Úraz ve školce a následné vztahy

To rozhodně nemůže proč? Nedej se a když s tou zástupkyní nebude řeč, tak jí narovinu řekni, že to tedy budeš řešit s jejími nadřízenými - buď s tou ředitelkou nebo o instanci výš, třeba se pak začne víc snažit vyjít Ti vstříc.
Rozbitá hlava kamenem není maličkost, nechci tě děsit možnými následky, že to dopadlo dobře je obrovské štěstí, žádné zlehčování tu není namístě!
Já být na tvém místě tak se chovám jak fúrie a nestyděla bych se za to.

Reaguji na Miasofia:
No tak napadlo mě, že bych jí omylem kopla , ale nejsem na to ten správný tip.
Právě že se to hezky stupňovalo. Předminulý týden zahozená hračka, minulý týden v pondělí přišel celej špinavej, jak ho ten chlapec schazoval na zahradě a další den už to byla ta hlava. Takže jsem se jí snažila vysvětlit, že to není náhoda. Většina rodičů včetně mě tyto maličkosti mezi klukama přejde. Ovšem rozbitá hlava podle mě není maličkost a klukovina. Nechci právě čekat co bude dál. A argument, že si spolu víc hrají a tak dochází ke konfliktům také není správný. Víc si hraje s jinýma klukama a bez problémů.
Děkuju za podporu. S malým mě někdy ta moje výchova mrzí. Je jedináček , pohybuje se spíše mezi dospělými a lépe si rozumí se staršími dětmi. Naši mě někdy upozorňovali, že ho mám nechat ať zlobí a otrká se, prostě vím, že za tohle jsem zodpovědná já. Na druhou stranu to může být i povahou. Manžel je hodně introvert trávící čas hlavně na pc a není společenský ani průbojný. Ani já nejsem extra průbojná a tak něco asi i podědil.

Reaguji na amri:
Amri, každé dítě je jiné a to že není průbojný rozhodně není žádný důvod aby měl rozbitou hlavu. Podle mě máš právo trvat na tom, že pokud nejsou schopni garantovat, že se útok nebude opakovat (což asi nejsou, když ti to nemůže podepsat), tak ten problémový chlapec nemá na školce v přírodě co dělat. A to i v zájmu ostatních dětí, zkusila bych se spojit třeba s ostatními rodiči, pak už to ta školka snad nějak bude muset řešit. Můžeš tím docílit aspoň toho, že to začnou považovat za problém a ten problémový hoch tam bude pod větším dozorem.

Reaguji na amri: Amri, nedej se! Klidně přiveď svého tátu, jako malá vypadat nebudeš - učitelkám (či ředitelce) vysvětli, že s tebou jednat nechtěli (viz zmínění toho afektu - kdyby mi někdo řekl, že jsem v afektu, asi po něm na důkaz toho něco hodím!), či celý problém bagatelizovali. Manžel bohužel nedostane volno v práci a ty chceš svědka. Uvidíš, jak jim zatrne - starší seriózní pán je dokáže postrašit (...kor když ve vhodnou chvíli vybuchne, že.)

Všechny ti moc držíme palce, máš na své straně trumfy jako inspekci a hlavně jsi v právu! Dobře to dopadne, ale musíš zabojovat - tak to bohužel je, holt na hrubý pytel hrubá záplata. Zvládnete to

Ve všem naprosto souhlasím s Red_fire a přeju pevné nervy a ať to dobře dopadne.

Když rodičům "agresora" dali k podepsání, že vzal kámen, hodil, omylem se trefil a pak si to kluci vyříkali a jsou v pohodě, tak se třeba proto neozývají.
Když se ve školce s rodiči potkáváte, tak jim řekni, co nám zde píšeš, ať alespoň poznáš jací jsou. Jestli toho svého budou bránit za každou cenu a řeknou, že byl v právu....uvidíš sama
Syna vychováváš dobře, neboj.

To, že dítě cíleně bije spolužáky a hází po nich kameny neznamená, že je průbojný .

Doporučuju knihu Bolest šikanování od Michala Koláře. Je tam popsáno, jak šikana vzniká, kam až to může zajít a hlavně jak se to má řešit a jak v žádném případě neřešit.

Nebude... škola v přírodě není povinná.

K tomu zápisu - můžeš napsat pod jejich text větu, že nesouhlasíš s tím, že se událost stala omylem. Tím tam bude Tvoje jasné stanovisko k věci. Pokud jsi hodně znechucená tím, jak se k tomu školka postavila, obrať se na Českou školskou inspekci, má povinnost to vyšetřit.

Osobně myslím, že tyhle situace nelze řešit tak, aby byly všechny strany spokojené. Školka nechce nést odpovědnost za to, že stal úraz, rodiče útočníka svého syna chrání (navíc pokud jim ve školce řekli, že to byla náhoda, mají nejspíš dojem,že se nemusejí za svého syna omlouvat). Ty zase chceš záruky a nevěříš, že by učitelé dokázali ve školce v přírodě Tvého syna ohlídat. Jediný článek ochotný něco dělat je ten učitel, za jehož dozoru se věc stala.Tak pokud měl nějaké návrhy na zlepšení situace, možná ses jich měla chopit. Záměrně říkám zlepšení situace, protože řešení je zřejmě mimo možnosti zúčastněných.

Nepodceňovala bych ani výchovnou cestu, Tvůj syn se musí naučit, že když ho někdo trápí, musí se s tím umět někomu svěřit (rodičům, učiteli, kterému důvěřuje), že to není žádné žalování. Ve školce by měli víc pracovat na tom, aby vztah mezi kluky byl dobrý, a rozhodně se zaměřit na toho, kdo je tzv. "divoký" - víc kontroly, víc aktivit, aby neměl čas na lotroviny, víc oceňovat, když je "hodný". Mohli by také pozvat psychologa z ped. psych. poradny, aby sledoval děti v jejich přirozené interakci a poskytl názor na věc. Zda je chování chlapce ještě v normě a nebo zda by nebylo vhodné s ním pracovat i poradensky.

A ještě k těm odkladům - dnes je to skoro móda, nechávat děti dlouho v prostředí, kde si tzv. mohou hrát. Školní zralost se chápe velmi široce a někdy stačí přání rodičů, a poradna vyhoví. Tím se stane, že ve školkách jsou i děti, které tam už nepatří. Tvůj chlapec už teď počítá do 20, co bude dělat ve škole, až se tam odkladu dostane? Bude svými intelektovými možnostmi dalekosáhle přesahovat ostatní děti a ta výlučnost z něj také může udělat ostrakizovaného jedince. Takže sociální nebratnost, začlenění se do kolektivu bude ještě těžší... No a ten "divoký" hoch se díky odkladu stal vládcem třídy, ve škole by ho stejně staré děti třeba srovnaly.

Asi jsem Ti moc neporadila, protože to je složitá situace, každopádně chápu Tvoje obavy o syna a moc Ti přeji, aby se přece jen situace zlepšila do té míry, že se všichni zase začnete cítit bezpečně.

Stůj si na svém. Držím palce, ať to celé dobře dopadne!

Reaguji na amri:

Amri, jestli doma nemáš divocha, tak ho z něj prostě sama nevychováš Určitě jsi udělala moc dobře, že jste zvažovali výběr ZŠ. Měla jsem doma podobného syna jako Ty - syn se na prvním stupni změnil, určitě mu pomohlo, že hrál fotbal (prostě věčně mezi klukama) a protože není agresivní měl celkem dost kamarádů a to mu vydrželo doteď - už je na VŠ.
Že je Tvůj syn slušně vychovaný, to je přece fajn. Teď jen zapracujete na té obranyschopnosti

To určitě, taky jsem to chtěla napsat!

To také. Řekla bych mu, že si takové chování nikdy nesmí nechat líbit a i kdyby mu kdokoliv cokoliv říkal či nějak vyhrožoval, vy ho budete mít vždycky rádi a vždy k vám může přijít s problémem.

Další věc - je mi jasné, že je to nepříjemné, takhle vířit vody, ale nejenom že do budoucna ochráníte své dítě, ale i další děti, kterým by ten smrad mohl ublížit. Takže kontrolu pěkně do školky, zvlášt, když to tam takhle bagatelizují. A na tu rodinku bych poslala sociálku.

Ale v prvním momentě bych toho smrada asi někde čapla a seřezala ho jak psa! Doma to rodiče evidentně nedělají.

To je přeci jasné i bez vysvětlování!Spíš bys tedy měla synkovi vysvětlit,že pokud mu chce někdo jen tak bez ničeho dát facku,tak se prostě musí postavit a praštit taky já vím,že to zní hrozně,ale tihle klidní kluci jsou pak právě ve středu zájmu raubířů štve mně to,ale nic jiného než naučit děcka se bránit na to nefunguje.

Reaguji na Laky:

Musím souhlasit s Laky, já sama byla obětí šikany pět let, nechtěla jsem chodit do školy, pokaždé mi něco spolužáci vyvedli a já se nebránila, byla jsem ta hodná poslušná holčička, která to nešla ani říct. A pak mamina mě začla vychovávat, že se nemám nechat. Začla se se mnou učit prát a bránit se. Nakonec jsem je zvládla, ale musím říct, že se to táhlo se mnou dost dlouho, bála jsem se všech, nikde jsem nechtěla být sama. Takže radím kluka trochu poposrtčit, aby se naučil bránit, protože vždy se najde silnější kluk, který si na něm bude dokazovat svojí sílu a je škoda, aby tvůj syn zbytečně trpěl.

Reaguji na amri: Amri, poslala jsem ti vzkaz.

Je fajn naučit svého syna se bránit, ale přeci kvůli agresorovi se nebude převychovávat celá třída. Nakonec si vyhlédne nějakou holčičku a ta má chudák smůlu, protože na něj fyzicky nejspíš stačit nebude. Pokud ten hajzlík napadá víc dětí a je celkově agresivní, pak to má vedení školky řešit, minimálně nařídit psychologa. Ale to by si muselo stěžovat víc rodičů. Rodič má mít důvěru ke školce které dítě svěřuje, já bych na ně šla bez výčitek tvrdě. Tohle zkrátka není banalita.