Taky máte občas chuť "zabít" členy své rodiny? Za co?

To samo. Moje je navíc učitelka, což je fakt diagnóza. Celý život učila na prvním stupni a s každým jedná jako s de*ilem, který neumí číst a počítat, a všechny pořád komanduje, a když není po jejím, tak je hrozně zle, prostě všichni jsou špatní

Reaguji na Pájuš: Jééé, jako bych slyšela moji matku, než jsem se v 19 odstěhovala. Měla strašný problém mě zavést jednou týdně na nádraží, což bylo 30 minut pěšky (takže nic příjemného v lednu). Ale pro cigára si do Sparu jezdila autem, i když to bylo 3 minuty pěšky.

Docela často. V 17 jsem se odstěhovala od mamky, nesnesly jsme se, neustále si chtěla promlouvat o nesmyslech (třeba o tom, jak podle ní terorizuju celou rodinu-jo, chápu, že když někdo není zvyklý uklízet a nechá po sobě takový ****** že to svět neviděl, tak to bere za terorizování...), zakazovala mi mého přítele, hlavně, že teď, co bydlíme spolu, se pořád chlubí tím, kde bydlím, atd., a nejradši by tu byla pořád, když je tady, i se ségrou, tak se chovají jak u sebe doma a když si já jim dovolím něco říct, tak prý nemůžu mít všechno perfektní, když tam jsou oni, a pak většinou vypíchnout nějakou drobnost (třeba neuklizené prádlo, nebo rozházená pracovna, kde se učím, ačkoli zbytek domu svítí čistotou), aby mi mohly říct, že nemám uklizeno. To mi řekněte, proč by si po sobě dvě dospělé ženy nemohly uklidit, když se zvládnou namalovat a pěkně obléct, proč by nemohlo být pěkné i jejich okolí, a já bych kvůli nim musela mít doma ******, protože jsou návštěva. Poslední návštěva vyústila v to, že máti práskla dveřma a odjela, a prý si mám rozmyslet, zda chci, aby sem jezdily...Občas jsou ty rodinné vztahy vážně těžké

Reaguji na ShoesManiac2: To já bych měla upřímně hrůzu dát jí mimčo na hlídání, protože nějak přeskočila asi dva roky vývinu miminek a ségře, co má malé mimčo, vytýká, že ho rozmazluje kašovitou stravou, že ona by mu dala pořádný kus masa, ať je z malého chlap. Jednou už mu do kočárku cpala kus smaženého kuřete, a to má malý necelé 4 měsíce.

Reaguji na TheKitty172: Máš pravdu, že někdy je to vážně těžké. Hlavně když víš, že nemůžeš říct, co máš na jazyku, protože druhý by to vzal hodně špatně.

Přidávám se do kluby. Své rodiče bych neměnila, ale neskutečně mě vytáčí, když se mě snaží vytočit blbýma otázkama nebo narážkama a pak mají radost, že se jim to povedlo a říkají mi, že se nemám rozčilovat. Už na to prostě nemám nervy a vtipný mi to nepřijde, jenže oni to nechápou...

Pak mě taky vytáčí, tím jak mi neustále předhazují, jaký by měl být můj další přítel... nejradši by totiž nějakého nádeníka, aby mohl u nás doma tátovi pomáhat s barákem. Mít peníze, tak mu někoho takovýho radši zaplatím,než to pořád poslouchat.

Ano, měla jsem takové chutě vůči své matce, i když jí nadevše miluju (ona měla stejné chutě vůči mně určitě taky ).Vyřešila jsem to tak, že jsem se odstěhovala.

Reaguji na montchitchi: PrávěNavíc ještě, když víš, že v právu jsi ty, ale ono je to všeobecně takové blbé, odstřihnout svoji rodinu, ale proč bych já měla kvůli nim trpět u sebe doma nepořádek? Mně to stačilo v dětství, měli jsme tak hnusný byt, že jsem se styděla si někoho pozvat, a když už si někoho pozvala ségra, tak jsem se šíleně styděla, teď mám dům svých snů, a opravdu se tu nemíním nervovat proto, že si někdo z mé rodiny neumyje ruce po záchodě a pak mi tu něco ochytá, navíc, když se ozvu, tak budu za špatnou, kvůli jednomu fakt hnusnému bordelu na záchodě jsem to udělala a bylo mi řečeno,,a co nám sem lezeš''?(Já vlezla do koupelny u mě doma, která je v dolním patře, a proto jí používají především hosté, a my občas taky).

Reaguji na Lady Flame: Hehe, já ty chutě mám, i když jsem odstěhovaná 9 let

Reaguji na TheKitty172: V tom případě by mělo platit "můj dům, moje pravidla". Brblat můžou, ale to je tak všechno. I když z vlastní zkušenosti vím, že někteří lidé ani toto neberou dobře a domluvit se s nimi nedá.

Až mamka umře a ségra k tobě chodit nebude (aby ti tam neudělala nepořádek), tak budeš mít svůj vysněný, čistý dům. Otázkou je zda budeš štastnější....

Reaguji na montchitchi: To jsem zkoušela, můj dům, moje pravidla, prý ne, prý když je návštěva, tak nesmí byt všechno perfektní, mám si zvyknout. No a to já fakt nechci, poté, co máti práskla dveřma, mi neopomněla sdělit, že si mám rozmyslet, zda chci, aby tam jezdily...já se nevyjádřila, no a máti už plánuje, jak mi sem pojede představit svého nového přítele. Musím to zarazit, za chvíli by tu byly už oslavy, její známí, a já bych jen uklízela, navíc zatím ještě studuju, i přítel, a tak opravdu nemůžeme strávit celé dny dezinfikováním a uklízením baráku. Navíc po tom, co se mi při poslední návštěvě máti narvala do auta, když jsem chtěla jet na chvilku za známýma, kteří se zrovna vyskytovali poblíž, cestou mě komandovala, že jedu moc rychle(v obci) 50, a před těma známýma se předvedla strašně arogantně, mluvila, když mluvili oni, a pořád mi říkala, kdy už pojedeme, že jsem nakonec radši fakt musela odjet, než by byla ještě větší ostuda, fakt nemám chuť je tady mít, fakt ne.

Reaguji na montchitchi: Jinak moje ségra mi taky přád předhazuje, že bych měla zhubnout, ale jí se to mluví, když může jíst za 3 a nepřibere, a já, i když se hlídám, tak to není úplně ono...

Reaguji na martinam: Ale to nejde takhle brát, přeci když jsou u mě na návštěvě, tak se musí chovat normálně, a já nevyžaduju nějaké speciální podmínky, jen, aby si každý po sobě uklidil, když udělá nepořádek, aby to tu vypadalo jak u lidí, za to, že někdo nechá na stole hrnek, se nezlobím, mně vadí převážně špína, to fakt nesnesu, a ony to nechtějí pochopit.

Mě vytáčí když si táta po sobe neuklízí- např. po obědě položí talířek na linku- je problém ho dát do myčky?, nepoděkuje za oběd, nenakoupí, neuklidí, netopí, nemám u něj podporu. U mamky mi vadí, že se ji nemůže nic říct, hned se naštve a urazí. Každá má chyby, no :/ ;D