Strach z vody (temná hloubka pode mnou)

Já mám zase strach z mořských proudů, že mě to stáhne do moře a nebudu se moct dostat na břeh. Kámošky někdy na lehátku plavou tak daleko, že ani z břehu už nejdou vidět, jsou jakoby za obzorem. Brrr. Já se plácám max tak 20 m od břehu a jsem spokojená!
Mám už fobii i z veřejných bazénů, představuju si ten pot, špínu a vlasy co jsou tam z ostatních lidí, bléé. Jakákoli nečistota ve vodě mě strašně znechutí, hned vylízám a musí se zas donuti abych tam vlezla znova...
A jako děcko jsem se koupala v rybnících i přehradách fuj v tom bahně jsme lovili škeble, kolikrát člověk na ledacos šlápl . teď je mi zle jen z té představy. Jsem ráda, že takovej magor nejsem sama

Já jdu do vody jen tam, kde dosánu na dno... Dál už by mě nikdo nedostal, mám strach a divný pocit že podemnou nic není a že se utopím.

Taky vodu absolutně miluju, ale z těch mořských řas jsem opravdu šílená mám pocit, že je to jak chobotnice, že se to na mě přisaje a už nepustí a ty hloubky mi taky nedělají dobře:-/ mám závratě i při pohledu z balkonu, takže jakmile mám pod sebou víc jak tři metry, plavu a plavu pryč