Financování restaurací, kultury, dovolených

střídáme si to něky on a někdy já ( to ale míň) ale nikdy na půl

lizalka
no my to odzačátku dávali dohromady a tak se ze společných peněz to dávalo. ale myslím, že třeba pozvání či kultura se dá sem tam ty, pak já..
ale třeba dovolenou bych dávala napůl..přeci jen se člověk vyhne výčitkám, že si platila třeba ty lepší dovolenou než on....a tak..

Dovči jedeme napůl, restaurace se střídáme a sport,kina apod. platí většinou partner

No tak já sice nejsem v novém vztahu... Ale u nás je to bohužel tak, že přítel vydělává (ne málo) a já studuji, takže když se jde do kina apod. platí on a nevysvětlím mu to. Už ani neprotestuji, je mu to prostě dělá dobře ale pochopitelně když jsme spolu začínali všechno mi neplatil, přišlo by mi to blbý..... Je tedy něco jiného, když Tě třeba do toho kina pozve a lístky koupí předem. Moje kamarádka zase kdysi měla takovýho škrta, kterýmu platila i za benzín, když pro ni jel 7 km do vedlejší vesnice, kde byli zábavy a jiný extrémy... Pozn. vydělával a to více než ona.... Takže záleží, jak k tomu přistupuje ten dotyčný, kolik vydělává a kolik ty.

Napůl nee....většinou chce platit první muž (alespoň z mé zkušenosti), ovšem to neznamená, že neprojevím snahu zaplatit, že jo Já to mám s přítelem tak, že jednou platí on, pak já..útraty v restauracích jsou většinou hodnotově podobný, to samý se týče kultury a sportu..ale zas je pravda, že nákladnější aktivity (gold class v kině) nebo dražší restauraci platí přítel...(on pracuje, já studuju). Pro příklad: jdem do zoo, on platí vstup a já uvnitř nějaký jídlo a pití, na vánočních trzích já platila svařáky, on zas langoše

Dovolenku rozhodně napůl. Nikdy bych nepřistoupila na to, že by přítel za mě dával tolik peněz. Přece jen je to obvykle vysoká položka. Co se týče toho ostatního, tak se prostě střídáme. Prostě někdy zvu já, někdy přítel... někdy je na tom líp s penězi on, někdy já Rozhodně mi to tak vyhovuje Nemyslím si, že by někdo na tom druhém cizopasil. Strašně ráda příteli jen tak něco koupím, neustále mu něco nosím. Když mi v obchodě padne do oka věc, která by se mu líbila, prostě mu to vezmu. Pokud mu chybí penízky, vždycky mu půjčím. Stejně tak on mně. Nikdy si ty peníze ale nevracíme Je to vlastně spíš "dar" než půjčka Peníze prostě neřešíme

No my nejsme v novém vztahu takže peníze máme dohromda bez ohledu an to kolik kdo do rozpočtu přispívá, žádné půl na půl, moje tvoje a tak. Ale na začátku vztahu bych to řešila (a měli jsme to tak), že v menších platbách (restaurace, kultura) by jsme se střídali-ne nějak striktně napůl, prostě zhruba, víc muž a na větších platbách by jsme se podíleli oba.

Dovču platíme půl na půl. Restaurace jsme se střídali a ostatní aktivity většinou přítel.

hledám takový, se kterýma to nemusím řešit a kteří to berou jako poctu, že mě někam můžou pozvat, něco mi zaplatit

a pak jsou v rozpacích z toho, když čas od času řeknu číšníkovi, že účet patří mě

lizalka
zpočátku jsme se střídali, ale většinou přítel platil restaurace, já koupila třeba lístky do kina.

Máš to tak i s dovolenou třeba do zahraničí?

Dovču si platíme každý zvlášť, ale přítel si proměňuje více peněz, rád na dovči utrácí. V restauracích, kině, sport platí daleko více on. Já zase, kde to jde platím za oba pomocí flexipassů.

Lilliana

jistě, když se mnou chce dovolenou trávit? Jinak samozřejmě, že nejedu úplně bez peněz, stačí, když zaplatí cestu a ubytování, co se jídla tam týče, tak to přispívám

Mně to tak samozřejmé nepříjde, když s přítelem jezdím na dovču již několik let v létě a zimě, aby mi to vždy platil, i přesto, že ji se mnou chce trávit. Já s ním dovču chci také trávit.

To je otázka toho, co je a co není normální?

Mě to tahle přijde normální a těm, co za mě tu dovolenou platit chtějí taky. Platím když chci a co chci.
Asi je to tím, jaké máš stanovené laťky