Úraz ve školce a následné vztahy

Reaguji na Laky: Ředitelku nikdo mlátit nemusí. Tvá rada naučit synka bránit se je rozhodně dobrá, zatím nás to žádnou nenapadlo Kadžopádně Armi nemusí mít jiný důvod, proč to řešit, než spravedlnost a nechuť nechat si s*át na hlavu.

Je velký rozdíl někoho zmlátit jen tak a nebo se bránit když mně někdo zmlátit chce
Vím,že vám to mnohým asi přijde divné,ale děti vycítí slabšího jedince a táhne se to pak po celé dětství až do dospělosti s ním.

Jasný,tak ať tam udělá humbuk a je to to už měla ale hned a ne po týdnu.Jestli je tedy jasné,že to nemyslím nijak zle...prostě seřvat a udělat pořádek,když má pocit,že je to nutné.

Naprosto jasné

To mě neskutečně vytáčí. Jde vidět, že si paní zástupkyně vůbec neuvědomuje, že dnes je to rozbitá hlava a příště to může být daleko horší. No jo, hlavně že si to kluci vyříkali... To je přístup, já bych ju nakopla.. A chápu, že amri nejde o peníze ale tady jde o princip!! Vem si, že za ty peníze můžeš malému něco pěkného koupit a udělat mu radost..
Jasně, můžeš malého naučit, ať se brání, ale sama píšeš, že on je na tohle ,,hloupý" , spíš je příliš hodný a nechce vyhledávat konflikty a s každým se snaží vyjít dobře.. Bude to mít v životě těžké..
Moc držím palce ať to vyřešíte! Zápisy se tužkou prostě nedělají a tečka. A uvádět nepravdivé informace, to je na pováženou..

Reaguji na Laky:
Jde mi o řádný zápis do knihy úrazů(lži podepsat nechci), dále jsem chtěla mluvit s rodiči(asi slyšet omluvu). Prostě by mi stačilo, kdyby školka řekla, že je to mrzí, že to budou řešit a hlídat. Nelíbí se mi to bagatelizování celé věci. Pak se to klidně může stát znovu. O peníze ani pojistné plnění jsme nežádali a ani nehodlám žádat. Přijde mi to blbé.
Jinak ano malý je hodně neprůbojný a bojím se, že na základce by to nemusel mít těžké. na základku spolu rozhodně nepůjdou. Proto dělal zkoušky na výběrovou ZŠ o které se všeobecně ví, že problémy mezi dětmi řeší(na školce je hned několik psychologických pracovníků), ale hlavně šikanu netolerují a s takovými dětmi se rozloučí.
Sama si tu kdysi psala, že pro syna bys udělala hodně. Mě je toho mého líto a nechce se mi ho nechat tlouct.

Reaguji na Maika:
Naštěstí to oko nebylo. Od jiného chlapečka jsem ovšem slyšela, že tento po něm plival a málem mu vypíchl oko. Jenže se to naštěstí také nestalo a tak je to jedna paní povídala. Hádám se právě nerada, ale nelíbí se mi to bagatelizování celé situace.

Reaguji na Ravenne:
On by jel rád, ale já se toho teď opravdu bojím. Vím, že ho nemůžu držet doma a venku pořád za ručičku, ale přijde mi to zbytečné pokoušení štěstí.
Výlet je dobrý nápad, máme zaplacen pobyt na Šumavě a tak by se tam dalo jet v tomto období.

Reaguji na tyweee:
Děkuji. Zatím nepodepisuji. O bolestné nejde. Omluva od vedení a uznání problému by mi stačilo. Vím, že to je na učitele, ale problém jsem mu dělat nechtěla. Zabránit tomu nemohl, ani kdyby je hlídal víc, ale už by si toho aspoň všiml a nebyla tam ta prodleva, kdy syn krvácel a nikdo to nevěděl. Naštěstí to dobře dopadlo, ale nechce se mi pomyslet na to, kdyby to bylo vážnější.

Reaguji na Bedla:
Přijde mi, že moc nevědí co s tím a nechtějí mít problémy. Učitel řekl, že by se to mělo hlásit na inspekci, když byl malý doma týden. Zástupkyně na to nijak nereagovala. V cizině se to bere jinak. V Americe to už ovšem někdy zahánějí do extrému. Naštěstí i u nás existují školy co tohle netolerují.
Děkuju za tip.

Reaguji na ThinkTwice:
Malý už od nás bolestné dostal
Podepíšu pravdu a po těch obstrukcích kopii chtít budu. V knize úrazů je zápis o průběhu a je tam podepsán učitel, na druhé straně bych měla být já - a podpisem odsouhlasit jejich zápis. Použil by se i případně pro pojišťovnu, kdyby byly nějaké potíže. Alespoň myslím.

Reaguji na hela70:
Je to jedináček(jako náš). Vypadají normálně - mamka mladší(moc nezdraví) otec (zdraví jak kdy), podnikatel. Snad na Vánoce pořizovali hračky, ale to s tím doufám nesouvisí. Jsou to pouze domněnky a tak opravdu nevím. Nevypadají chudě, ale podle toho nesoudím. Chlapeček je rozmazlenější co jsem tak vypozorovala. Jinak je to divoch.

Reaguji na Red_fire:
Děkuji za názor. Můj táta se nabízel od začátku, protože se mu to nelíbilo. Nejspíš to bude nejlepší nápad(ikdyž budu vypadat jako malá holka).
Právě to bych nerada. Ovšem zástupkyně chce, aby jel a tvrdí, že se malému nic nestane. Tak jsem říkala, zda mi to podepíše, že konkrétně od tohohle chlapečka se malému nic nestane. Říkala, že to rozhodně nemůže. Tak nevím.
Já bych právě byla ráda, aby to jeho rodiče věděli - hlavně rozsah. Otázkou je jestli to s nimi má cenu. Nekontaktovali nás a ani ve školce při oznámení na to tatínek nic neříkal. Já to právě nechci podcenit, abych si nemusela vyčítat, že se zas něco stalo malému či jinému dítěti. Podle mě by totiž stačilo být na kluka trošku přísnější. Takže s Vámi oběma holky souhlasím

Reaguji na Laky:
Já radu v tomto směru beru. Vím, že otloukánek by být neměl. Vždy jsem ho spíš vychovávala, že se nemá prát,než si pujčí hračku má se zeptat atd. Podle mě to tak má být, ale kolem sebe vidím dravé děti jejichž rodiče to nedělají. Na pískovišti jednou po mě i po synovi házel jeden chlapeček písek a jeho maminka mu vůbec nic neřekla. To je pak těžké.
Jinak Laky je to těžké. Chvilkama totiž opravdu nevím co chtít. Co je správné a adekvátní a co už přehnaná reakce. Ze začátku jsem chtěla jen, aby to uznali. Po dnešku se zlobím víc. Když jsem tam dnes ráno od lékaře šla, tak jsem nepředpokládala takovéto obstrukce k vůli pouhému zápisu do knihy úrazů. To jsem malého nechala uschopnit ještě dříve, než zamýšlel lékař a doufala jsem, že ve školce vše proběhne hladce. třeba i jistou vstříctnost, že si nestěžuji, nechci pojistné plnění a u lékaře jsem se tvářila, že to malý zvládne dřív.
kdybych věděla co bude, tak jsem ho nechala doma do pondělí a neřešila přes víkend tohle.
Prostě mě dostal ten přístup nic se nestalo, není co řešit.

Reaguji na Verča11:
Spíš by se měl naučit bránit a ne se dát na útěk
V nemocnici se ho hned ptali, zda to oplatil. Když říkal, že ne, tak se prý má pro příště polepšit. Trochu jsem to asi přehnala, ale on opravdu neoplácí a nechá se. prostě jsem mu vždy vštěpovala, že se to nedělá a nežaluje se. Samotnou mě opravdu hodně překvapilo, že ani tu rozbitou hlavu nešel říct. Seděl tam se sebezapřením a fňukal v koutě. Doma mi oznamuje i malinkatý škrábanec. V tomhle mě opravdu rozlobil. Teď mu říkám, že kdyby mu někdo ublížil, tak to má říct hned. Snad už to ovšem nebude potřebovat.
Právě jde o tu bezmoc. Štve mě to. Trochu se obávám, že jeho rodičům to bude jedno, když se ani neozvali. jenže alespoň budu vědět, že jsem udělala co jsem mohla a za malého se postavila.
Kdyby školka na začátku svolala schůzku s rodičema a vše jsme si vysvětlili, řekla, že udělá vše proto, aby se to neopakovalo atd. Tak bych teď upřímě neřešila vůbec nic. Tohle jsem totiž čekala a úplně by mi to stačilo.

Reaguji na Laky:
Humbuk jsem dělala hned první den. Chtěla jsem vysvětlení jak se to mohlo stát a opravdu jsem nechápala. Ovšem zástupkyně říkala, že to řeším v afektu a moc to se mnou neřešila. Hlavně to bylo jen v čase, kdy jsme čekali na auto. Z nemocnice jsme pak dorazili až večer. Následující dva dny jsme byli po kontrolách a manžel byl v práci. Malého bych v tu dobu nikam netáhla. Druhý den jsme to řešili po telefonu. Hned jsem říkala, že by mě zajímalo jak to vyřeší s rodiči a co bude dál. Bylo mi řečeno, že to budem řešit až přídu podepsat zápis o úrazu. Asi jsem se měla naštvat víc, ale věřila jsem tomu, že to řešit budou a vůbec jsem nečekala, že tam budou psát lži.
Jinak máš pravdu. Změnit to musíme, protože jinak si na něho budou dovolovat i jiní a pokud děti vycítí slabšího, tak jsou zlé.
Děkuju.