Strach z vody (temná hloubka pode mnou)

Tojo, však já už to tu taky vzdala a přestala chodit...akorát dneska jsem se zkusila připojit, jestli to odsud půjde

Nejsem jediná, dost slečen je zklamáno stejně jako já.. No zklamáno - naš..tváno

na facebooku je i skupina těchto uživatelek

Reaguji na cokoladovasusenka:
Fakt jo
No minule jsem založila téma a bylo mi 2x smazáno, normálně jsem se totálně nas..štvala a napsala jsem ho do jiného fora, kde nebyl vůbec s ničím problém! Ne tahle stupidita. No a ted můžu čekat vyloučení, protože jsem řekla názor...co?

no, hele já přesně takhle skončila a taky jsem tu založila diskuzi, jestli má někdo podobný problém, nebo názor, na ten totalitní režim tady...a dvakrát mi to smazali, a nakonec jsem dostala ban

A to jsem se vyjadřovala mírně, slušně, prostě mě jen zajímal názor no, admin se k tomu stavěl mazáním a blokováním a lezl mi do profilu a psal tam můj starý nick, tak jsem si tam pak sama napsala že můj nick opravdu byl katuskabeluska... když po tom tak touží to tam mít

Reaguji na cokoladovasusenka:
No můžu k tomu dodat jen tři tečky ...

Taky to tak mám... je to klasické Chorvatsko, těším se na dovolenou k moři, na to, jak si zaplavu hezky daleko. A jakmile se dostanu někam nad větší hloubku a vidím pod sebou temno, tak mě chytají záchvaty paniky a začnu se rychle plácat pryč, nebo někoho popadnu a držím se ho (samozřejmě ne cizí lidi ).

Začala jsem to řešit tak, že když si chci zaplavat někam dál, tak si pověsím na ruku, nebo jednoduše vezmu do ruky, takové ty malé plavecké brýle. Jakmile vidím, že se k něčemu takovému strašidelnému blížím, dám si ty brýle, koukám se pod tu vodu a říkám si: "Klid, je to jen tráva." A když tam tu trávu prostě vidím, tak se uklidním a je to v pohodě

Horší to bylo v Turecku... tam jsem si taky vzala brýle do ruky a plavala a plavala, hooodně daleko (nevím, proč to já blbec dělám ) a uviděla jsem tam takové "předělení". Prostě jako by dno moře někdo pravítkem rozpůlil přímo přede mnou a jedna polovina byla krásná písečná bílá a ta druhá temná. Zase jsem si řekla, že je to jenom travička, plavala jsem k tomu "okraji", nasadila brýle a zjistila jsem, že je to útes! Mávala jsem nohama pod sebou a viděla jsem dole pod sebou skálu, kde končil písek a najednou obrovská naprosto černá díra. V ten moment by se ve mě krve nedořezal, já začala pomalu křičet a snažila se co nejrychleji plavat zpátky, ale připadalo mi, že ten útes prostě plave pořád za mnou No, od té doby jsem tam už nikdy neplavala... opravdu strašný zážitek.
I když si myslím, že tohle se v klasickém Chorvatsku, Itálii a tak někde "poblíž" stát nemůže

Ale do té trávy, nebo těch řas nebo co to prostě v tom moři je, do toho bych nikdy nohu nedala Ale zkuste to - opravdu, když se na to podíváte, nepřipadá to jako taková strašná hrůza

Uplně mi mluvíš z duše! Něco podobnýho se mi taky stalo, když jsem zjistila, že je tam jakýsi předěl a skála, plavala jsem honem ke břehu, ale ten pocit, že plave za mnou byl hroznej, pořád mi připadalo, že každou chvíli do toho kopnu nohou

Taky mam šílenej strach o svý blízký, kteří jsou většinou dobří plavci a rádi plavou v moři daleko od břehu. Mam strach, že je něco stáhne dolů... Ale jinak jsem normální, opravdu

Z bójek mám taky paniku, když koukám na ten provaz, o který jsou přivázané jak mizí v temných hlubinách.

Holky tak po přečtení všech Vašich přízpěvků mám z toho snad ještě větší paniku

Co dolů...spíš tě může proud odtáhnout

Reaguji na cokoladovasusenka:
To taky, ale když jsou vlny apod., tak jsou rozumní a neplavou daleko. Já mam prostě nějakou utkvělou představu, že člověka něco může stáhnout dolů.

Jinak z oslizlých bójek mam taky hrůzu, i když vidim na dno