Svatba ano či ne?

Souhlasím. Naopak v dětech vidím jen klady. Kdo za váma bude jezdit, až budete umírat v důchoďáku? Kdo si vás bude brát domu na Vánoce? Nikdy nebudete mít vnoučata- a ve stáří poznáte, že máte prázdný život. Na cestování už nebudete mít síly, pro bolavá záda už nebudete moct venčit psy a budete doma jen sedět, čučet na televizi a luštit křížovky.
Třeba si to některá z vás ještě rozmyslí.. Moc času některým ale nezbývá.

Teda takový ošklivý řeči tady, to má být téma o svatbě a ne nějaký bububu "ujíždí vám vlak a čeká vás hrozný stáří"!
Já jsem velký milovník svateb a odpůrce předsudků - kdo ve svatbě vidí smysl, má pro něj cenu a nikdo mu to nepohaní, ale jde to i bez toho a dokonce i bez dětí.
Všem, co nad tímto rozumují, doporučuju pár filmů:
- Sex ve městě (nemusím dále rozvádět)
- Julie and Julia (o úžasném bezdětném páru, který žil naplno život, zjistila jsem, že oba se dožili 92 let)
- Přestupný rok (kvalitní romantika - téma: žádost o ruku)

Kde bereš tu jistotu, že to děcka fakt budou takto dělat? Doporučuju navšívit nějaký domov pro staré a nemocné lidi a pohovořit s nimi na toto téma, spadnou ti ty růžové brýle. Daleko horší než nikoho nemít a být sám, je potomky mít a stejně být sám - a takových případů jsou spousty, např. Milena Dvorská takto dopadla. Děti se s tebou mohou znesvářit nebo odstěhovat na druhý konec světa... a nenaděláš nic.
Přátelští a společenští lidé nikdy nebudou sami, ať už děcka mají nebo ne.

Pokud spolu dva lidé žijí a vyhovují si,stejně by měli svůj svazek po čase strvdit.Je to výhodnější z hlediska úřadů.půjček a nevím čeho ještě.Nejde ani tak o prstýnek,ale o pocity,jak se spolu Ti dva cítí.

Osobně si myslím, že svatba je přežitek a zabiják vášně. Je mi skoro 24 let a mamka v mém věku už byla nejen vdaná ale měla už 3 děti na světě. Mám přítele 4tým rokem a popravdě si nejsem jistá ani tím zda s ním strávím další rok. Jeho rodiče tak touží po vnoučatech až mě to otravuje a cítím se, že bych se s ním měla rozejít, protoře i on by dítě chtěl(je mu 31) -ale není schopen se postarat ani o sebe. Ale i kdybych měla někoho podle svých představ, vdávat bych se nechtěla. Mám v sobě k tomuto hluboký odpor a blok. Možná je to klišé, ale opravdu na lásku nikdy nebudu potřebovat papír.Ostatně to je i svatební slib, protože podle mě člověk nemůže slíbit někomu nekonečnou lásku a věrnost, protože nikdy neví, jestli se jeho partner/ka nezmění, jestli ho/ji najednou přestane přitahovat, jestli se spolu nezačnou nudit a třeba se nezamilují do někoho jiného. Když to vyjde, vyjde to i bez papíru.Můj názor.

zakyntos

ano to je asi jediné plus. Půjčky, hypotéky, úřady. Ale že bych kvůli tomu někomu slibovala lásku a věrnost navěky?To ne.

Z vlastní zkušenosti říkám, že toto neplatí. Hypotéku jsme dostali a bance bylo naprosto jedno, jestli jsme sezdaní nebo ne. Zajímalo je zaměstnání a příjmy, rodinný stav vůbec ne.
Já pracuju na úřadě a neshledávám žádné výhody pro osoby s manželem / manželkou. Naopak - neprovdané matky jsou zvýhodněny, mají vyšší dávky než vdané ženy.

hellusha
Tak to ráda slyším (čtu) .-)

Já v partnerství "bez papíru" vidím jeden problém - a to, že např. v případě, že partner skončí v nemocnici, jelikož nemám jak v ten moment dokázat svůj vztah k němu, tak se se mnou nikdo bavit nebude... Nesdělí mi informace o jeho stavu, nepustí mě k němu.

A pokud jsou ve vztahu děti, brala bych zpečetění vztahu svatbou kvůli nim, v tomto jsem dost tradiční a nechtěla bych, aby mé děti vyrůstali v rodině se dvěma jmény.

Storm
Pokud je v občankách partnerů uvedeno stejné trvalé bydliště, neměl by to být problém. Jedná se o členy jedné domácnosti, druha a družku. České právo s těmito vztahy počítá. No naštěstí jsem to nikdy nemusela řešit a doufám, že ani nebudu.

Tak přesně tenhle názor jsem měla tak do 20/22 let. Teď je mi 25 no a už jsem něco přes týden vdaná. Ono je to taky o partnerovi, kterého máš po boku

Ladie
Souhlas. Toho pravého si prostě vezmeš s radostí a zapomeneš na praktické (ne)výhody.

Ladie
AdaZBrna
Nesouhlas. Já toho pravého mám už roky, s radostí s ním zůstanu po zbytek života a svatba pro mě nehraje žádnou podstatnou roli. Pro mě je to zkrátka ztráta času a peněz. Holt nejsme všechny stejné.

Svatba není povinnost lepší s někým žít bez manželství než se vdát a za rok skončit u soudu s rozvodem

Jinak nechápu názory některých žen, které o svatbě intenzivně přemýšlí. Nebo si ji plánují na roky apod. tohle musí samo přijít a nikdo nejsme schopní říci jak budeme myslet za rok za dva za pět nebo za deset. žijtě přítomností myslete do budoucna, ale příliš se neoddávejte představám, protože ne vždy vše vyjde jak si člověk plánuje. Já svatbu jednou zažít chci každá si to přeje být v jeden den za tu princeznu středem pozornosti po boku jednoho, ale to bud příjde a nebo ne. Život je plný překvapení já jsem zatím ráda, že jsem momentálně sama bez přítele neuvěřitelně si to užívám