy na někoho někdo čeká, ať je to v 15 nebo v 30. A myslím, že 25 let v téhle době není špatnej věk na potkání toho pravého. V době našich maminek možná jo (to už byl každý druhý ženatej nebo měl děti) ale teď ve 25 letech jsou to stále kluci (žádní chlapi). Takže ve 30 a výš to je možná obtížnější, ale ve 25 je to ještě super. Lepší než se trápit v nefunkčním vztahu.

Já v 18 letech... Budeme spolu 3 roky a věřím, že je to ono, párkrát byly pochyby,
které mě poté pouze upevnily v tom, jak je to úžásný vztah, které mi dává absolutně
vše, co mne dělá šťastnou ...

Pokud si tě chlap v rozmezí 3-5 let vztahu nevezme, tak to nemá cenu. Jsou i vyjímky, ale znám tolik žen co *ztratily roky života* Ten pravý to asi musí každá poznat sama. Dneska dávali deník Bridget Jones. Takový typický příklad, že tvoje životní láska může být člověk, kterého zrovna nemusíš a nebo ho tolik nevidíš jaký je...Já jsem mladá na mě snad někde čeká

Přesně tak !

Já jsem svoji životní lásku našla v šestnácti, i když jsem si po čtyřech letech řekla, že to přece není jen tak a já musím ještě něco "zažít", našla jsem si nového přítele a po tří měsíčním "vztahu" jsem byla moc ráda, když mě zase můj životní přítel vzal zpátky

Tyhle obecný pravidla nemám ráda, co když se někdo potká brzo, třeba v 17ti? To se mají hned brát, když studují, nemají bydlení a oba jsou závislý na rodičích? Mám ve svém případě tolik výjimek a klape jim to dobře. Fakt univerzální recepty neexistují.

Ale k tématu....já potkala asi hned napoprvý, ale pak jsem to vlastní vinou pokazila. To je tak, když si člověk neváží toho, co má a zjistí to, až když o to přijde.

Zase musíš brát v kolika letech se dají ti lidé dohromady ) !

Naprosto souhlasím, já jsem svého "životního" partnera potkala v 17ti, teď je mi 21 a nepřijde mi divné, že spolu budeme ještě určitý čas chodit, nejdříve je důležité dodělat vysokou (z mé strany), zajistit si společné bydlení, apod. a až poté můžou na řadu přijít jiné věci

Díky, holky, za odpovědi. Nikdy jsem nechtěla věřit klišé, že "v lásce vyhrává ten, kdo má rád míň" ..., ale něco na tom bude. Stejnak je až z podivem, že člověk dokáže milovat člověka, který to má asi jinak než vy ... vy to asi i víte, ale nechcete si to připustit. K tématu: máte holky pravdu, láska hřeje v každém věku - ale čím jste starší, tím je to těžší. Jediné, co mě drží nad vodou, je to, že jsem ztratila pouze těch x let. Nebo co byste si mysleli o člověku, který vám neustále říká, že "neví co chce" a "že tomu neumí dát to, co chci" - přitom se mnou vesele spal ... (je mu 30, žádný telátko) ... Holky, já když to teď píšu - je mi to úplně jasný, jsem prostě *****, co mu to baštila

Vždyť to ale přece není o svatbě. To, že si tě vezme, z něj nedělá životního partnera.

Ahoj holky
Hlavu vzhůru,říká se že láska kvete v každém věku a čím jsme starší tím si lásky umíme víc vážit.Nové začátky jsou to nejkrásnější.

Ve 30.

V 27, kdybych ho potkala dřív, třeba ve 20, tak bych asi tu šanci projela... nejdřív jsem si musela něco odžít a nasbírat zkušenosti, abych si teď mohla vážit toho, co mám.

Je mi 24 a jak to tak vypadá, tak jsem ji ještě nepotkala, ač jsem si to fakt myslela a byla ve vztahu naprosto spokojená a ani by mě nenapadlo přemýšlet, že my dva se někdy rozejdeme...