Trest smrti

No ano, ale ve středověku - dali mu peníze navíc, aby dobře sekl sekyrou a odšmikl odsouzenému hlavu naráz, aby netrpěl. Peníze měl možná dobré, ale žil mimo město, měl vyhrazené místo v hospodě i kostele, nosil extra oblečení a lidi se ho dost stranili.

Vůbec nepochybuju o tom,že když vyšetřovatel a soudce vidí fotky brutálně zavražděného dítěte,že by se mezi nima nenašel nikdo,kdo by pachatele zabil vlastní rukou a svědomí by se ani neozvalo.

Jasně,vlna emocí proti trestu smrti je asi vysoká,ale společnost by se už konečně měla začít proti bezcitným bestiím bránit.

Naprosto chladně napíšu,že být například v kůži rodičů zavražděné holčičky Aničky,tak bych už dnes seděla na Ruzyni,protože bych toho zmetka zabila či nechala zabít,ale před smrtí by se ještě přiznal.

Určitě je přínosnější je využít na bezplatnou, těžkou práci než se jich zbavovat.

moje řeč

Přesně tak......i na hřbitově měl "své" místo u zdi......

Ani takový člověk )pokud je normální) to nedokáže dělat věčně bez výčitek svědomí. A to už se nebavím eo mučení, které tu některé navrhovaly......Mimochodem, Ty si dovedeš představit, že bys někoho vlastnoručně zabila, byť by to byl vrah?

A jak víš, že by se přiznal podle pravdy a ne ze strachu před mučením/smrtí? Dobře, nejsem matka, takže nemůžu posoudit jak moc silná je mateřská láska, ale představa, že bych měla bodat do živého člověka, do toho všeho masa a tkáně a krev by stříkala okolo, on řval, následně bych pak měla vidět jak mu nehybní tělo a sklovatí oči, tak potom už bych se šla asi zabít i já, protože si nedokážu představit, že by to na mě nezanechalo stopy.

Ale kolikrát skutečně zabijí? Navíc pokud zabijí, tak musí projít psychologickým sezením než mohou zpět do služby......navíc tam je to leckdy buď on nebo já a to si člověk snáze ospravedlní než když zabije bezbraného člověka byť vraha......U vojáků tedy odpadá to sezení u psychologů, ale také zabíjejí hlavně proto, aby nebyli zabiti. A to, že spousta vojáků má pak trauma ze zabíjení je taky fakt......

Ale to už je sebeobrana nebo třeba nepřiměřená obrana. Stejně jak tu někdo zmiňoval vojáky, když bojuješ proti někomu na život a na smrt, tak je naopak lidskou přirozeností přežít, tudíž se snaží druhého zabít, aby přežil sám. Tady jde o to, že přivedou někoho svázaného, bezbranného před tebe a řeknou: "Tak teď ho teda zab...".

Ano, pokud by mi zabil někoho blízkého. Vraha svého dítěte bych zabila bez výčitek.

Děti zatím nemám, ale už teď to cítím stejně.

To si dovede představit každý. Ale dovedeš si představit, že bys o dělala jako povolání, že bys zabíjela lidi, kteří sice ublížili někomu jinému ale Tobě přímo ne, byl by to pro tebe cizí člověk?

Jj, v Americe jsem viděla dokument o válce z Iráku, kde vojáci po návratu byli trosky, braly x prášků, měly halucinace a stihomany a to někteří ani nikoho nezabili, jen jim to stačilo vidět.

Protože vycházím z tady těch argumentů, kdy hodně holek píše oko za oko. Málokterý vrah zabil někoho injekcí (ok, pistolí častěj), reagovala jsem na Lakyno brutálně zavražděné dítě o odstavec výš - čili za rozkuchání rozkuchání.

Já děti nemám a stejně to teda necítím. K čemu to je, dítě to nevrátí, tobě to pravděpodně naruší ještě víc psychiku a jemu to ulehčí, protože nebude muset snášet muka výčitek a vězení.

Nedělala bych z toho drama z hororu,ustřelit hlavu je mžik.

Každá práce má své pro a proti. Já bych ráda žila ve světě, kde člověk, který brutálně znásilní a zavraždí bezbranné malé dítě za tento čin zaplatí svým životem. Pro mě je neakceptovatelné, aby takový člověk měl právo na život.

Reaguji na gumidek:

Tady jsi to napsala úplně přesně, nemůžeš vědět, co je to mateřská láska a co všechno bys byla schopná kvůli dítěti udělat...
Jinak tedy, jak už tady psala Monus, jsou i jiné zaměstnání, kde se v podstatě zabíjejí lidi, viz. jak už jsem psala-odstřelovači, jednotky rychlého nasazení, vojáci...Tito lidé procházejí dost složitými psychotesty.Můj manžel byl za války v Makedonii, hlídal masové hroby, zabíjel....Nezanechalo to na něm žádné následky....