Stres před státnicema

Mě nejvíce zabírá, když už to do hlavy vážně nejde, vyrazit za sportem, dojít se vydovádět na aerobic, na squash a jiné, vždy přijdu na jiné myšlenky (přemýšlím nad kroky, technikou a jak je to prospěšné pro mé tělo) a pak...... přijde pocit provinění, jaktože jsem radši šla někam sportovat, než abych seděla nad učením, ale o to je to co me pak motivuje, že teď už nesmím odpočívat a musím se učit, a opravdu nad tím vydržím mnohem déle , mozek je jakoby cerstvejsi a vzdy si davam cil, treba do hodiny zvladnout tolik a tolik latky.... pokud cítíš, že to zítra nebude o moc lepší, zkus se odreagovat někde venku mimo místa kde se obvykle učíš, vtloukej si do hlavy, že se těšíš až si protáhneš tělo treba u sportu, ptz je lepší udelat neco prospesneho pro telo, nez aby jsi doma sedela, smutnila, ze to zase nejde...a kdyz uz relaxujes, je lepsi delat konkretni veci, at te to nenuti premyslet jen nad temi otazkami ke statnicim atp...drziim palecky, at to zvladnes

Mám to podobně... akorát že v květnu mám státnice a do té doby musím stihnout dopsat bakalářku, kterou máme mít do dubna. Mezitím musím dodělat dvě zkoušky, se kterýma jsem pozadu a díky tomu se mi toho navalilo nějak moc a tím pádem mám na všechno o polovinu méně času, takže už teď vím, že těžce nestíhám. Učit se celý den v kuse nedokážu, protože už třeba po dvou hodinách mi to do hlavy neleze a pocit, že si nic nepamatuju tomu taky moc nepřidá. Ale pořád si říkám, že když máknu, tak to zvládnu, jenže když už člověk něco dělá s odporem...dřív mě to bavilo a nevadilo mi, že se musím něco naučit, ale po tolika letech neustálého učení už je toho prostě moc. Hecuju se tím, že do května musím makat (abych vše splnila a udělala státnice) a pak už budu mít zasloužený klídek a relax.
V učení mi pomáhá docela guarana, s ní se dokážu déle na učení soustředit a vnímat to, co čtu a pořád větrám, abych měla čerství vzduch , a před spaním jsem začala aplikovat čaje na spaní a uvolnění. Nevím jestli je to tím čajem, ale asi už jen pocit, že jsem něco takového vypila na mě asi působí Spím celou noc v klidu, horší ráno když se probudím a vím, že jedu zase odznovu :-/ A ještě když fakt potřebuju vypnout, tak si pustím nějakou přiblblou americkou komedii, kde se nemusím na nic soustředit jen se tupě dívat nebo jdu ven. To mi taky pohámá před spaním, čerství vzduch. A ještě mám v plánu (aby mě to vyhecovalo ještě víc) si za každou zkoušku a splnění všeho, co musím stihnout, koupit něco pro sebe. Aspoň si udělám radost

Ne nadarmo se říká, že zkouškové je největší nápor na krátkodobou paměť a u mě to platí dvojnásob, protože jakmile udělám zkoušku, všechno se mi vypaří

Reaguji na earth88: to samé já jdu se nějak odreagovat a pak výčitky a taky si vše naplánuju a říkám si, za den musíš zvládnout to a to, takové malé plány, a jakou mám pak radost, když to splním :-d

Děkuju za podporu, za rady...u mě je to tak, že když jsem se začala učit, tak se mi vůbec nechtělo, nedokázala jsem u toho vydržet třeba dýl jak 40 min v kuse...nesoustředila se...ted ty poslední dny u toho vydržim mnohem dýl,protože vím, že musím, ale mám dojem, že to nevydržím fyzicky, začne se mi dělat mdlo, jdou mi takový divný tlaky do hlavy....dneska když jsem jela domu, tak jsem málem omdlela v metru, tak jsem si řikala, že si dám klídek a dneska už budu jen odpočívat, pořádně se vyspim...a snad to pak půjde líp. JInak s tim sportem atd tak to je sice dobrej nápad, ale bydlím za Prahou a u nsá tu nic nemáme, takže než bych někam dojela a přijela, tak mi to zabere dost času. Tak jsem včera aspoň vyrazila na procházku do lesa, a zítra udělám to samý. Pěkně mp3 na uši, nasadit svižný tempo...a snad mi to trochu pomůže.

Já taky nevystudovala s červeným diplomem, spoustu zkoušek jsem dělala několikrát, matiku a statistiku na děkanský termíny. Obavy a stresy ze státnic jsem měla obrovské a nakonec to tak nějak šlo. Obhajobu diplomku považuju za tu nejlehčí část, pokud ji píšeš sama (ne každý to tak má , tak ji bez problémů obhájíš, nehledě na fakt, že tvůj vedoucí ti bude spíš pomáhat než tě potápět. Odborné předměty jsou o štěstí, já ho víceméně měla, ale byly otázky u kterých bych jen blekotala. Je fakt, že tam už to je ostřejší, ale taky, vyučující, co tě znají ti spíš pomůžou, speciálně chlapi (já byla rozstřesená jako blázen, že mi profesor dal panáka slivovice , zato ženský jsou vcelku fůrie, každopádně bych se utěšovala úspěšností, naprostá většina lidí to zvládne. Na učení je to náročné, to jsou kvanta a kvanta, ale jinak mi to připomíná lehce maturitu, ti "tvoji" učitelé se ti budou snažit v rámci možností pomoct, samozřejmě za předpokladu, že tam nebudeš sedět a mlčet. Jinak mě se dobře učilo stylem číst si to vše dokola, nikdy jsem se neučila nazpamět, spíš párkrát přečíst a vlastníma slovama hovořit, no každý to má jinak. Každopádně to zvládneš

Zkus jít na malou procházku ven, se provětrat, nebo si běž s kamarádkou a hoďku zacvičit.. Ať se odreaguješ.. A pak se na to třeba na 3 hodky vrhni.
Na nervy a paměť doporučuji Lecitin.
Držim palce, ať to zvládneš.

Reaguji na gumidek: No, já právě diplomku budu objahovat až v létě, teď naštěstí mám jen ty státnice, ale stejně. V komisi právě žádnej chlap neni, samý ženský. Z toho jednu neznam vůbec, jednu jsem měla jedinkrát v životě na jednu přednášku a ty dvě jsem měla na několik předmětů, ale osobně se s nima neznám a ani mi nejsou moc sympatický. No, bude to boj!
Reaguji na mowiska: Nojo, jenže já se za ty tři hodinky skoro nic nenaučim...to uteče jak voda a nic z toho.Jako bych se vůbc neučila...ahcjooo

3 hodiny jsou určitě málo, já se pak ve finále učila snad 10 hodin denně, vyloženě od rána do večera.

Tak aspoň si to trochu rozdělíš, diplomku nemusíš řešit (ani psát?). Já se právě začala aktivně učit až po dopsání diplomky, nějak jsem nedokázala dělat dvě věci naráz, navíc ještě byly normálně zápočty a zkoušky. A asi ještě nevíš kolikátý den jdeš, že? To je taky pak úlevné mít info od těch, co to mají za sebou. Nevím jak na vaší škole, ale na většině se pak ten den vždycky vyřazují otázky, takže máš přehled, co bys mohla mít a co naopak ne, to taky pomůže.

Reaguji na maggggda: Tak já to mám úplně to samé, jako ty. Při obyč. zkouškách jsem byla vždycky vklidu, zato ted před státnicema jsem nanervy....Nejspíš to bude tím, že už mě jednou vyhodili, a vím, že mě můžou vyhodit zase....To člověku také nepřidá...A s těmi fyzickými problémy - já nejen, že v noci ne a ne usnout (přestože jsem moc unavená), ted se do toho přidali i infarktový stavy - slabo na srdci, bolest - fakt si myslím, že ho dostanu...Taky nevím, co s tím..

Reaguji na gumidek: Vím kdy jdu, jdu v pondělí, je to poslední termín, ostatní termíny byli v lednu. Jde nás 7, ale já ty lidi ani pořádně neznám, jen nějaký jména mi jsou povědomí...u nás si každej dělá státnice, kdy chce, většina studentů všemožně prodlužuje...takže se mezi sebou ani moc neznáme, takže ani moc info právě nemám, jen od pár lidí, co dělali loni.No uvidíme, snad to nějak dopadne...

Reaguji na Abigail101: Tak aspoň nejsem sama. Ty teď teda děláš opravný? Mně vždycky každej řekne, at se nebojim, že to udělám...a taky jsem si vždycky myslela, že státnice jsou spíš jen formalita, ale když už jsem byla jednou vyhozena, tak vím, že to neni tak uplně pravda. A je to pěkně hnusnej pocit, bejt vyhozená od státnic....to si pak člověk fakt připadá jak největší ***** pod sluncem...a s těma infarktovýma stavama- nevim, jestli mám to samý co ty, ale cca před 14 se mi stalo něco podobnýho, to jsem byla dost přepracovaná a do toho se učila, přišla jsem večer domu, bylo mi nějak slabo, pak přišly takový divný návaly do hlavy, že jsem vůbec nevěděla, co se děje...málem jsem zkolabovala, ale ustála jsem to a pak jsem si radši dala pár dní klídek...a dneska už se něco podobnýho objevilo zas, zas takový jakoby slabo, tlak do hlavy...vůbec nevim, co to je, nikdy jsem to neměla, takže usuzuju, že to je ze stresu. Se docela bojim, abych pak u těch státnic nezkolabovala...

Mě taky vyhodili od státnic (Bc), takže jsem je dělala až napodruhé...Asi to nebude zase až taková vyjímka (navíc ze všech lidí kdo šli ve stejný termín jako já vyházeli skoro polovinu). Naštěstí jsem sehnala práci ještě před státnicemi, tak jsem se potom už nemusela zatěžovat hledáním...Teď v dubnu musím odevzdat magisterskou práci a na začátku června zase ke státnicím. Taky už jsem z toho celkem vystresovaná. Jediná útěcha je že pak už to budu mít za sebou a budu mít snad konečně klid.

Já letos taky státnicuju, ale až koncem května. U zkoušek jsem mívala úplně ty samé pocity, jak tu holky popisují. Nemohla jsem pořádně spát - v noci se mi zdálo to, o čem jsem se učila a představa, že se takhle ještě budu učit několik dní od rána až do noci, mi opravdu na náladě nepřidávala. Přes den jsem pila hektolitry energy drinků, abych vůbec nějak fyzicky vydržela a na noc pro změnu zase čaje na spaní no dobře jsem si za těch 5 let zničila tělo! Až teď v posledním ročníku jsem tu školu začala brát hodně s nadhledem. Teď mám běžné semestrové zkoušky a všechno se učím jen tak, abych byla ke každé otázce schopná něco říct, no a některé třeba ani neumím vůbec.... no, tím bych se asi neměla chlubit Čím víc si toho totiž snažím zapamatovat, tím je to horší, je mi z toho blivno a víc toho pak zapomenu. Navíc stihla jsem vypozorovat, že když jdu na zkoušku méně naučená, tak jsem daleko méně nervózní než když tam jdu pořádně našprtaná. A když jsem psychicky v klidu, dokážu i daleko víc u zkoušky improvizovat, blafovat, mlžit, odbíhat od tématu a vařit z vody A věř, že oni chtějí vidět člověka psychicky silného, zdatného a ne nějakou labilní trosku, která tam už mele z posledního.
Určitě nepodceňuj odpočinek, i když máš málo času. Ono být psychicky a fyzicky v pohodě je u zkoušky možná stejně důležité jako znalosti samotné. Odpočinek musíš prostě brát taky jako součást přípravy na státnice Opravdu je to důležité a nikdy nikdo neumí na zkoušku všechno, je to hodně o štěstí, ale kdo si věří, ten to zvládne Tak držím palce

omlouvám se za dvojí příspěvek...

čeká mě to koncem květnaaž začátek června, ale už teď mám ze všeho hrůzu. mě nejde o tom, že bych se to nezvládla všechno naučit (většina zkoušek mi dopadla za 1 a vím, že jsem se na to připravovala), ale mám strach o ten čas. nedovedu se učit dlouhou dobu v kuse a hlavně přes den...pomáhá mi spíš se učit na večer, jenže to jsem pak ráno a dopoledne nefunkční, což pro tělo i mysl není dobrý. ještě větší hrůzu mám teda s diplomky, kterou mám do dubna. to je pro mě větší trápení...
jinak všem přeju pevný nervy s učením